Co mladým lidem pomůže

V ideálním světě by všichni rodiče své děti s láskou vychovávali a poskytovali by jim stabilní zázemí. Povídali by si s nimi, četli by jim, trávili by s nimi čas u společného jídla a měli by pro ně pochopení. Rodiče ale nejsou dokonalí. Bible výstižně říká: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Římanům 3:23)

Možná patříš k mladým, kteří mají pocit, že jejich rodina má k ideálu daleko. A možná máš pravdu. I tak ale můžeš udělat hodně pro to, aby ses tím tolik netrápil a byl jsi šťastnější. Podívej se na několik oblastí, ve kterých ti biblické zásady mohou pomoct.

Rada č. 1

Dej přednost lidem před samotou

„Ten, kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu; vybuchne proti vší praktické moudrosti.“ (Přísloví 18:1) Někteří mladí se ve společnosti druhých cítí nepříjemně, a tak je pro ně jednodušší dívat se na televizi nebo hrát počítačové hry. Jiní jsou zase velmi nesmělí, a proto se od lidí spíše drží stranou. Elizabeth o sobě říká: „Mám pocit, že se celý život jen stydím.“ A pokračuje: „Bojím se za někým přijít a dát se s ním do řeči.“

Jak Elizabeth se svojí stydlivostí bojuje? Patří ke svědkům Jehovovým a pravidelně chodí na křesťanská shromáždění. Říká: „Přestože jsem tak plachá, dala jsem si za cíl dát se na každém shromáždění do řeči s jedním člověkem. Když se mi to nepodaří, snažím se nic si z toho nedělat. Spíš se zaměřuju na to, co se mi už podařilo. Zjistila jsem, že poznávat druhé mě obohacuje.“

Co kdyby sis napsal jména dvou nebo tří lidí, které bys rád poznal líp? Dej si zhruba týden na to, aby ses o jednom z nich něco dozvěděl. Potom si napiš, co můžeš pro každého z nich v následujícím měsíci udělat, a pak to taky udělej. (Skutky 20:35)

Pokud budeš před lidmi a před problémy utíkat, nevyhnutelně to povede k tomu, že se budeš příliš zaměřovat sám na sebe. Bible nám ale radí, abychom ‚s osobním zájmem neupírali oči jen na své vlastní záležitosti, ale i na záležitosti ostatních‘. (Filipanům 2:4) Jestliže se touto zásadou budeš řídit ve vztazích se členy své rodiny i s druhými, pomůže ti to vidět vlastní problémy ve správném světle a líp se s nimi vypořádat.

 Rada č. 2

Vyhýbej se sexuální nemravnosti

„Prchejte před smilstvem [sexuální nemravností, „New International Version“]. Každý jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, je mimo jeho tělo, ale kdo smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu.“ (1. Korinťanům 6:18) Co můžeš udělat pro to, aby tě druzí netlačili do nemravného jednání, které je mezi mladými tak rozšířené?

Zaprvé si ještě před tím, než se dostaneš pod tlak nebo do pokušení, promysli, co uděláš. „Chytrý uvažuje o svých krocích,“ říká jedno moudré přísloví. (Přísloví 14:15) Mbali z Jižní Afriky vypráví: „Na střední škole mě jeden kluk pořád někam zval. Spolužačky mě přemlouvaly, abych s ním chodila, protože byl opravdu hezký — pracoval jako model a hrál za školu fotbal. Líbil se mi, ale byla jsem rozhodnutá, že ze svých zásad neslevím. Pro spolužáky byl příležitostný sex normální. Ale já jsem věděla, co je správné a co ne, a už předem jsem se rozhodla, jak se zachovám.“

Zadruhé se modli k Bohu, aby ti pomáhal vždycky jednat podle jeho mravních měřítek. Maggie, která žije v Anglii, říká: „Sílu odolávat tlaku, abych se s někým vyspala, mám díky modlitbám. Nikdy si nemyslím, že takovou situaci dokážu zvládnout sama. Taky se o tom bavím s rodiči a někdy to proberu i s dobrými přáteli.“

 Rada č. 3

Snaž se rodiče chápat

„Všichni smýšlejte stejně, projevujte soucítění, mějte bratrskou náklonnost, buďte něžně soucitní.“ (1. Petra 3:8) To, jestli se tvoji rodiče rozejdou nebo ne, a kolik času oba musí trávit v práci, ovlivnit nemůžeš. Je ale do určité míry na tobě, jestli připustíš, aby to zničilo tvůj vztah k nim. Jednou věcí, která ti pomůže se tím tak netrápit a být šťastnější, je, že se budeš snažit pochopit, s čím se rodiče potýkají, aby ses mohl vžít do jejich situace.

Tuto radu uplatnila například Amber. Přiznává, že to v jejím vztahu s maminkou občas zaskřípe a že se jedna na druhou někdy zlobí. Přesto říká: „Mamka si už v životě prošla lecčím. Nás čtyři vychovávala sama. Vždycky se postarala o to, abychom měli střechu nad hlavou, co jíst a co na sebe. Obdivuju její houževnatost a doufám, že až mě potkají těžkosti, dokážu být stejně silná jako ona.“

Pokud se budeš snažit vžít do kůže svých rodičů, pomůže ti to dívat se na vlastní problémy ze správného úhlu. Taky díky tomu dokážeš vidět a napodobovat dobré vlastnosti, které tvoji rodiče mají.

Zdroj spolehlivých rad

To, co bylo uvedeno v tomto článku, je jen ukázka praktických a moudrých rad, které lze najít v Božím Slově, Bibli. Pokud tuto knihu poznáš víc, objevíš další spolehlivé rady, které nabízí. *

O Bibli se můžeš dozvědět víc například tak, že se budeš scházet se svědky Jehovovými a s jejich pomocí ji budeš poznávat. Mezi těmito lidmi najdeš opravdové přátele, kteří tě v těžkých situacích podpoří a pomohou ti moudré rady z Bible uplatňovat. Žít podle biblických měřítek rozhodně není jednoduché. Ale pokud se pro to rozhodneš, budeš z toho mít užitek navždy. (Izajáš 48:17, 18)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázky na straně 8 a 9]

Co mladí potřebují od rodičů

Společně strávený čas: Jehova Bůh řekl rodičům ve starověkém Izraeli, že by si se svými dětmi měli často povídat — když ‚budou sedět ve svém domě a když půjdou po cestě‘. (5. Mojžíšova 6:6, 7) K tomu je zapotřebí, aby rodiče s dětmi trávili čas. I Ježíš dobře věděl, že věnovat dětem čas stojí za to. Jak se například zachoval, když k němu „lidé . . . začali přinášet malé děti, aby se jich dotýkal“? „Bral děti do náruče a začal jim žehnat.“ (Marek 10:13, 16) Tím dal rodičům vynikající příklad.

Upřímná a otevřená komunikace: Bible říká: „Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány.“ (Přísloví 15:22) „Důvěrný hovor“ byl důležitý, když byly vaše děti ještě malé. A naprosto nezbytný je během dospívání, kdy děti většinou tráví míň času doma a víc času se spolužáky a kamarády. Pokud důvěrný hovor — upřímná a otevřená komunikace — chybí, může si mladý člověk doma připadat jako cizinec.

Patřičné usměrňování: K usměrňování patří to, že rodiče děti napravují, vedou a občas i potrestají. „Každý pošetilý znevažuje ukázňování od svého otce, ale kdokoli dbá kárání, je chytrý,“ píše se v Příslovích 15:5. Dospívající nemůže ‚dbát kárání‘, pokud mu ho nikdo nedá. Rodiče ale samozřejmě musí být vyrovnaní. Neměli by být tak přísní, že tím děti zdeptají a připraví je o sebedůvěru. (Kolosanům 3:21) Neměli by ale být ani povolní a výchovu, kterou mladí tak nutně potřebují, by neměli zanedbávat. Povolnost může mít zničující následky. *

[Poznámka pod čarou]