Muž, který zmapoval svět

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BELGII

Počátkem roku 1544 se Gerhardus Mercator ocitl ve studené a temné vězeňské kobce. Byl přesvědčen, že ho čeká jistá smrt. Proč byl nejvýznamnější kartograf 16. století uvězněn? Odpověď na tuto otázku najdeme, když si něco řekneme o jeho životě a o době, v níž žil.

MERCATOR se narodil roku 1512 v Rupelmonde, malém přístavním městě blízko Antverp v Belgii. Vzdělání získal na univerzitě v Lovani a potom studoval učení Aristotela. Netrvalo však dlouho a začalo ho znepokojovat to, že Aristotelovy názory nesouhlasí s tím, co učí Bible. Mercator napsal: „Když jsem viděl, že Mojžíšova verze stvoření světa a názory Aristotela a ostatních filozofů si v mnoha ohledech protiřečí, začal jsem pochybovat o pravdě všech filozofů a pustil jsem se do zkoumání tajů přírody.“

Jelikož se Mercator nechtěl stát filozofem, dalších univerzitních studií se vzdal. Pátrání po důkazech potvrzujících biblickou zprávu o stvoření však zaměstnávalo jeho mysl po zbytek života.

Zájem o zeměpis

Pod vedením matematika, který se jmenoval Gemma Frisius, začal Mercator roku 1534 studovat matematiku, astronomii a zeměpis. Kromě toho se naučil rytectví, možná od rytce a výrobce glóbusů Gaspara Van der Heydena. Počátkem 16. století kartografové používali tučné gotické písmo neboli švabach, čímž bylo omezeno množství informací, které se daly vepsat do mapy. Mercator však začal psát novým typem kurzivy, který pocházel z Itálie a nazýval se italika. Toto písmo se při výrobě glóbusů velmi osvědčilo.

V roce 1536 Mercator pracoval jako rytec s Frisiem a Van der Heydenem na výrobě glóbusu. K úspěchu projektu přispěla Mercatorova krásná ručně psaná kurziva. Nicholas Crane, který nedávno vydal Mercatorův životopis, uvádí, že zatímco jiný kartograf „dokázal na nástěnnou mapu Ameriky, jejíž šířka odpovídala výšce člověka, napsat padesát zeměpisných názvů, Mercator dokázal napsat šedesát názvů na glóbus, který měl průměr o šířce dvou dlaní“.

Rodí se kartograf

Roku 1537 Mercator dokončil svůj první samostatný projekt. Jednalo se o mapu Svaté  země a Mercator ji udělal proto, aby přispěl k „lepšímu pochopení Starého i Nového zákona“. V 16. století byly mapy Svaté země zoufale nepřesné. Na některých nebylo ani 30 zeměpisných názvů a mnohé byly umístěny nesprávně. Na Mercatorově mapě však bylo vyznačeno přes 400 míst. Mapa navíc ukazovala cestu, po níž Izraelité šli pustinou po osvobození z Egypta. Mnozí Mercatorovi současníci mapu obdivovali právě pro její přesnost.

Povzbuzen tímto úspěchem vydal Mercator v roce 1538 mapu světa. Do té doby kartografové věděli jen velmi málo o Severní Americe, kterou nazývali Neznámá vzdálená země. Zeměpisný název Amerika už sice existoval, ale Mercator byl první, kdo ho použil jak na Severní, tak Jižní Ameriku.

Mercator žil v době, kdy mořeplavci prozkoumávali oceány a objevovali mnoho nových zemí. Informace, které předávali, však byly rozporuplné, takže výroba přesných map byla téměř nesplnitelným úkolem a kartografové museli prázdná místa zaplnit dle vlastního úsudku. Přesto Mercator v roce 1541 dosáhl svého cíle — vytvořil „nejpodrobnější glóbus, jaký byl do té doby udělán“.

Nařčen z kacířství

V Lovani, kde Mercator bydlel, žilo mnoho luteránů. Už roku 1536 s nimi Mercator sympatizoval a zdá se, že luteránkou se později stala i jeho manželka. V únoru 1544 byl Mercator společně s dalšími 42 občany Lovaně zatčen a obviněn z psaní „podezřelých  dopisů“. Je však možné, že zatčení souviselo s vydáním mapy Svaté země. Dva teologové z lovaňské univerzity, Tapper a Latomus, možná měli obavy, že Mercatorova mapa, podobně jako překlad Bible od Williama Tyndala, povzbuzuje ke čtení Svatého Písma. Oba předtím předsedali soudnímu tribunálu s Tyndalem, který byl roku 1536 v Belgii popraven. Ať už bylo důvodem cokoli, Mercator byl uvězněn na hradě ve svém rodném městě Rupelmonde.

Mezi obviněnými byla i Antoinette Van Roesmaelsová, která dosvědčila, že se Mercator nikdy nezúčastnil soukromého čtení Bible, které protestanti organizovali. Jelikož ona sama se takového čtení účastnila, byla zaživa pohřbena a zemřela zadušením. Mercator byl po sedmi měsících propuštěn, ale byl mu zabaven všechen majetek. Roku 1552 se přestěhoval do Duisburgu v Německu, kde byla větší náboženská tolerance.

První atlas

Mercator se dál zastával biblické zprávy o stvoření. Většinu svého života věnoval tomu, že sestavoval přehled o celém stvoření „nebe a země, od počátku časů do současnosti,“ jak se sám vyjádřil. Jeho dílo obsahovalo chronologické i zeměpisné informace.

Roku 1569 Mercator vydal první část tohoto přehledu, nazvanou Chronologia. Obsahovala soupis nejdůležitějších historických událostí, který začínal stvořením. Mercator si dal za cíl pomoci čtenářům, aby znali své místo v čase a dějinách. Do své knihy však zahrnul i událost z roku 1517,  totiž Lutherův protest proti odpustkům, a kvůli tomu se Chronologia dostala na index zakázaných knih, který vytvořila katolická církev.

V následujících letech Mercator věnoval mnoho času kreslení a rytí desek pro svůj nový soubor map. Roku 1590 ho postihla mozková mrtvice, kvůli které ztratil řeč a ochrnul na levou stranu těla. Pokračovat v práci pro něj bylo nesmírně obtížné. Byl však rozhodnut své životní dílo dokončit a pracoval na něm až do roku 1594, kdy ve věku 82 let zemřel. Posledních pět map dokončil jeho syn Rumold. Celý soubor Mercatorových map byl vydán v roce 1595. Byla to první sbírka map, která měla název atlas.

Součástí Atlasu byl i rozbor první kapitoly 1. Mojžíšovy, ve kterém Mercator bránil pravdivost Božího Slova před názory filozofů. O tomto rozboru řekl, že to byl ‚cíl veškeré jeho práce‘.

‚Největší zeměpisec naší doby‘

Rozšířené vydání Atlasu uveřejnil roku 1606 Jodocus Hondius. Atlas vyšel v mnoha jazycích a stal se velmi prodávanou knihou. Abraham Ortelius, kartograf z 16. století, označil Mercatora za „největšího zeměpisce naší doby“. A spisovatel Nicholas Crane nedávno o Mercatorovi napsal, že to byl „muž, který zmapoval naši planetu“.

Mercatorovo dílo má vliv na náš každodenní život. Například kdykoli otevřeme atlas nebo zapneme globální navigační systém, máme užitek z Mercatorovy práce. Byl to pozoruhodný muž, který po celý život pátral po tom, jaké je jeho místo v čase a dějinách.

[Rámeček na straně 21]

MERCATOROVO DŮKLADNÉ STUDIUM BIBLE

Mercator věřil, že na zemi jednou bude vládnout spravedlnost, pokoj a blahobyt. Napsal nevydaný komentář k prvním jedenácti kapitolám dopisu Římanům, v němž odmítl myšlenku předurčení, kterou hlásal Kalvín. Je zajímavé, že nesouhlasil ani s Martinem Lutherem a prohlásil, že kromě víry jsou pro záchranu nezbytné i skutky. V jednom dopise Mercator napsal, že hřích „není důsledkem postavení planet nebo přirozeného sklonu, který vytvořil Bůh, ale vychází ze svobodné vůle člověka“. Ve svých dopisech odmítal římskokatolickou nauku o transsubstanciaci a prohlašoval, že Ježíšova slova „toto je mé tělo“ nemají být chápána doslovně, ale obrazně.

[Rámeček a obrázek na straně 22]

MERCATOROVO ZOBRAZENÍ

Jak by to asi dopadlo, kdybyste se pokoušeli narovnat slupku od pomeranče? Jistě by se vám to nepovedlo, aniž byste ji poškodili. Toto znázornění ukazuje, před jakým problémem stojí kartografové — jak překreslit zeměkouli na plochou mapu. Mercator vyřešil tento problém způsobem, kterému se dnes říká Mercatorovo zobrazení. V tomto zobrazení se vzdálenost mezi rovnoběžkami směrem k pólům postupně zvětšuje. I když se tím zkreslují vzdálenosti a rozměry (zvláště na severu a na jihu), tento způsob zobrazení znamenal přelom v kartografii. Mercatorova nástěnná mapa světa z roku 1569 byla mistrovským dílem, které velmi přispělo k jeho slávě. Mercatorovo zobrazení se dodnes používá u námořních map a u globálního navigačního systému.

[Obrázek]

Mercatorovo zobrazení se dá přirovnat k rozvinutému válci, na kterém je promítnut svět

[Obrázek na straně 20]

Na Mercatorově mapě Svaté země z roku 1537 je vyznačeno přes 400 míst

[Obrázek na straně 20 a 21]

Mercatorova mapa světa z roku 1538

(Všimněte si nápisu „AMERI CAE“ na obou amerických kontinentech.)

[Podpisek obrázku na straně 19]

Antwerpen, Stedelijk Prentenkabinet

[Podpisek obrázku na straně 20]

Obě mapy: American Geographical Society Library, University of Wisconsin-Milwaukee Libraries