Faerské ostrovy — Co je spojuje?

FAERSKÉ ostrovy jsou malým shlukem osmnácti ostrovů v neklidných vodách severního Atlantiku. Žijí tam lidé, kteří mají vlastní jazyk — faerštinu. Na těchto neuvěřitelně krásných ostrovech klesají strmé svahy rozeklaných hor přímo do moře. Domy ve vesnicích na pobřeží jsou natřené mnoha různými barvami. Vrcholky kopců pokrývá v létě nádherně zelená tráva.

Na ostrovech žije 48 000 obyvatel, kteří tvoří jednu komunitu. Spolupráce však nebyla vždy snadná. K dopravě lidí a zboží z ostrova na ostrov se dříve používaly veslařské čluny. Mezi vesnicemi lidé chodili pěšky přes příkré hory a hluboké rokle. Postavit zde dům byl náročný úkol, jelikož všechen materiál musel být přivezen na člunu a pak bylo nutné ho z malého přírodního přístavu dopravit na staveniště.

První obyvatelé

Nejstarší dostupné zprávy o Faerských ostrovech pocházejí z doby kolem roku 825 n. l. a zapsal je jeden irský mnich. Uvádí, že irští mnichové žili na ostrovech jako poustevníci již sto let před ním. Trvalé osídlování ostrovů však začalo údajně až počátkem devátého století příjezdem Grímura Kambana z Norska.

První obyvatelé se živili rybolovem, ale začali také s chovem ovcí. Faerský název těchto ostrovů (Føroyar) znamená Ovčí ostrovy. Chov ovcí je důležitý až dodnes, protože vlna slouží jako ochrana před větrem, deštěm a chladem. Říkávalo se, že „vlna je zlato Faeřanů“.

 I v současné době žije na ostrově více ovcí než lidí. Maso ovcí bývá zpracováváno tradičním způsobem, přičemž se pověsí do přístřešku, jehož stěnami může profukovat vítr. Tím získává specifickou chuť, pro kterou je pokládáno za lahůdku.

Pro Faeřany — stejně jako pro jiné malé izolované populace — jsou typická silná pouta, jež obvykle vznikají mezi lidmi, kteří jsou na sobě naprosto závislí. Tyto vazby přetrvaly také díky moderním metodám cestování a komunikace, které ostrovanům usnadňují být v kontaktu.

Propojení pomocí tunelů

První tunel na Faerských ostrovech byl otevřen v roce 1963. Byl proražen skrz jednu horu na nejjižnějším ostrově Suðuroy, kde spojuje dvě vesnice. Ražba tunelu, k níž patřilo rozsáhlé hloubení, vrtání a odpalování dynamitem, byla prováděna současně z obou stran hory.

Nedávno byl dokončen jiný tunel pro automobilovou dopravu, který vede přibližně 150 metrů pod mořem a spojuje dva větší ostrovy. Při hloubení tohoto tunelu se postupovalo tak, že do skály byl navrtán pět metrů hluboký otvor, na jehož konec byl umístěn dynamit a odpálen. Po výbuchu byly kameny a suť odstraněny, čímž vznikla pět metrů dlouhá část tunelu. To se opakovalo, dokud nebyl vyhlouben celý tunel o délce 6,2 kilometru. Provoz v něm byl zahájen 29. dubna 2006.

Nyní je na Faerských ostrovech osmnáct tunelů, z toho dva jsou podmořské a vedou mezi ostrovy. Žádný jiný národ na světě nemá tolik kilometrů tunelů v poměru k počtu obyvatel. A stavba dalších se připravuje. Parlament rozhodl, že mezi většími ostrovy budou postaveny dva nové tunely. Jeden z nich o délce 11,9 kilometru by měl být dokončen v roce 2012. Bude to jeden z nejdelších podmořských tunelů na světě.

Další jedinečné pouto

Na Faerských ostrovech žije skupina lidí, kterou spojuje ještě jiné pouto — silné duchovní pouto, které mezi sebou mají svědkové Jehovovi. Prvními svědky, kteří tyto ostrovy navštívili, byly dvě zbožné ženy z Dánska. Přijely sem v roce 1935 a strávily léto tím, že chodily od domu k domu a předávaly lidem biblické poselství o Božím Království. Někteří ostrované toto povzbudivé poselství časem přijali a zapojili se do kázání. (Matouš 24:14)

Dnes je na těchto ostrovech asi sto svědků Jehovových, kteří se scházejí ve čtyřech sálech Království. Při jejich horlivé službě jsou jim pomocí dobré cesty a tunely, které spojují tyto nádherné ostrovy v neklidném severním Atlantiku.

[Obrázek na straně 17]

Tento tunel spojuje dva větší ostrovy a vede přibližně 150 metrů pod mořem