Spolupráce starostlivých rodičů

▪ Teplota na Vysokém Veldu, vnitrozemské náhorní plošině v Jižní Africe, se teď v zimě blíží k bodu mrazu. Ze své vyhřáté kanceláře na třetím patře s obavami sleduji holý strom, s nímž poryvy větru kývou sem a tam. V místě, kde se strom začíná větvit, si párek hrdliček senegalských postavil hnízdo. Před třemi dny se v něm vylíhla dvě mláďata a jejich rodiče se je snaží udržet v teple.

Při stavbě hnízda obě hrdličky spolupracovaly. Sameček přinášel větvičky a samička je pečlivě ukládala na místo. Odvedli skvělou práci, protože ani prudký mrazivý vítr nedokázal hnízdo shodit. Samička pak do něj nakladla dvě vejce. V noci na nich seděla ona a ve dne sameček. Asi po dvou týdnech se na svět vyklubala mláďata. Než uběhnou další dva týdny, budou dost velká a silná na to, aby mohla létat.

Se zatajeným dechem naslouchám příjemnému vrkání, které zní jako tlumený smích. Samička tak oznamuje, že se vrátila s plným voletem krmení pro svá hladová ptáčata. Zatím sedí na nedaleké větvi a chystá se vystřídat svého partnera. Rodiče svá mláďata krmí i potom, co se ptáčata naučí létat. Dělají to tak dlouho, dokud se o sebe mláďata neumí postarat sama.

Často žasnu nad tím, jak tito ptáci spolupracují a něžně pečují o potomstvo. Je to díky instinktům, které přecházejí z generace na generaci. Když o tom přemýšlím, vybavují se mi slova Žalmu 86:8, kde je napsáno: „Není nikdo jako ty, Jehovo, ani žádná díla nejsou jako tvoje.“

Prostřednictvím svého Slova, Svaté Bible, Jehova Bůh předává lidským rodičům rady, které jsou stejně spolehlivé jako instinkt, jímž obdařil hrdličky. Bible například povzbuzuje matky, aby „milovaly své děti“. (Titovi 2:4) Otcům zase říká: „Nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4; 1. Timoteovi 5:8) Rodiče, kteří se takovými radami řídí, si mohou být jisti, že jsou v Božích očích drahocenní.