Pohled do lidského těla — Neinvazivní metody

DÍKY pokroku v počítačové technologii, matematice a vědě se nyní při diagnóze některých nemocí už nepoužívá skalpel, ale neinvazivní nástroje. Kromě rentgenu, což je metoda stará více než sto let, se jedná o počítačovou tomografii (CT), pozitronovou emisní tomografii (PET), magnetickou rezonanci (MR) a ultrazvuk neboli sonografii. * Na jakém principu tyto metody fungují? S jakými zdravotními riziky jsou spojeny? A jaké mají výhody?

Rentgen

Princip: Rentgenové paprsky mají kratší vlnovou délku než viditelné světlo a mohou pronikat tkáněmi. Když je určitá část těla ozářena, tkáně s hustou strukturou, jako například kosti, toto záření absorbují, a proto se na vyvolaném rentgenovém snímku zobrazí jako jasně bílé. Měkké tkáně se zobrazí v různých odstínech šedé. Rentgen se běžně používá k diagnostikování problémů či onemocnění, které se týkají zubů, kostí, prsu nebo hrudníku. K rozlišení mezi dvěma měkkými tkáněmi, které mají stejnou hustotu a jsou vedle sebe, může lékař použít kontrastní látku, kterou pacientovi vstříkne do krevního oběhu. V současné době jsou rentgenové paprsky často zpracovávány digitálně a výsledný obraz lze sledovat na monitoru počítače.

Rizika: Existuje nepatrné riziko poškození buněk a tkání, ale ve srovnání s výhodami je zanedbatelné. * Ženy, které mají podstoupit rentgenové vyšetření a předpokládají, že mohou být těhotné, by o tom měly informovat lékaře. Kontrastní látky, jako například jód, mohou vyvolat alergickou reakci. Pokud tedy máte alergii na jód nebo na pokrmy z mořských živočichů, v nichž je tento prvek obsažen, informujte lékaře nebo laboranta.

Výhody: Rentgenové vyšetření je rychlé, obvykle bezbolestné, relativně levné a snadno proveditelné. Využívá se proto hlavně k mamografii nebo ke stanovení diagnózy v případě náhlých příhod. Rentgenové vyšetření obvykle nemá žádné vedlejší účinky ani po něm nezůstává v těle žádné radiační záření. *

 Počítačová tomografie

Princip: Tato metoda složitějším a efektivnějším způsobem využívá rentgenové paprsky v kombinaci se speciálními detektory. Pacient leží na pohyblivém lůžku, které zajede do tunelu v přístroji. Snímky vznikají díky mnoha úzkým radioaktivním paprskům a speciálním detektorům, které se otáčejí okolo pacienta. Proces lze přirovnat k tomu, když je bochník chleba rozkrájen na velmi tenké krajíčky a každý z nich je vyfotografován. Snímky jsou pak zpracovány počítačem, který zobrazí vnitřní části těla a vytvoří detailní obraz ve formě příčných řezů. Nejnovější přístroje dokáží tělo skenovat i formou spirálních řezů, čímž se vyšetření urychlí. Vzhledem k tomu, že CT poskytuje velmi podrobné snímky, je tato metoda často používána k vyšetření hrudníku, břicha a kostry a také ke zjištění různých druhů rakoviny a další poruch.

Rizika: Při CT se obvykle používají vyšší dávky záření než při běžném rentgenovém vyšetření. To znamená sice malé, ale významně vyšší riziko vzniku rakoviny, což je třeba pečlivě zvážit v porovnání s výhodami. Někteří lidé mají alergii na kontrastní látky, které běžně obsahují jód, a u některých pacientů může dojít k poškození ledvin. Pokud je kontrastní látka podána ženě, která kojí, měla by s kojením dítěte počkat nejméně 24 hodin.

Výhody: CT je bezbolestná a neinvazivní metoda poskytující velmi podrobné údaje, ze kterých lze pomocí počítače vytvořit trojrozměrný obraz. Vyšetření je relativně rychlé a jednoduché, a protože dokáže odhalit vnitřní zranění, může pacientovi zachránit život. CT skenery nemají vliv na přístroje implantované pacientům.

Pozitronová emisní tomografie

Princip: Při vyšetření PET je do žíly pacienta vstříknuta látka přirozeně se vyskytující v těle — nejčastěji glukóza —, na kterou je navázána radioaktivní látka. Obraz vzniká zachycováním pozitronů neboli kladně nabitých částic z tkání. Metoda PET využívá toho, že rakovinové buňky spotřebují více glukózy než zdravé, takže se do nich dostane větší množství radioaktivní látky. To znamená, že nemocné tkáně vysílají větší množství pozitronů, což se na snímku projeví změnou barvy nebo odlišnou mírou jasu.

Zatímco CT a MR zobrazí tvar orgánů a strukturu tkání, PET ukáže také to, jak fungují, takže případné změny odhalí dříve. PET vyšetření lze provést v kombinaci s CT, a tak výsledný snímek poskytne více podrobností. Někdy však mohou být výsledky PET zkreslené — pokud pacient určitou dobu před vyšetřením jedl nebo pokud je jeho hladina cukru v krvi mimo přijatelné hodnoty, například když má cukrovku. Je také důležité provést vyšetření během vymezené doby, protože použitá radioaktivní látka má krátký poločas rozpadu.

Rizika: Vzhledem k tomu, že množství použité radioaktivní látky je velmi nízké a tato látka má krátký poločas rozpadu, je radiační  zátěž malá. Nicméně určité nebezpečí může představovat pro vyvíjející se plod. Ženy, které jsou těhotné, by tedy o tom měly informovat lékaře a zdravotníky, kteří vyšetření provádějí. V případě žen v reprodukčním věku se může stát, že budou požádány o vzorek krve nebo moči pro těhotenský test. Pokud se vyšetření PET provádí v kombinaci s CT, pak je třeba vzít v úvahu i rizika spojená s tímto vyšetřením.

Výhody: PET zobrazí nejen tvar orgánů a strukturu tkání, ale také to, jak fungují. Tímto vyšetřením lze tedy problémy zjistit dříve, než viditelné změny struktury tkání odhalí CT nebo MR.

Magnetická rezonance

Princip: Při MR se pomocí silného magnetického pole spolu s radiovými vlnami (ne rentgenovými paprsky) a pomocí počítače vytvoří velmi detailní průřezy prakticky všech vnitřních orgánů. Díky tomu lékaři mohou jednotlivé části těla prozkoumat do nepatrných podrobností a rozpoznat nemoc způsobem, jakým to jiné techniky neumožňují. MR je například jednou z mála zobrazovacích metod, které dokáží proniknout kostí, a tudíž představuje skvělý nástroj pro vyšetření mozku a dalších měkkých tkání.

Během vyšetření se pacient nesmí hýbat. Vzhledem k tomu, že snímky se provádějí v poměrně úzkém tunelu, který je v přístroji, někteří pociťují klaustrofobii. Pro tyto pacienty a také pro ty, kteří jsou obézní, byly v poslední době vyvinuty otevřené MR skenery. V místnosti, kde se vyšetření provádí, pochopitelně není povoleno mít žádné kovové předměty, jako například pero, hodinky, šperky, sponky do vlasů a kovové zipy, ale ani kreditní karty a další předměty, které reagují na magnetismus.

Rizika: Pokud je použita kontrastní látka, existuje určité riziko alergické reakce, ale je menší než v případě látek na bázi jódu, které jsou běžně používány při rentgenovém nebo CT vyšetření. Jiná rizika nejsou známa. Kvůli silnému magnetickému poli však MR nelze provést pacientům s určitými chirurgickými implantáty ani těm, kterým po úrazu zůstaly v těle částečky kovu. Pokud je vám tedy doporučeno vyšetření MR, určitě na tyto věci  upozorněte lékaře nebo laboranta, který MR provádí.

Výhody: Při MR se nepoužívá potenciálně škodlivá radiace a tato metoda je zvláště vhodná ke zjištění abnormalit ve tkáních, a to především v těch, které jsou zakryty kostí.

Ultrazvuk

Princip: Sonografie neboli ultrazvuk je v zásadě určitá forma sonaru, který využívá zvukové vlny přesahující hranici lidského slyšení. Když se tyto vlny dostanou na rozhraní tkání o různé hustotě, například na povrch nějakého orgánu, vznikne ozvěna. Počítač tuto ozvěnu analyzuje a vytvoří dvojrozměrný nebo trojrozměrný obraz orgánu, na kterém je možné vidět jeho velikost, tvar, hloubku a také konzistenci. Pomocí nízkofrekvenčních vln lze zobrazit hlubší části těla, vysokofrekvenční vlny zase umožňují studovat povrchové orgány, jako například oko a vrstvy pokožky, což napomáhá diagnostikovat rakovinu kůže.

Ve většině případů lékař používá sondu, kterou drží v ruce. Na kůži pacienta nanese průhledný gel a sondou přejíždí nad zkoumanou oblastí. Výsledný obraz se hned objeví na monitoru počítače. Pokud je to nutné, speciální sondu je možné zavést do tělních dutin a udělat tak určité vnitřní vyšetření.

Technologie nazývaná dopplerovský ultrazvuk je citlivá na pohyb a používá se ke zjištění krevního průtoku. To pomáhá při stanovení diagnózy, když se jedná o některé orgány a o nádory, ve kterých bývá abnormálně mnoho krevních cév.

Ultrazvuk lékařům pomáhá diagnostikovat celou řadu poruch a rozlišit základní příčinu symptomů — od poruchy srdeční chlopně, přes bulku v prsu až po zdravotní stav nenarozeného dítěte. Na druhé straně ultrazvukové vlny neprocházejí plynným prostředím, a tak tato technologie má svá omezení při vyšetřování určitých částí břicha. Navíc ultrazvukový obraz není tak ostrý jako u jiných zobrazovacích technologií.

Rizika: Pokud je ultrazvuk použit správným způsobem, je pokládán za bezpečný. Jedná se však o určitou formu energie, která může mít fyzikální vliv na tkáně, a to i u nenarozeného dítěte. Na prenatální ultrazvukové vyšetření by se tedy nemělo pohlížet jako na zcela neškodné.

Výhody: Tato technologie má široké využití, je neinvazivní a relativně levná. Navíc poskytuje obraz v reálném čase.

Technologie budoucnosti

V současnosti je výzkum zaměřen hlavně na zlepšení technologií, které se již používají. Vědci například vyvíjejí MR skenery, které ve srovnání s běžně používanými přístroji pracují s mnohem slabším magnetickým polem, čímž se výrazně snižují náklady. Rozvíjí se také technologie, které se říká molekulární zobrazování (MI). Tato technologie odhalí změny, jež uvnitř těla probíhají na molekulární úrovni, a tak bude možné zjistit nemoc v samotném prvopočátku.

Díky zobrazovacím metodám není potřeba provádět tolik diagnostických úkonů, které by pro pacienta byly bolestivé, riskantní, a dokonce ne zcela nutné. A ještě lepší je, že umožňují včasnou diagnózu a léčbu nemoci. Zařízení, která se při těchto metodách používají, jsou však drahá — některá stojí několik desítek milionů korun.

Pochopitelně, že předcházet nemocem je lepší než hledat jejich příčinu a pak je léčit. Snažme se proto udržet si zdraví pomocí vhodné stravy, pravidelného cvičení, dostatečného odpočinku a pozitivního smýšlení. „Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék,“ je napsáno v Příslovích 17:22.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 13]

 JAK VELKÁ JE RADIAČNÍ ZÁTĚŽ?

V prostředí kolem nás jsme denně vystaveni radiačnímu záření, a to jak kosmickému, tak tomu, které je v přirozeně se vyskytujících radioaktivních látkách, jako je například radon. Uvádíme srovnání, které vám pomůže zvážit rizika spojená s některými lékařskými vyšetřeními. Údaje jsou průměrné hodnoty v milisievertech (mSv).

Pětihodinový let dopravním letadlem: 0,03 mSv

Deset dnů záření v prostředí kolem nás: 0,1 mSv

Rentgenový snímek zubů: 0,04–0,15 mSv

Běžný snímek hrudníku: 0,1 mSv

Mamogram: 0,7 mSv

CT vyšetření hrudníku: 8,0 mSv.

Pokud potřebujete nějaké vyšetření, nezdráhejte se zeptat lékaře nebo radiologa na konkrétní informace o míře radiační zátěže nebo na cokoli jiného, co považujete za důležité.

[Obrázek na straně 11]

RTG

[Obrázek na straně 12]

CT

[Podpisek]

  Philips

[Obrázek na straně 12]

PET

[Podpisek]

S laskavým svolením Alzheimer’s Disease Education and Referral Center při National Institute on Aging

[Obrázek na straně 13]

MR

[Obrázek na straně 14]

Ultrazvuk