„Jak to mám všechno zvládnout?“

VZPĚRAČI, kteří se připravují na olympijské hry, se nesnaží každý den lámat rekordy. Pravidelně cvičí s lehčími závažími, a tak získávají sílu na velkou zátěž. Pokud by stále trénovali na maximum, nebezpečně by přetěžovali svaly a klouby, což by mohlo ohrozit jejich kariéru.

Podobně, pokud chodíš do školy, asi máš hodně učení. A když dostaneš nějaký těžký úkol nebo se připravuješ na písemky, vyžaduje to od tebe ještě větší úsilí. * Co když ale kromě domácích úkolů a učení nestíháš nic jiného? Možná ani nemáš čas se v klidu najíst nebo se dost vyspat. Dlouhodobý stres by mohl vést k tomu, že onemocníš. Jsi pod takovým tlakem? *

Pořád samé úkoly

„V každém dalším ročníku dostáváme víc úkolů a jsou těžší. Berou mi hodně času,“ řekla Hiroko, * patnáctiletá studentka z Japonska. „Chtěla bych dělat spoustu jiných věcí, ale úkoly musím odevzdávat už druhý den. Někdy jsem z toho zoufalá.“ Čtrnáctiletá Světlana z Ruska napsala: „Dělat úkoly je pro mě čím dál těžší. Každý rok máme víc předmětů a učitelé nám zadávají stále víc látky. Taky si každý z nich myslí, že jeho předmět je ten nejdůležitější. Není lehké najít v tom vyrovnanost a všechno to zvládnout.“

Proč studenti dostávají tolik domácích úkolů? Osmnáctiletý Gilberto z Brazílie napsal: „Učitelé říkají, že nás chtějí připravit na to, abychom uspěli ve velké konkurenci na trhu práce.“ I kdyby to tak bylo, přesto můžeš mít pocit, že úkolů je přespříliš. Snad bys mohl stres zmírnit tím, že se na svou situaci budeš dívat jinak a že si věci lépe zorganizuješ.

Na to, že dostáváte spoustu úkolů, se dívej jako na školení, které potřebuješ, abys byl v dospělosti úspěšný. Ačkoli čas strávený nad učením se může zdát nekonečný, než se naděješ, budeš mít školní léta za sebou. A až si začneš vydělávat, budeš za takové školení vděčný. ‚Uvidíš dobré za svou tvrdou práci‘, kterou jsi do vzdělání vložil. (Kazatel 2:24)

Stres můžeš značně zmírnit také tím, že budeš ukázněný a věci si dobře zorganizuješ.  (Viz rámeček  „Praktické rady, jak zmírnit stres“.) Jestliže si získáš pověst studenta, který dělá úkoly včas a pečlivě, učitelé ti pravděpodobně budou důvěřovat a budou ti chtít pomáhat. Když se pak přihodí něco neočekávaného a ty učiteli předem řekneš, žes úkol neudělal, nemyslíš, že tvou omluvu přijme? Boží služebník Daniel „byl důvěryhodný a vůbec se na něm nenalézala žádná nedbalost nebo něco zkaženého“. Díky tomu, že byl pracovitý, chválil ho a důvěřoval mu i král. (Daniel 6:4) Pokud si z Daniela vezmeš příklad a své úkoly budeš dělat svědomitě, učitelé zřejmě budou ochotni vzít na tebe ohled, když to budeš potřebovat.

Jestliže ve škole budeš dávat pozor, dělat domácí úkoly a včas odevzdávat projekty, znamená to, že se stresu zbavíš úplně? Nemusí to tak být. Určitá míra stresu totiž může vyplývat z tvé vlastní touhy dosahovat dobrých výsledků. Možná zkrátka nepatříš k těm, kdo učení berou na lehkou váhu, ale opravdu se chceš hodně naučit a mít z hodin co největší užitek.

Takový stres je prospěšný a žádoucí. Může se ale stát, že se dostaneš do stresu, který je škodlivý a zbytečný.

Spousta mimoškolních aktivit

Představ si, že někdo má ve zvyku řídit auto stylem brzda–plyn. Když se přiřítí ke značce STOP, dupne na brzdy. Pak šlápne na plyn a rozjede se tak rychle, že se protočí kola a zapískají gumy. V jakém stavu jeho  auto za čas bude? Přinejmenším bude mít zničený motor. Ještě předtím se ale může stát, že se s ním takový řidič pořádně vybourá.

Podobně zachází mnoho studentů se svými tělesnými a duševními silami, jedou naplno před vyučováním, ve škole i večer. V knize Doing School autorka Denise Clark Popeová napsala o studentech, se kterými se setkala: „Den jim začíná velmi brzy, někdy hodinu nebo dvě před tím, než většina dospělých začne pracovat, a často končí pozdě večer po fotbalovém tréninku nebo po hodině baletu, po zasedání školní rady či brigádě a poté, co dodělají domácí úkoly.“

Když studenti mají tak rychlé tempo každý den, říkají si o problémy. Kvůli intenzivnímu stresu mohou trpět žaludečními potížemi a bolestí hlavy. Neustálá vyčerpanost oslabuje imunitní systém, a tak mohou onemocnět. Z rychlého tempa se pak stane loudavá chůze a nemusí být snadné znovu získat sílu. Stalo se něco takového i tobě?

Usilovat o hodnotné cíle je správné, ale i když máš dost sil, to, co můžeš za den zvládnout, má své hranice. Bible dává dobrou radu: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5) Dvě definice slova „rozumný“ jsou „ne extrémní nebo nepřiměřený“ a „mající dobrý úsudek“. Rozumný člověk dělá rozhodnutí, kterými neublíží sobě ani druhým. Je vyrovnaný, což je v dnešním nestabilním světě neocenitelná vlastnost. Buď tedy rozumný a chraň si své zdraví tím, že některé méně důležité činnosti vynecháš.

Touha po bohatství

Někteří mladí lidé si myslí, že když se snaží dosahovat svých cílů, musí jít rozumnost stranou. Klíčem k úspěchu v životě je podle nich dobře placená práce a věci, které si díky ní mohou dopřát. S takovými názory se setkala i doktorka Popeová. Po rozhovorech s některými mladými lidmi napsala: „Tito  studenti si sice přáli spát víc hodin a zlepšit si zdraví, ale náročný denní program zahrnující povinnosti ve škole, doma a v práci jim nedovolil takovou změnu udělat. Také si přáli trávit víc času s přáteli, věnovat se jiným aktivitám nebo pár dní nedělat nic, ale většina se domnívala, že by to bylo na úkor školy. Uvědomovali si, že nemohou mít všechno, a vidina dobré budoucnosti byla pro ně důležitější než štěstí v současnosti.“

Takoví ctižádostiví studenti by se možná měli zamyslet nad tím, co řekl jeden moudrý muž: „Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?“ (Matouš 16:26, Nová bible kralická) Těmito slovy Ježíš Kristus řekl, že cíle, o něž můžeme v tomto světě usilovat, nestojí za tělesnou, duševní nebo duchovní vyčerpanost, která bývá s jejich dosažením spojena.

V knize The Price of Privilege psycholožka Madeline Levinová napsala: „Skutečností je, že peníze, vzdělání, moc, prestiž ani hmotné věci nejsou žádnou ochranou před neštěstím nebo emocionálním onemocněním.“ A doktorka Popeová uvedla: „Pozoruji, že mnoho dětí a rodičů se snaží dosáhnout dokonalosti, ale podle nesprávné definice úspěchu.“ Pak dodala: „Měli bychom se snažit být zdraví — a to po stránce duševní, tělesné a duchovní.“

Některé věci jsou mnohem důležitější než peníze. Patří k nim duševní a citová pohoda, dobré svědomí a přátelství s naším Stvořitelem. To jsou nesmírně cenné dary od Boha. Pokud o ně přijdeš kvůli tomu, že usiluješ o slávu nebo bohatství, už je možná zpátky nikdy nezískáš. Přemýšlej o tom v souvislosti s Ježíšovými slovy: „Šťastní jsou ti, kdo vědí, že potřebují Boha, protože jejich je nebeské království.“ (Matouš 5:3, The New Testament in Modern English)

Mnozí mladí lidé s tím souhlasí. Snaží se mít ve škole co nejlepší prospěch, ale vědí, že vynikající studijní výsledky nebo hmotné bohatství k trvalému štěstí nevedou. Uvědomují si, že snaha dosáhnout takových cílů s sebou přináší zbytečný stres. Přišli na to, co je základem pro opravdu spokojenou budoucnost — „vědí, že potřebují Boha“, a tak ho poznávají. Vydavatelé tohoto časopisu nebo svědkové Jehovovi ve tvém okolí ti rádi pomohou zjistit, jak může poznání Boha přispět ke tvému štěstí.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 6]

I když máš dost sil, to, co můžeš za den zvládnout, má své hranice

[Praporek na straně 8]

Poznávat svého Stvořitele je to nejlepší vzdělání, jaké můžeš získávat

[Rámeček na straně 5]

 PRAKTICKÉ RADY, JAK ZMÍRNIT STRES

❑ Trávíš spoustu času tím, že se probíráš nejrůznějšími papíry a poznámkami, když něco nemůžeš najít? Někteří lidé potřebují pomoc, aby si věci dokázali lépe zorganizovat. Nezdráhej se zeptat druhých, co se jim osvědčilo.

❑ Děláš věci na poslední chvíli? Pokud ano, vyzkoušej si, jaké to je, když nějaký úkol uděláš s předstihem. Uvidíš, že z toho budeš mít dobrý pocit, a třeba to pro tebe bude motivací, abys domácí úkoly neodkládal.

❑ Stává se ti často, že při vyučování myslíš na něco jiného? Pak zkus jeden měsíc dávat při hodinách pozor a dělat si poznámky, aby ses k látce mohl vrátit později. Možná tě příjemně překvapí, jak snadno ti domácí úkoly půjdou. Ve škole pak nebudeš v takovém stresu.

❑ Přihlásil ses na nepovinné předměty, ve kterých se toho sice hodně naučíš, ale které tě stojí příliš mnoho času a úsilí? Je nutné, abys na ně chodil? Popovídej si o tom s rodiči. Zkus se zeptat někoho, kdo má na vzdělání vyrovnaný názor. Možná zjistíš, že tyto předměty ti k úspěšnému dokončení studia až tak nepomohou.

[Rámeček na straně 6]

POMYSLNÁ OCHRANNÁ ZEĎ

„Hodnotné věci bohatého jsou jeho silným městečkem a jsou v jeho představě jako ochranná zeď.“ (Přísloví 18:11) Ve starověku lidé spoléhali na vysoké zdi, které byly vystavěny kolem města a poskytovaly ochranu před útoky nepřátel. Představ si, že žiješ ve městě, ale jeho ochranná zeď je jen pomyslná. I kdyby ses sebevíc snažil přesvědčit sám sebe, že tam ta zeď je, žádnou ochranu před nepřáteli ti neposkytne.

Mladí lidé, kteří usilují o bohatství, jsou na tom podobně jako obyvatelé takového nechráněného města — čeká je zklamání. Jste rodičem? Uděláte dobře, když svému dítěti pomůžete, aby se vyhnulo pasti v podobě hmotařství, a nežilo tak ve městě s pomyslnou zdí.

Následující myšlenky, které jsou založeny na Bibli, vám mohou pomoci při rozhovoru se synem nebo dcerou:

▪ Velké bohatství často přináší mnohem víc problémů, než kolik jich řeší. „Nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:12; 1. Timoteovi 6:9, 10)

▪ Pokud člověk dobře plánuje, nemusí být bohatý, aby byl šťastný. „Plány pilného jistě vedou k výhodě.“ (Přísloví 21:5; Lukáš 14:28)

▪ Když má člověk takový příjem, který pokryje jeho základní potřeby, vede to ke spokojenosti. „Nedávej mi chudobu ani bohatství.“ (Přísloví 30:8) *

[Poznámka pod čarou]

 [Obrázky na straně 7]

Když se snažíš zvládat toho příliš mnoho, obvykle se to nevyplácí

[Obrázek na straně 7]

Na domácí úkoly se nedívej jako na problém, ale jako na součást přípravy na budoucí práci