Albarracín — Neobvyklé „orlí hnízdo“

„Navštivte jedno z nejkrásnějších španělských měst, navštivte Albarracín.“ José Martínez Ruiz, španělský spisovatel známý také jako Azorín, 1873–1967

ALBARRACÍN je neobyčejné město. Čím je to dáno? Především jeho polohou, ale také historií a krásným okolím. Z těchto důvodů španělská vláda prohlásila v roce 1961 toto malé město v provincii Teruel za národní památku. A skupina odborníků, kteří mají co dělat s cestovním ruchem, zvolila v roce 2005 Albarracín za „nejkrásnější město Španělska“.

Albarracín, starověké město s asi tisícem obyvatel, leží v horách středního Španělska. Rozkládají se kolem něj zelené louky zavlažované několika řekami a obklopuje ho pohoří stejného jména — Sierra de Albarracín.

Zdroje potravy a vody

Hojnost lovné zvěře přilákala ve starověku do oblasti dnešního Albarracínu osadníky. Zanechali po sobě jeskynní malby, z nichž je patrné, že se jednalo o šikovné umělce a dobré pozorovatele přírody. Nakreslili mnoho velkých býků i dalších zvířat a vybarvili je bílým pigmentem, jehož použití je známo pouze z této oblasti. Odborníci se domnívají, že tyto jeskyně s vyobrazením scén z každodenního života sloužily k náboženským nebo společenským setkáním.

Až dodnes žije v nedaleké rezervaci Montes Universales množství vysoké zvěře, divočáků a menších zvířat. A navíc Guadalaviar (arabsky „Bílá řeka“) je jedna z nejlepších pstruhových řek ve Španělsku.

V roce 133 př. n. l. si Římané podrobili místní keltiberské kmeny a založili v této oblasti několik vesnic. V 1. století n. l. zde vybudovali osmnáctikilometrový akvadukt (1). Bývá považován za jednu z nejsložitějších staveb sloužících veřejnosti, které Římané ve Španělsku postavili. Stopy zde zanechalo i římské náboženství. Na jednom albarracínském náhrobku z dob římské nadvlády je rytina, která svědčí o uctívání císaře.

 Prosperita za vlády muslimů

V 9. století obsadili toto místo Maurové a předpokládá se, že slovo Albarracín je odvozeno od názvu berberského rodu Banú Razín, což bylo jméno muslimů, kteří se tady usadili. Maurové, židé i ti, kdo se hlásili ke křesťanství, zde ve středověku žili ve vzájemné úctě a toleranci. Pro Albarracín to bylo období největší prosperity.

Albarracínští řemeslníci vyráběli krásné předměty a velmi rozvinutá zjevně byla i činnost lékařů. Ze sady chirurgických nástrojů nalezené při vykopávkách lze usoudit, že místní chirurgové dokonce operovali šedý zákal. Vláda muslimů nad Albarracínem trvala až do konce 12. století. Poté se moci ujali katolíci. Stojí za zmínku, že se pravděpodobně jedná o jediný případ v historii Španělska, kdy k takové politické změně došlo pokojnou cestou.

Jak vypadá současný Albarracín? Vzhledem k tomu, že zde nevznikla žádná moderní zástavba, návštěvníci se až dodnes mohou procházet klikatými uličkami středověkého města.

Úchvatná silueta

Španělský filozof José Ortega y Gasset (1883–1955) popsal Albarracín jako „město, jehož úchvatná silueta ční k výšinám“. Je to výstižný popis, protože město je posazené na výběžku skály v nadmořské výšce asi 1 200 metrů a obklopuje ho hluboká rokle, která slouží jako obranný příkop. Toto přírodní opevnění chránilo město celá staletí a vysloužilo Albarracínu přezdívku „orlí hnízdo“.

Při procházce úzkými, dlážděnými uličkami se návštěvník setká s fascinující architekturou minulých časů. Mezi cenné památky patří Rohový balkon, Modrý dům (2) a Julianetin dům (3). Poslední zmíněná stavba vypadá, jako by balancovala na rohu mezi dvěma ulicemi.

Domy z tohoto období jsou postaveny ze dřeva a sádry, tedy z materiálů mnohem lehčích, než je kámen. Když totiž stavíte na vysoko položeném místě, je váha důležitým faktorem. Pozornost návštěvníků též poutají okna s krajkovými záclonami a ozdobnými železnými mřížemi (4). Dalšími prvky, které městu dodávají jedinečnou atmosféru, jsou převislé střechy domů, vyřezávané dřevěné balkony a neobvyklá dveřní klepátka, která často mají podobu nějakého zvířete.

Lidé trpící závratí by si měli dát pozor, aby se při návštěvě některých domů nepodívali dolů. Vzhledem k poloze Albarracínu a omezené stavební ploše si totiž někteří obyvatelé postavili dům přímo nad srázem.

První stavby Albarracínu vznikly na kopci nad městem, v místech, kde nyní stojí maurský hrad. Součástí původních hradeb, které Arabové postavili v 10. století, je věž Torre del Andador. Mezi pozdější budovy patří gotická katedrála ze 16. století a radnice s klenutými krytými sloupořadími a půdorysem ve tvaru podkovy.

Přírodní skvosty v okolí

Lidem, kteří mají rádi přírodu, může Albarracín nabídnout ještě víc. Pohoří, které ho obklopuje, vyniká množstvím ekosystémů s bohatou florou a faunou. V těchto zalesněných horách najdete mnoho studánek, pramenů a vodopádů. Ti, kdo se rozhodnou strávit noc v přírodě, budou odměněni pohledem na úchvatné nebe plné hvězd.

V této oblasti žije několik rodin svědků Jehovových. Krásné prostředí kolem nich jim připomíná biblický slib, že pod vládou Božího Království bude poslušné lidstvo žít v celosvětovém ráji. O tuto dobrou zprávu se dělí s ostatními lidmi. (Žalm 98:7–9; Matouš 24:14)

Úzkými uličkami Albarracínu projde každý rok více než sto tisíc turistů. Pokud se chystáte do Španělska, co si tak naplánovat návštěvu i tohoto úžasného „orlího hnízda“ ukrytého v horách?

 [Rámeček a obrázky na straně 18]

UMĚLECKÉ SKVOSTY NALEZENÉ V ALBARRACÍNU

Stříbrný džbán na olej. Nechal ho vyrobit maurský král Abdulmalic pro svou manželku Zahr, což v arabštině znamená „květina“. Část zlatého nápisu vyrytého na džbánu říká: „Věčná požehnání . . ., božská pomoc a vedení k dobrotě a spravedlnosti.“ Tento předmět bývá považován za jednu z největších stříbrných cenností hispánsko-arabského umění.

Ryba vyřezaná z křišťálu. Má šupinky, stříbrnou tlamičku a zlaté ploutve. Zdobí ji také perly a rubíny. Podle názoru odborníků se jedná o tak jemnou řezbářskou práci, že ji jeden řemeslník nemohl vyrobit ani za celý svůj život.

[Podpisky]

Džbán: Museo de Teruel. Foto Jorge Escudero; křišťál: Sta. Ma de Albarracín Foundation

 [Mapa na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

PORTUGALSKO

ŠPANĚLSKO

MADRID

Albarracín

[Obrázek na straně 17]

1 Akvadukt

[Obrázky na straně 18]

2 Modrý dům

3 Julianetin dům

4 Ozdobná železná mříž

[Podpisek obrázku na straně 17]

© Ioseba Egibar/age fotostock