Přejít k článku

Přejít na obsah

Předsudky a diskriminace — Co je jejich příčinou?

Předsudky a diskriminace — Co je jejich příčinou?

Předsudky a diskriminace — Co je jejich příčinou?

„Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“ Všeobecná deklarace lidských práv, článek 1

NAVZDORY těmto vznešeným ideálům předsudky a diskriminace stále sužují lidstvo. Tato skutečnost je nejen smutným obrazem naší doby, ale i svědectvím o lidské nedokonalosti. (Žalm 51:5) Situace však není zdaleka beznadějná. Je pravda, že diskriminaci, která je všude kolem nás, asi odstranit nedokážeme, avšak můžeme vykořenit předsudky, jež snad máme my sami.

Nejprve je nutné uznat, že předsudky se mohou rozvinout v každém člověku. Kniha Understanding Prejudice and Discrimination (Jak porozumět předsudkům a diskriminaci) říká: „Pravděpodobně nejdůležitější závěry, které vyplývají ze studií, jež se předsudky zabývají, jsou tyto: (1) žádná lidská bytost není proti vzniku předsudků imunní, (2) k jejich překonání je často zapotřebí vědomého a cíleného úsilí a (3) díky silné motivaci je možné se jich zbavit.“

Za nejúčinnější zbraň proti předsudkům je označováno vzdělání. Může nám totiž například pomoci, abychom odhalili příčiny předsudků, poctivěji prozkoumali své vlastní postoje a jednali moudře, když se obětí předpojatosti staneme my sami.

Příčiny předsudků

Zaujatí lidé překrucují, nebo dokonce ignorují fakta, která jsou v rozporu s jejich předpojatými názory. K předsudkům mohou vést zdánlivě nevinné, ale ve skutečnosti zavádějící výroky, které děti slyší od svých rodičů. Příčinou mohou být i záměrně šířené, pokřivené názory na jiné rasy nebo kultury. Zaujatost může být živena také nacionalismem nebo falešnými náboženskými představami a může být rovněž výsledkem nezdravé pýchy. Až si budete číst následující odstavce a budete uvažovat o uvedených zásadách z Bible, prozkoumejte své vlastní postoje a zamyslete se nad tím, zda byste neměli udělat nějaké změny.

Společnost. Člověk je společenský tvor a je dobře, když tráví čas s druhými lidmi. Bible říká, že „ten, kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu“ a nebude dbát na moudré rady. (Přísloví 18:1) Své přátele bychom si však měli vybírat prozíravě, protože nás mohou značně ovlivnit. Moudří rodiče se proto vážně zajímají o to, s kým se jejich děti stýkají. Studie ukázaly, že děti si už ve třech letech dokážou vytvořit rasové předsudky, které převezmou z postojů, slov a gest druhých lidí. Rodiče by se tedy měli ze všech sil snažit, aby měli na svoje děti dobrý vliv. Měli by si uvědomovat, že hodnoty v dětech vytváří především oni.

Co říká Bible? „Veď chlapce [nebo dívku] po správné cestě a neopustí ji ani ve stáří.“ (Přísloví 22:6, The New English Bible) „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísloví 13:20) Pokud máte děti, zeptejte se sami sebe: Vedu je po cestě, která je v Božích očích správná? Stýkám se s lidmi, kteří na mě mají dobrý vliv? Mám i já dobrý vliv na druhé? (Přísloví 2:1–9)

Nacionalismus. Jeden slovník definuje výraz nacionalismus jako „národní sebevědomí, které vyvyšuje jeden národ nad všechny ostatní a staví prosazování jeho kultury a zájmů před ostatní“. Profesor politologie Ivo Duchacek ve své knize Conflict and Cooperation Among Nations (Konflikty a spolupráce mezi národy) napsal: „Nacionalismus rozděluje lidstvo do vzájemně nesnášenlivých jednotek. Proto lidé myslí na prvním místě jako Američané, Rusové, Číňané, Egypťané nebo Peruánci a teprve na druhém místě jako lidské bytosti — pokud vůbec.“ Bývalý generální tajemník OSN uvedl: „Mnohé problémy, před nimiž dnes stojíme, vyplývají z nesprávných názorů, z nichž některé jsme přijali téměř nevědomky. Patří k nim například úzkoprsý nacionalistický postoj: ‚Je to má vlast, ať je v právu nebo v neprávu!‘“

Co říká Bible? „Bůh . . . tak velice miloval svět [lidí], že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35) Položte si tuto otázku: Pokud Bůh nestranně miluje lidi ze všech národů, včetně mě, neměl bych se ho snažit napodobit, a to zvláště pokud se považuji za věřícího?

Rasismus. Podle jednoho slovníku jsou rasisté přesvědčeni, že „rasa určuje povahu člověka nebo jeho schopnosti a že určitá rasa je nadřazená ostatním“. Avšak jak uvádí dílo The World Book Encyclopedia, odborníci „neobjevili žádný vědecký důkaz, o který by se dalo tvrzení o [rasové] nadřazenosti opřít“. Hrozné křivdy, které jsou důsledkem rasismu a k nimž patří například systematické upírání lidských práv, bolestně dokládají, že tato teorie je založena na lži a klamu.

Co říká Bible? „Pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32) „[Bůh] udělal z jednoho člověka každý lidský národ.“ (Skutky 17:26) „Bůh vidí ne jako vidí člověk, protože pouhý člověk vidí, co se jeví očím; ale pokud jde o Jehovu, ten vidí, jaké je srdce.“ (1. Samuelova 16:7) Zeptejte se sami sebe: Usiluji o to, abych se na všechny lidi díval stejně jako Bůh? Snažím se lidi jiných ras nebo kultur osobně poznat, abych zjistil, jací opravdu jsou? Když to budete dělat, snáze se zbavíte zažitých mylných názorů.

Náboženství. Kniha The Nature of Prejudice (Podstata předsudků) říká: „Když lidé zneužívají své náboženství, aby ospravedlnili [své sobecké cíle] a zájmy své etnické skupiny, nevyhnutelně to vede ke zvěrstvům. Právě za takových okolností se náboženství a předsudky spojují.“ Tato kniha dodává, že ještě více zarážející je to, jak pohotově mnozí věřící „sklouznou od zbožnosti k předsudkům“. Svědectvím o pravdivosti těchto slov jsou kostely, kam mohou chodit jen lidé určité rasy, nenávist a násilí mezi příslušníky různých vyznání a nábožensky motivované teroristické útoky.

Co říká Bible? „Moudrost shora [od Boha] je . . . pokojná, rozumná, . . . nedělá stranické rozdíly.“ (Jakub 3:17) „Praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a [náboženskou] pravdou.“ (Jan 4:23) „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5:44) Zkuste si odpovědět na tyto otázky: Učí mé náboženství lásce ke všem lidem, dokonce i k těm, kteří mi chtějí ublížit? Je mé náboženství otevřené všem, bez ohledu na jejich národnost, pohlaví, barvu pleti, příjem nebo společenské postavení?

Pýcha. Člověk, který má o sobě příliš vysoké mínění a je domýšlivý, předsudkům podléhá snadněji. Může v sobě například chovat pocity nadřazenosti nebo pohrdat těmi, kdo mají nižší vzdělání nebo jsou chudí. Také snáze uvěří propagandě, která vyvyšuje jeho národnost nebo etnickou skupinu. Někteří vychytralí lidé, jako byl nacistický diktátor Adolf Hitler, v druhých vědomě posilovali hrdost na jejich národ a rasu. Chtěli tak získat podporu širokých mas a očernit ty, kdo byli považováni za odlišné nebo nežádoucí.

Co říká Bible? „Každý, kdo je pyšný v srdci, je Jehovovi něčím odporným.“ (Přísloví 16:5) „Nic nebudete dělat ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené.“ (Filipanům 2:3) Zeptejte se sami sebe: Cítím vnitřní uspokojení, když slyším lichotivé výroky o své rase či etnické skupině? Naslouchám rád tomu, když někdo pohrdavě mluví o druhých? Žárlím na ty, kdo jsou obdařeni schopnostmi, které já nemám, nebo mám naopak z jejich nadání upřímnou radost?

Existují tedy pádné důvody, proč Bible radí: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23) Považujte proto své srdce za něco velmi cenného. Nedovolte, aby ho něco zkazilo, a nechte na něj působit moudrost od Boha. Jedině tehdy vás bude ‚schopnost přemýšlet a rozlišovací schopnost bedlivě střežit, aby vás osvobodily od špatné cesty, od člověka mluvícího zvrácenosti‘. (Přísloví 2:10–12)

Co však můžete dělat, když jste obětí předsudků a diskriminace vy sami? O tom bude pojednávat následující článek.

[Praporek na straně 6]

Když osobně poznáme lidi jiných ras nebo kultur, snáze se zbavíme zažitých mylných názorů