Mladí lidé se ptají

Mám to říct na svého kamaráda?

„Bylo to strašně těžké, protože to byl můj dobrý kamarád.“ James *

„Ze začátku to bylo hodně nepříjemné. Kvůli tomu, že jsem to řekla, se se mnou kamarádi přestali bavit.“ Ann

BIBLE říká: „Existuje přítel, který přilne těsněji než bratr.“ (Přísloví 18:24) Pokud jsi někoho takového našel, měl by sis toho vážit.

Ale co když tvůj kamarád, který se považuje za křesťana, udělá něco špatného? Co když například víš, že se zapletl do nemravnosti, kouřil, bral drogy, pil, přestože mu ještě není 18, nebo provedl něco jiného? (1. Korinťanům 6:9, 10; 1. Timoteovi 1:9, 10) Co bys měl udělat? Promluvit si s ním o tom? Říct to svým rodičům? Nebo jeho rodičům? Oznámit to starším ve sboru? * Pokud to někomu řekneš, jak to ovlivní vaše přátelství? Nebylo by prostě lepší mlčet?

Říct, či neříct?

Chyby dělá každý. Jak říká Bible, „všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“. (Římanům 3:23) Někteří se ale dopustí hříchů, které jsou závažné. Jiní zase udělají „chybný krok“, který by mohl vést k dalším problémům, kdyby jim nikdo nepomohl. (Galaťanům 6:1) Zamysli se nad skutečným příběhem, který je popsán dál.

▪ Susan zjistila, že její kamarádka, která je také křesťanka, má na své webové stránce vyzývavé fotky a písničky se sprostým textem.

Uvažuj: Představ si, že jsi na místě Susan. Co uděláš? Vložíš se do toho? Nebo si řekneš, že to, co si člověk vystavuje na svých stránkách, je jeho věc, a nikomu jinému do toho nic není? A co kdyby se Susan s tebou přišla poradit? Co jí řekneš?

․․․․․

Co udělala Susan: Když si to promyslela, rozhodla se, že zajde za rodiči svojí kamarádky. „Měla jsem z toho strach,“ říká, „protože  i oni jsou moji přátelé. Říct jim to bylo tak těžké, že jsem se u toho rozbrečela.“

Co myslíš? Bylo to, co Susan udělala, správné, nebo měla radši mlčet?

Můžeš se nad tím zamyslet na základě následujících bodů:

Jak by se zachoval opravdový přítel? V Příslovích 17:17 se říká: „Pravý druh miluje celou dobu a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ O člověku, který svým chováním porušuje biblická měřítka, se rozhodně dá říct, že je v ‚tísni‘, ať už si to uvědomuje, nebo ne. A přestože není dobré být ‚příliš spravedlivý‘ a dělat problém z něčeho nezávažného, opravdový přítel si před nekřesťanským jednáním nebude zakrývat oči. (Kazatel 7:16) Něco takového se prostě ignorovat nesmí. (3. Mojžíšova 5:1)

Co kdyby se role obrátily? Polož si otázky: Kdybych byl rodičem a můj syn nebo dcera by měli webovou stránku se sexuálně vyzývavým obsahem, nebyl bych rád, kdybych se to dozvěděl? Jak by mi bylo, kdyby můj syn nebo dcera měli kamaráda, který o tom ví, ale neřekl by mi to?

A co Boží měřítka? To, čím by ses měl v takové situaci řídit, rozhodně není zákon mlčení. Spíš by ses měl řídit Božími měřítky, která jsou zapsaná v Bibli. Když se zastaneš toho, co je správné, uděláš radost svému Stvořiteli. (Přísloví 27:11) A navíc budeš mít dobrý pocit i ty, protože budeš vědět, že jednáš v nejlepším zájmu svého kamaráda. (Ezekiel 33:8)

„Čas mluvit“

Bible říká, že je „čas být zticha a čas mluvit“. (Kazatel 3:7) V dětství člověk často neví, jak se má v nějaké situaci zachovat. Když kamarád něco provede, říká si „nechci, aby z toho měl problémy“ nebo „nechci, aby se na mě zlobil“. Kdyby tohle bylo to jediné, na čem záleží, byl by to jednoznačně „čas být zticha“.

Jak ale dospíváš, začneš se na to dívat rozumněji. Dojde ti, že tvůj kamarád vlastně už problém má a že potřebuje pomoc, kterou pro něj zřejmě můžeš obstarat ty. Co konkrétně můžeš udělat, když se doslechneš, že tvůj kamarád svým chováním porušil biblické zákony nebo zásady?

Nejdřív si ověř, že to, co jsi slyšel, je skutečně pravda. Možná to byly jen nějaké řeči. (Přísloví 14:15) Katie vzpomíná: „Jedna moje kamarádka o mně začala šířit lži a moji přátelé si mysleli, že je to pravda. Bála jsem se, že mi nikdo nebude věřit.“ Bible předpověděla, že Ježíš nebude „kárat prostě podle toho, co slyší jeho uši“ — neboli jak říká Slovo na cestu, „nebude rozhodovat na základě řečí, které se donesou jeho sluchu“. (Izajáš 11:3) Co se z toho můžeš naučit? Není dobré ukvapeně předpokládat, že všechno, co se k tobě doneslo, je pravda. Zkus zjistit, jaká je skutečnost. Zamysli se teď nad jinou situací, která se opravdu stala.

▪ James, o kterém byla zmínka na začátku článku, slyšel, že jeho dobrý kamarád bral na nějaké party drogy.

Uvažuj: Co bys na Jamesově místě udělal ty? Jak bys mohl zjistit, jestli to, co jsi slyšel, je pravda?

․․․․․

 Co udělal James: Nejdřív se choval, jako že nic neslyšel a o ničem neví. „Pak jsem ale začal mít výčitky svědomí,“ říká. „Uvědomil jsem si, že si o tom s kamarádem musím promluvit.“

Co myslíš? Proč může být dobré promluvit si nejdřív s tím, kdo svým chováním údajně porušil křesťanská měřítka?

․․․․․

Pokud si o tom netroufáš promluvit přímo s tím člověkem, co jiného můžeš udělat?

․․․․․

Jamesovi se jeho kamarád přiznal, že drogy na party opravdu bral. Pak ho ale poprosil, aby o tom nikomu neříkal. James chtěl udělat to, co je správné. Taky ale chtěl, aby to, co je správné, udělal i jeho kamarád. Dal mu týden na to, aby si promluvil se staršími ze sboru. Řekl mu, že pokud to neudělá, oznámí jim to sám.

Myslíš, že to, co James udělal, bylo férové? Proč si to myslíš?

․․․․․

Jamesův kamarád za staršími nešel, a tak jim to nakonec James řekl sám. Později se ale jeho kamarád vzpamatoval. Starší mu pomohli uvědomit si, že je potřeba špatného chování litovat a obnovit svůj vztah k Jehovovi.

Znamená to, že jsi práskač?

Stejně tě ale může napadnout, jestli nejsi práskač, když to na svého kamaráda řekneš. Nebylo by jednodušší předstírat, že o ničem nevíš? Co bys měl udělat, pokud se do takové situace dostaneš?

Nejdřív si musíš uvědomit, že to, co je jednoduché, nemusí být vždycky láskyplné, a to, co je láskyplné, nemusí být vždycky jednoduché. Říct někomu o špatném chování svého kamaráda vyžaduje odvahu. Co kdyby sis o celé záležitosti promluvil s Jehovou v modlitbě a poprosil ho, aby ti potřebnou moudrost a odvahu dodal? Určitě ti pomůže. (Filipanům 4:6)

Pak uvažuj o tom, jak tvému kamarádovi prospěje, když o tom, co udělal, někomu řekneš. Znázorněme si to: Představ si, že s kamarádem jdete po strmém kamenitém svahu a on najednou šlápne vedle a spadne. Je jasné, že potřebuje pomoc. Ale co když se stydí a řekne ti, že radši zkusí vylézt sám? Nechal bys ho, aby takhle riskoval svůj život?

A podobné je to, když tvůj kamarád „šlápne vedle“ a udělá něco, co je v rozporu s křesťanskými měřítky. Takový člověk si možná myslí, že si dokáže pomoct sám. Ale to je hloupost. Pokud se tvůj kamarád stydí za to, co se stalo, je to pochopitelné. Ale když „zavoláš pomoc“, můžeš mu zachránit život. (Jakub 5:15)

Neboj se proto jednat, jestliže tvůj kamarád něco provede. Když se postaráš, aby dostal pomoc, ukážeš, že jsi věrný jak Jehovovi Bohu, tak i svému kamarádovi. Možná ti za to, co jsi pro něj udělal, jednou bude vděčný.

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

[Poznámky pod čarou]

K ZAMYŠLENÍ

▪ Jak tím, že někomu řekneš o špatném chování svého kamaráda, dáváš najevo, že jsi jeho opravdový přítel?

▪ O kterých postavách z Bible víš, že jejich přátelství prošlo určitou zkouškou? Co se od nich můžeš naučit?

[Obrázek na straně 20]

Pokud tvůj kamarád „šlápne vedle“, musíš zajistit, aby dostal pomoc