Paměť si můžete zlepšit!

„Paměť obohacuje náš život. Bez ní bychom nevnímali kontinuitu. Každé ráno bychom se při pohledu do zrcadla setkávali s někým neznámým. Každý den a každá událost by existovaly odděleně, nedokázali bychom se poučit z minulosti ani předvídat, co přinese budoucnost.“ MYSTERIES OF THE MIND (ZÁHADY LIDSKÉ MYSLI)

JAK to, že někteří ptáci dokážou po měsících najít místa, kam si schovali semena na zimu, a veverky si vzpomenou, kam zahrabaly ořechy, ale my si někdy nedokážeme vybavit, kam jsme před hodinou dali klíče? Špatná paměť skutečně trápí mnohé z nás. Nicméně lidský mozek, i když je nedokonalý, má neuvěřitelnou schopnost učit se a pamatovat si. Jak ale tuto schopnost můžeme maximálně využívat?

Obrovský potenciál

Lidský mozek váží asi 1,5 kilogramu a má přibližně velikost grapefruitu. Obsahuje přitom asi sto miliard neuronů neboli nervových buněk, jež vytvářejí neuvěřitelně složitou síť. Jeden jediný neuron může být spojen se 100 000 dalšími. Díky tomuto propojení má mozek potenciál zpracovávat a uchovávat nesmírné množství informací. Problém však je, aby si člověk určitou informaci vybavil ve chvíli, kdy ji potřebuje. Jsou lidé, kteří mají vynikající paměť, přestože nemají skoro žádné vzdělání.

Například v západní Africe žijí negramotní kmenoví kronikáři nazývaní grioti, kteří dokážou odříkat jména mnoha generací lidí z jejich vesnice. Díky griotům americký spisovatel Alex Haley, jehož kniha Kořeny získala Pulitzerovu cenu, vypátral svůj rodokmen v Gambii, a to až do šesté generace. Tento spisovatel prohlásil: „Jsem velkým dlužníkem griotů v Africe — oprávněně se tam dnes říká, že když griot zemře, je to, jako by shořela knihovna.“

Připomeňme si také slavného italského dirigenta Artura Toscaniniho, jehož talent byl objeven, když byl v devatenácti letech pozván, aby zastoupil jiného dirigenta. Ačkoli měl Toscanini špatný zrak, dokázal dirigovat celou operu Aida, protože ji znal zpaměti.

Takové výkony nás udivují. Ve skutečnosti však většina lidí má potenciál pamatovat si mnohem víc, než předpokládají. Chtěli byste svou paměť zlepšit?

 Jak si paměť zlepšit

Paměť má tři fáze: zakódování, uložení a vybavení. Když mozek určitou informaci vnímá a zaznamená, zakóduje ji. Tuto informaci pak může uložit pro budoucí vybavení. K selhání paměti dojde v případě, že je některá z těchto fází narušena.

Rozlišují se různé druhy paměti, jako například senzorická, krátkodobá a dlouhodobá. Senzorická paměť dostává informace z podnětů, které přicházejí prostřednictvím smyslů, jako jsou čich, zrak a hmat. Krátkodobá paměť, která je také označována jako pracovní, uchovává malé množství informací po krátkou dobu. Díky ní můžeme z hlavy sečíst několik čísel, pamatovat si telefonní číslo, na které se chystáme zavolat, anebo nezapomenout první polovinu věty dříve, než dočteme nebo uslyšíme druhou. Jak ale dobře víme, kapacita krátkodobé paměti je omezená.

Pokud si nějaké informace chcete uchovat trvale, musí se dostat do dlouhodobé paměti. Jak toho ale dosáhnout? Pomohou vám následující principy.

▪ Zájem. O danou tematiku rozvíjejte zájem a připomínejte si důvody, proč se ji učíte. Z vlastní zkušenosti asi víte, že lépe si pamatujete to, v čem jste citově angažováni. Tato skutečnost může značně pomoci lidem, kteří studují Bibli. Jestliže jejich motivací je mít blízký vztah k Bohu a vyučovat o něm druhé, pravděpodobně si informace zapamatují mnohem lépe. (Přísloví 7:3; 2. Timoteovi 3:16)

▪ Pozornost. „Většina ‚selhání paměti‘ je v podstatě selháním pozornosti,“ píše se v knize Mysteries of the Mind. Co vám může pomoci? Věnujte se dané věci se zaujetím, a pokud je to možné, dělejte si poznámky. Psaní poznámek nejen soustřeďuje mysl, ale také posluchači umožňuje, aby se k nim později vrátil.

▪ Porozumění. „Se vším, co získáš, získej porozumění,“ píše se v Příslovích 4:7. Jestliže nějaké nauce nebo koncepci neporozumíte, pravděpodobně si ji ani dobře nezapamatujete. Porozumění objasňuje vztah mezi jednotlivými částmi a spojuje je v logický celek. Pokud například student techniky chápe, jak určitý motor funguje, snáze si zapamatuje i jeho technické detaily.

▪ Třídění. Podobné věci nebo příbuzné myšlenky si uspořádejte do kategorií. Například seznam potravin, které chcete nakoupit, si lépe zapamatujete, když položky roztřídíte podle kategorií, jako jsou maso, zelenina, ovoce a tak dále. Informace si také můžete rozčlenit do menších celků, které obsahují maximálně pět až sedm položek. Telefonní čísla jsou obvykle rozdělena do tří částí, takže se dají snáze zapamatovat. Může vám pomoci i to, když  položky na seznamu seřadíte podle určitého pořadí, možná abecedně.

▪ Hlasité opakování. Přeříkáváním toho, co si chcete pamatovat (například slovo nebo frázi v cizím jazyce) posílíte nervové spoje. Jak to? Za prvé, když slovo říkáte nahlas, nutí vás to věnovat mu pozornost. Za druhé, můžete mít okamžitou zpětnou vazbu od učitele. A za třetí, když nasloucháte, a to i sami sobě, zapojujete další části mozku.

▪ Vizualizace. Vytvořte si v mysli obraz toho, co si chcete zapamatovat. Pomůže vám také, když si tuto představu načrtnete. Podobně jako hlasité opakování, i vizualizace využívá různých částí mozku. Čím více smyslů se zapojí, tím hlouběji se informace uloží.

▪ Asociace. Když se učíte něco nového, spojujte to s tím, co už znáte. Propojují-li se myšlenky s informacemi, které jsou již uloženy, usnadňuje se tím proces kódování a vybavování, přičemž asociace slouží jako podnět. Například k tomu, abyste si zapamatovali, jak se někdo jmenuje, spojte si v mysli jeho jméno s nějakým neobvyklým rysem jeho vzhledu nebo s něčím jiným, co vám jméno připomene. Čím humornější nebo absurdnější toto spojení bude, tím snáze si na jméno vzpomenete. Stručně řečeno, pokud si chceme lidi nebo věci zapamatovat, musíme o nich přemýšlet.

V knize Searching for Memory (Hledání paměti) se píše: „Pokud většinu času jednáme automaticky a nevnímáme prostředí ani nevyhodnocujeme zážitky, doplatíme na to tím, že nám v paměti zůstanou jen útržkovité vzpomínky na to, kde jsme byli a co jsme tam dělali.“

▪ Konsolidace. K tomu, aby byla informace zpracována a dostala se hluboko do paměti, je zapotřebí čas. Jedním z nejlepších způsobů, jak toho dosáhnout, je opakovat si, co jste se naučili, možná tak, že to řeknete někomu jinému. Jestliže jste prožili něco hezkého nebo si přečetli v Bibli či biblické publikaci něco zajímavého, vyprávějte to někomu. Budete z toho mít užitek oba — vám se to vryje do paměti a toho druhého to povzbudí.

Využijte mnemotechniku

Řečníci ve starověkém Řecku a Římě dokázali přednášet dlouhé proslovy a nemuseli se dívat do žádných poznámek. Jak to dělali? Používali mnemotechniku, což je metoda, která pomáhá uchovat informace v dlouhodobé paměti a vybavit si je, když je to zapotřebí.

Jedním mnemotechnickým nástrojem, který řečníci ve starověkém Řecku používali, byla metoda loci neboli metoda místa. Poprvé ji popsal v roce 477 př. n. l. řecký básník Simónidés z ostrova Keos. Při této metodě se  kombinují tři principy — třídění, vizualizace a asociace s něčím známým, což mohou být orientační body na silnici nebo předměty v pokoji či domě. Metoda loci spočívá v tom, že člověk se vydá na pomyslnou procházku, při níž spojuje jednotlivé informace, které si chce zapamatovat, s určitými orientačními body nebo předměty. Když si chce informace připomenout, vydá se v mysli na tuto procházku znovu. (Viz rámeček  „Vyjděte si na pomyslnou procházku“.)

Studie provedená mezi nejúspěšnějšími účastníky Světové paměťové soutěže, která se pořádá každý rok, ukázala, že jejich vynikající paměť nebyla důsledkem výjimečného intelektu. Navíc většině bylo mezi čtyřiceti a padesáti lety. V čem bylo tajemství jejich úspěchu? Mnozí z nich to přičítali účinnému využívání mnemotechniky.

Potřebujete si zapamatovat řadu slov? Účinnou mnemotechnickou pomůckou je akronym — spojení počátečních písmen skupiny slov, takže vznikne nové slovo. Mnozí studenti v Severní Americe si pamatují jména pěti Velkých jezer — Huronského, Ontaria, Michiganského, Erijského a Hořejšího (anglicky Superior) díky akronymu HOMES. Podobnou pomůckou je akrostich, který často používali starověcí Hebrejci. Například v mnoha žalmech začíná první slovo každého verše nebo skupiny veršů následujícím písmenem hebrejské abecedy. (Viz Žalm 25, 34, 37, 111, 112 a 119.) Díky této užitečné mnemotechnické pomůcce si zpěváci dokázali vzpomenout na všech 176 veršů 119. žalmu.

Svou paměť tedy můžete procvičovat a zlepšovat. Studie ukázaly, že s pamětí je to podobné jako se svaly. Čím víc ji používáme, tím je výkonnější, a to až do vysokého věku.

[Rámeček na straně 27]

DALŠÍ PODNĚTY

▪ Stimulujte svou paměť tím, že se budete učit nové dovednosti, nový jazyk nebo hru na hudební nástroj.

▪ Zaměřte svou pozornost na to, co je důležité.

▪ Osvojte si mnemotechnické metody.

▪ Pijte dost vody. Dehydratace zhoršuje funkci mozku.

▪ Dopřejte si dostatek spánku. V průběhu spánku mozek ukládá vzpomínky.

▪ Při studiu se uvolněte. Stres způsobuje, že do krve se dostává kortizol, který může narušovat interakci nervových buněk.

▪ Vyhýbejte se kouření a nadměrnému pití alkoholu. Alkohol má negativní vliv na krátkodobou paměť a alkoholismus navíc může mít za následek nedostatek thiaminu, což je vitamin skupiny B, který je nezbytný pro správnou funkci paměti. Kouření snižuje přísun kyslíku do mozku. *

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázky na straně 28 a 29]

 VYJDĚTE SI NA POMYSLNOU PROCHÁZKU

Jak si můžete zapamatovat seznam věcí, které chcete nakoupit, například chleba, vejce, mléko a máslo? Pomocí metody loci je můžete „vidět“, když se v mysli projdete obývacím pokojem.

Představte si chleba položený jako polštář v křesle,

vejce pod lampou, jako by byla v líhni,

mléko místo vody v akváriu

a máslo rozmazané po televizní obrazovce.

Čím je představa humornější nebo absurdnější, tím lépe. Když přijdete do obchodu, v mysli si trasu projděte.

[Rámeček na straně 29]

BUĎTE RÁDI, ŽE ZAPOMÍNÁTE!

Představte si, jaké by to bylo, kdybyste si pamatovali všechno, bez ohledu na to, zda jde o věci důležité nebo nepodstatné. Měli byste v mysli naprostý zmatek. Jedna žena, která si dokáže vzpomenout prakticky na všechno, co se v jejím životě událo, „popsala své neustále se vracející vzpomínky jako ‚nepřetržité, nekontrolovatelné a naprosto vyčerpávající‘ a jako ‚zátěž‘,“ píše časopis New Scientist. Většina z nás naštěstí tento problém nemá. Podle odborníků má totiž mozek schopnost vytřídit bezvýznamné a zastaralé informace a odstranit je. „Účelné zapomínání je klíčovou složkou plně funkční paměti,“ uvádí New Scientist. „To, že zapomeneme něco důležitého, . . . je vlastně dokladem, že systém třídění v našem mozku pracuje až příliš dobře.“