Jak důležité jsou projevy náklonnosti

„ČASTO se s nimi mazlete.“ Tuto radu dal profesor dětské psychiatrie novopečené mamince dvojčat, která chtěla vědět, jak může své děti nejlépe vychovávat. Profesor dodal: „Lásku a náklonnost lze dávat najevo různými způsoby, například objímáním, polibky, něhou, pochopením, sdílenou radostí, štědrostí a odpouštěním, a když je to nutné, tak i přiměřeným ukázněním . . . Nikdy bychom neměli předpokládat, že naše děti vědí, že je milujeme.“

S uvedeným doporučením by určitě souhlasila Tiffany Fieldová, ředitelka Touch Research Institute při univerzitě v Miami, který se zabývá významem dotyků. Řekla: „Pro růst a zdravý vývoj dítěte jsou dotyky stejně důležité jako strava a pohyb.“

Potřebují fyzické projevy náklonnosti i dospělí? Rozhodně ano. Klinický psycholog Claude Steiner došel na základě svého výzkumu k závěru, že povzbudivá slova a fyzické projevy náklonnosti jsou nezbytné pro to, aby se lidem po citové stránce dobře dařilo, a to bez ohledu na jejich věk. Zdravotní sestra Laura, která pečuje o velkou skupinu letitých, říká: „Z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je letitým projevovat náklonnost. Když s nimi jednáte laskavě a dotýkáte se jich, získáváte si jejich důvěru a oni pak s vámi ochotně spolupracují. Takový přístup také zvyšuje jejich sebeúctu.“

Z projevování náklonnosti navíc mají užitek obě strany. Ježíš Kristus kdysi řekl, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Skutky 20:35) Dobrý pocit můžeme mít zvláště tehdy, když projevujeme náklonnost těm, kdo se podceňují, jsou úzkostliví nebo sklíčení. Bible popisuje mnoho situací, kdy tito lidé přesně takovou pomoc dostali.

Například mluví o muži, který byl „plný malomocenství“ a který byl kvůli své nemoci vyvržen ze společnosti. Představte si, jak se asi cítil, když se ho soucitně dotkl samotný Ježíš Kristus. (Lukáš 5:12, 13; Matouš 8:1–3)

A jak asi muselo letitého proroka Daniela povzbudit, když ho anděl poslaný Bohem posílil laskavými slovy a třikrát se ho soucitně dotkl. Takové dotyky a povzbudivá slova byly přesně tím, co Daniel potřeboval, aby se zotavil z fyzického a psychického vyčerpání. (Daniel 10:9–11, 15, 16, 18, 19)

Jednou zase za apoštolem Pavlem, který byl v Milétu, přicestovali jeho věrní přátelé z Efezu vzdáleného asi 50 kilometrů. Tehdy jim Pavel řekl, že ho už zřejmě neuvidí. Jak velkým povzbuzením pro něj muselo být, když ho na rozloučenou „objímali . . . a líbali“. (Skutky 20:36, 37, Nová smlouva)

Jak z Bible, tak i z moderních výzkumů tedy vyplývá, že projevovat druhým náklonnost je velmi důležité. Pokud tuto potřebu uspokojujeme, máme z toho užitek po fyzické i citové stránce. Je jasné, že upřímné a vhodné projevy náklonnosti dělají dobře nejenom dětem.