JON ze Spojených států měl skvělé zaměstnání a před sebou slibnou kariéru. Byl mladý, cestoval po světě a vydělával spoustu peněz. Spolu s manželkou měli nádherný dům a pohodlný život. Podle mnohých jim ke štěstí nic nescházelo.

Kostas * byl jedním z 80 mladých lidí, kteří byli z více než 5 000 uchazečů vybráni, aby pracovali pro jednu přední evropskou banku. Rychle se dostával na vyšší a vyšší pracovní pozice a už po několika letech se v jiné bance stal ředitelem jednoho velkého oddělení. V době, kdy se rozhodl z tohoto místa odejít a založit si vlastní firmu, vydělával ročně víc peněz, než kolik si většina lidí vydělá za celý život.

Oba tito muži se ale přesvědčili o tom, že existuje něco cennějšího než hmotné bohatství. Jon bezplatně vyučuje Bibli a pomáhá tak lidem získat blízký vztah k Bohu. „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ke štěstí nevede hmotné bohatství,“ říká. „Snaha získat a udržet si ho zabere tolik času, že člověk nestihne skoro nic jiného. Když ale žiji podle biblických zásad, jsem opravdu šťastný, protože mám spokojenější manželství, klid mysli a dobré svědomí.“

 Podobně i Kostas říká: „Bůh nechce, aby smyslem našeho života bylo hromadění majetku. Hluboce si uvědomuji, že všechno, co od něj dostáváme nad to, co nezbytně potřebujeme, nás zavazuje, abychom to používali v souladu s jeho vůlí.“ V nedávné době se Kostas a jeho rodina začali učit nový jazyk, aby mohli biblickým zásadám vyučovat více lidí. Dodává: „Zjistili jsme, že větší štěstí nám přináší dávání než přijímání.“ (Skutky 20:35)

Jon a Kostas poznali, že duchovní bohatství je mnohem cennější než to hmotné. Daniel Gilbert, profesor na Harvardské univerzitě, poznamenal, že odborníci na duševní zdraví se „celá desetiletí . . . zabývají vztahy mezi bohatstvím a štěstím, a došli zatím k obecnému závěru, že bohatství zvyšuje lidské štěstí, když pozvedne lidi z chudoby do střední třídy“. Ale dodává: „Poté už toho moc nezmůže.“

„Jakmile se člověk vymaní z chudoby,“ poznamenal jeden profesor psychologie, „jeho zvyšující se příjem překvapivě málo souvisí s tím, do jaké míry je šťastný.“ Tento fakt zapůsobil na jednoho novináře, který na začátku minulého století vedl rozhovor s Andrewem Carnegiem, jedním z prvních velkých podnikatelů v ocelářském průmyslu a jedním z tehdy nejbohatších lidí na světě. „Není mi co závidět,“ řekl A. Carnegie. „Jak mi to bohatství může pomoci? Je mi šedesát let a kvůli špatnému zažívání se nemůžu ani pořádně najíst. Rád bych dal všechny své miliony, kdybych mohl mít mládí a zdraví.“

Novinář pak dodal: „Pan Carnegie se najednou otočil a tichým hlasem, hořce a s procítěností, kterou lze slovy jen těžko vyjádřit, řekl: ‚Kdybych mohl uzavřít obchod jako  Faust, učinil bych to. Všechno bych ochotně prodal, abych za to mohl ještě jednou prožít svůj život.‘“ Jiný multimilionář, ropný magnát J. Paul Getty, se vyjádřil v podobném duchu, když řekl: „Peníze nemusí nutně souviset se štěstím. Snad spíše s neštěstím.“

Možná budete souhlasit se slovy biblického pisatele, který si přál: „Nedávej mi chudobu ani bohatství. Ať hltám pokrm, který je mi předepsán, abych se nenasytil a skutečně tě nezapřel a neřekl: ‚Kdo je Jehova?‘, a abych nezchudl a skutečně nekradl a nezaútočil na jméno svého Boha.“ (Přísloví 30:8, 9)

Šalomoun, král starověkého Izraele, o sobě řekl: „Stal jsem se větším a vzrostl jsem více než kdokoli přede mnou v Jeruzalémě.“ Přesto ale dodal, že „všechno byla marnost a honba za větrem“. Také prohlásil: „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“ (Kazatel 2:9–11; 5:12, 13; Přísloví 10:22)

Je zřejmé, že opravdové a trvalé štěstí můžeme najít pouze za předpokladu, že uspokojujeme své duchovní potřeby. Když budeme ve svém životě dávat na první místo uctívání Boha, zjistíme, že náš život je po všech stránkách bohatší.

Přijde doba, kdy peníze už nebudou příčinou úzkosti. Bible nás ujišťuje, že chamtivý a vykořisťovatelský obchodní systém přestane existovat. (1. Jana 2:15–17) Boží nový svět, který brzy nastane, bude založen na Božích spravedlivých zásadách. Země bude přeměněna v ráj, jak to Bůh zamýšlel, když stvořil první lidskou dvojici. Bude nádherné žít ve světě, ve kterém jsou všichni lidé šťastní, pokojní a mají mezi sebou hezké vztahy. (Izajáš 2:2–4; 2. Petra 3:13; 1. Jana 4:8–11)

Život nebude asketický ani nudný. Až se splní původní Boží záměr, a lidé budou žít věčně v pozemském ráji, bude jim k duchovnímu bohatství přidáno i to hmotné. Bible nás ujišťuje, že všichni budou mít dostatek jídla, dobré bydlení a smysluplnou práci. Chudoba bude věcí minulosti. (Žalm 72:16; Izajáš 65:21–23; Micheáš 4:4)

Žádný člověk, který upřímně projevuje víru v Jehovu, Boha Bible, nebude zklamán. (Římanům 10:11–13) Je tedy opravdu moudré nyní usilovat o něco cennějšího, než je hmotné bohatství. (1. Timoteovi 6:6–10)