S čím se mladí lidé potýkají?

Co myslíte? Mají to dnešní mladí lidé těžší než generace před nimi? Pokud odpovíte, že ne, možná si myslíte, že dospívající ještě nikdy neměli tak dobré podmínky jako dnes.

V mnoha zemích se díky lékařské vědě podařilo dostat pod kontrolu nemoci, které mladým lidem kdysi ničily zdraví, nebo na které dokonce umírali. Díky novým technologiím dnes existují elektronické hračky a přístroje, o kterých se předchozím generacím ani nesnilo. A díky ekonomickému rozvoji se miliony rodin dokázaly vymanit z chudoby. Ano, bezpočet rodičů tvrdě pracuje, aby svým dětem umožnili žít v takových podmínkách a získat takové vzdělání, jaké oni sami neměli.

Dnešní mladí lidé nepochybně mají oproti předchozím generacím mnoho výhod. Také se ale potýkají s problémy, jaké tu dříve nebyly. Jedním z důvodů je to, že žijeme v době, kterou Bible označuje jako ‚závěr systému věcí‘. (Matouš 24:3) Ježíš Kristus přesně předpověděl, že se v tomto období budou dít věci, jež v lidské společnosti způsobí velké potíže a zmatek. (Matouš 24:7, 8) Bible o této době mluví jako o „posledních dnech“ a říká, že s podmínkami ve společnosti „bude těžké se vyrovnat“. (2. Timoteovi 3:1) Uvažujme nyní jen o několika problémech, se kterými se dnes mladí lidé potýkají.

Problém č. 1

Čím dál víc sami

Ve filmech, televizních pořadech nebo časopisech jsou mladí lidé neustále obklopeni přáteli, s nimiž se znají už od školy a s nimiž si udrželi přátelství až do dospělosti. Skutečnost je ale pro mnoho dospívajících zcela odlišná.

Barbara Schneiderová a David Stevenson, kteří se v rámci svého výzkumu zabývali rozhovory s několika tisíci mladých lidí ve Spojených státech, zjistili, že jen „relativně málo studentů mělo v průběhu doby stále stejného nejlepšího kamaráda nebo stejnou skupinu přátel“. Mnozí mladí také „postrádají  vědomí sounáležitosti a mají málo blízkých přátel, kterým se mohou svěřit se svými problémy a se kterými se mohou bavit o svých názorech“.

A mladí lidé, kteří přátele mají, na ně zase nemají čas. Z jiné rozsáhlé studie provedené ve Spojených státech vyplynulo, že většina dospívajících stráví asi 10 procent svého času osobním kontaktem s přáteli, ale sami stráví až 20 procent času. Tolik ho nestráví ani s rodinou a s přáteli dohromady. Jedí sami, cestují sami a sami se také baví.

K tomuto trendu ještě přispívá rozšířenost různých elektronických zařízení. Například v roce 2006 bylo v časopise Time uvedeno, že v Americe mladí lidé ve věku od 8 do 18 let stráví v průměru šest a půl hodiny denně s očima přilepenýma k obrazovce, se sluchátky v uších a s rukama na joysticku nebo na klávesnici. *

Dnešní generace samozřejmě není první, která tráví celé hodiny poslechem hudby a hraním her. (Matouš 11:16, 17) Ale obrovské množství času, které dnes mladí tráví sami s elektronickými přístroji, místo aby byli společně se svou rodinou, může mít škodlivé účinky. Barbara Schneiderová a David Stevenson říkají: „Mladí lidé uvedli, že když jsou sami, bojují s nižším sebevědomím, jsou méně šťastní, méně je baví to, co dělají, a jsou méně aktivní.“

Problém č. 2

Sex všude kolem

Náctiletí jsou pod obrovským tlakem, aby experimentovali se sexem. Nathan, který žije v Austrálii, říká: „Hodně spolužáků se sexem začalo tak mezi 12 a 15.“ Vinbay, která žije v Mexiku, vzpomíná, že mezi mladými v její škole byl naprosto běžný příležitostný sex. „O těch, kdo sex ještě neměli, si druzí mysleli, že jsou divní,“ dodává. Patnáctiletá Ana z Brazílie říká: „Příležitostný sex je mezi mými vrstevníky tak běžný, že odmítnout jen jednou nestačí. Člověk musí takové návrhy odmítat pořád dokola.“

Ve Velké Británii byl proveden průzkum mezi tisícem mladých lidí ve věku od 12 do 19 let, kteří pocházeli z nejrůznějších poměrů. Ukázalo se, že téměř 50 procent  z nich je nějakým způsobem sexuálně aktivních. A více než 20 procentům sexuálně aktivních dětí bylo jenom 12 let! Doktor Dylan Griffiths, který tento výzkum vedl, říká: „Dohled, který tradičně měla rodina, církev nebo jiné instituce, se vytrácí, a mladí lidé to odnášejí.“

Opravdu to mladí, kteří experimentují se sexem, „odnášejí“? Ve zprávě uveřejněné v roce 2003 výzkumníci Rector, Noyesová a Johnson uvedli, že u mladých existuje přímá souvislost mezi sexuální aktivitou, depresí a vyšším výskytem pokusů o sebevraždu. Zkoumali rozhovory se 6 500 mladými a zjistili, že „u sexuálně aktivních dívek je třikrát větší pravděpodobnost, že budou mít depresi, než u těch, které ještě sexuálně aktivní nejsou“. A „u chlapců, kteří jsou sexuálně aktivní, je pravděpodobnost deprese dvakrát větší než u těch, kteří se sexem ještě nezačali“.

Problém č. 3

Nefunkční rodiny

Mladí lidé ve Spojených státech zažívají, jak se rychle mění hodnoty a uspořádání rodiny. „V posledních desetiletích proběhlo několik velkých demografických změn, které přímo ovlivňují život mladých lidí,“ uvádí se v knize The Ambitious Generation—America’s Teenagers, Motivated but Directionless (Ambiciózní generace — Teenageři v Americe, s motivací, ale bez vedení). „Průměrná rodina v Americe má stále méně členů, takže dospívající dnes mívají méně sourozenců. Se vzrůstajícím počtem rozvodů čím dál více mladých tráví část svého dětství jen s jedním rodičem. A stále více matek nezletilých dětí pracuje, takže s dětmi doma nebývá nikdo dospělý.“

 Ať už děti žijí s jedním nebo s oběma rodiči, mnohé z nich mají pocit, že jim rodiče nejsou nablízku v době, kdy by to potřebovaly nejvíc. Z jedné studie, která v průběhu několika let sledovala 7 000 mladých lidí, vyplynulo, že většina z nich považovala své rodiče za milující a tolerantní. Přesto „jen třetina odpověděla, že se jim rodiče zvlášť věnují a pomáhají jim, když mají nějaký problém“. Studie také ukázala, že „pro většinu dospívajících jsou náročné situace chvílemi, kdy se o ně rodiče zajímají nejmíň a ani jim nepřijdou na pomoc.“

V Japonsku, kde rodinná pouta kdysi bývala velmi pevná, jsou nyní narušována touhou po hmotném bohatství. Profesorka sociologie Juko Kawanišiová napsala: „Většina rodičů dnešních náctiletých patří ke generaci, která se narodila v poválečném babyboomu. Vyrůstali v době, kdy se měnily hodnoty a byl zdůrazňován ekonomický úspěch a hmotný zisk.“ Jaké hodnoty tito rodiče předávají svým dětem? „Mnohým jde především o to, aby jejich děti měly dobré výsledky ve škole,“ říká profesorka Kawanišiová. „Dokud děti studují, pro rodiče jsou jiné věci podřadné nebo jim na nich nezáleží vůbec.“

Jak může takový přehnaný důraz na ekonomický úspěch a školní výsledky mladé lidi ovlivnit? V japonských sdělovacích prostředcích se často objevuje termín kireru, který označuje jev, kdy mladí lidé pod tlakem náhle ztratí nervy. Profesorka Kawanišiová říká: „Když děti jednají, jako by zešílely, příčinou může být to, že se jim v rodině nedostává potřebného vedení.“

Důvody k optimismu

Je pravda, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) V Bibli však najdeme mnohem víc než jen předpovědi toho, že v dnešní době se lidé budou potýkat s narůstajícími problémy.

Obsahuje praktické rady, jak mohou mladí lidé svůj život zlepšit. Její Autor, Jehova Bůh, si velmi přeje mladým pomoci, aby se s problémy dokázali vyrovnat. (Přísloví 2:1–6) Chce, aby byli v životě spokojení. Jeho Slovo může dát „nezkušeným chytrost, mladému muži poznání a schopnost přemýšlet“. (Přísloví 1:4) Uvažujme nyní o tom, jak mladým lidem mohou biblické zásady pomoct.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 5]

Podle jedné studie je u sexuálně aktivních dívek třikrát větší pravděpodobnost deprese než u těch, které ještě sexuálně aktivní nejsou

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Chování, kterým si mladí lidé škodí

Zpráva, kterou v roce 2006 uveřejnila vláda Velké Británie, odhalila, že mezi 11- až 15letými dětmi se během jednoho roku zdvojnásobil počet těch, kdo užívají kokain. Asi 65 000 mladých řeklo, že tuto drogu již vyzkoušeli. Uvádí se, že v Holandsku je více než 20 procent mladých lidí ve věku od 16 do 24 let do nějaké míry závislých na alkoholu nebo má nemoci, jež s pitím alkoholu souvisí.

Mnoho mladých lidí vyjadřuje svoji úzkost tak, že své tělo cíleně poškozují. Působí si řezné rány, popáleniny nebo se koušou. „Odhaduje se, že si samy ubližují tři miliony Američanů a že každý dvoustý dospívající to dělá dlouhodobě,“ říkají výzkumníci Len Austin a Julie Kortumová.

[Obrázek na straně 3]

Hodně mladých lidí nemá blízkého kamaráda, kterému se mohou svěřit