Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

▪ Důkladná studie stavu korálů vytvářejících útesy ukázala, že 32,8 procenta zkoumaných korálů se nachází ve „vyšším riziku vyhynutí“ v důsledku klimatických změn nebo lidské činnosti v dané lokalitě. SCIENCE, USA

▪ Na dětském oddělení jedné nemocnice v Athénách bylo vyšetřeno více než 2 000 dětí s dýchacími problémy a zjistilo se, že „65 procent z nich bylo vystaveno [tabákovému] kouři od jednoho nebo obou svých rodičů“. KATHIMERINI (ANGLICKÉ VYDÁNÍ), ŘECKO

▪ „Rostoucí cena ropy, stoupající životní náklady, . . . hrozba hospodářské recese, . . . a opakující se přírodní katastrofy, které poukazují na naši zranitelnost: zjevně nemáme účinné krátkodobé ani dlouhodobé řešení žádného z těchto problémů.“ LLUÍS MARIA DE PUIG, PŘEDSEDA PARLAMENTNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ RADY EVROPY

▪ V Polsku vyzkoušelo drogy 17 procent chlapců a 18 procent dívek mladších 15 let. ŻYCIE WARSZAWY, POLSKO

Lvi — lovci lidí

S rostoucí lidskou populací v Africe se zmenšuje životní prostředí pro volně žijící zvířata, což má za následek, že lidé jsou vystaveni „častému kontaktu a nezřídka i napadení,“ píše časopis Africa Geographic, který vychází v Kapském Městě. Obzvláště lvi „začali zřejmě pokládat lidi za svou kořist“. Například v Tanzanii usmrtili od roku 1990 každoročně nejméně 70 lidí. Časopis uvedl, že v některých případech se smečky lvů dokonce „zaměřují na lidi, napadají je v přístřešcích před jejich chýšemi a prorážejí doškové střechy a chatrné hliněné zdi“.

Objev starověkých egyptských sýpek

Archeologové z Chicagské univerzity, kteří provádějí vykopávky v jižním Egyptě, odkryli sedm starověkých sýpek, největších, jaké kdy byly v této zemi objeveny. Díky artefaktům nalezeným v blízkosti archeologové určili, že tato sila pocházejí z let 1630 až 1520 př. n. l. Pokud je datování přesné, pak tyto sklady obilí existovaly za Mojžíšových dnů. Jednalo se o kruhové stavby z nepálených cihel, které byly součástí správního střediska a měly v průměru 5,5 až 6,5 metru a zřejmě byly nejméně 7,5 metru vysoké. Zpráva o tomto nálezu říká, že taková centra „umožňovala, aby bohatá úroda nilského údolí byla uskladněna a byla k dispozici státu. Moc faraonů totiž souvisela s tím, že obilí používali jako platidlo.“ Zpráva dodává, že „vzhledem k tomu, že obilí bylo formou platidla, tato sila fungovala jednak jako banky a jednak jako zdroj potravy“.

Papír pevný jako železo

Výzkumníci švédského Královského ústavu pro technologii vyvinuli metodu výroby papíru z dřevné celulózy, při které je zachována přirozená pevnost jejích vláken. Běžným mechanickým procesem zpracování buničiny se poškozují její jemná vlákna, čímž se jejich pevnost výrazně snižuje. Švédskému týmu se však podařilo buničinu rozložit pomocí enzymů a její celulózová vlákna pak jemně oddělit ve vodě pomocí holandru. Když nepoškozená vlákna schnou, spojují se a vytvářejí síť, čímž vzniká papír, který má mez průtažnosti větší než litina a téměř tak velkou jako konstrukční ocel.