Příroda byla první

„Zeptej se . . . okřídlených nebeských tvorů, a oni ti povědí . . ., že to udělala ruka Jehovy.“ (Job 12:7–9)

VŠECHNO nasvědčuje tomu, že tělo ptáků je zkonstruováno tak, aby mohli létat. Například brky perutí musí během letu unést váhu celého ptáka. Jak je možné, že křídla jsou lehká, a přesto tak silná? Když ptačí brk rozříznete, pochopíte to — má houbovitý vnitřek a tuhý obal. Vědci stavbu ptačích brků studovali a pak podobné konstrukční prvky využili při stavbě letadel.

Také ptačí kosti jsou pozoruhodné. Většinou jsou duté, ale některé jsou zpevněny vnitřními výztuhami, které se podobají tomu, co inženýři označují jako Warrenův vazník. Je zajímavé, že podobně jsou zkonstruována křídla raketoplánu.

Při řízení moderního letadla piloti používají několik klapek na křídlech. Ptačí křídlo a lopatková oblast jsou však vybaveny asi 48 svaly, kterými pták mění nastavení a pohyb nejen křídla, ale i jednotlivých per. Navíc to udělá několikrát za vteřinu. Není divu, že manévrovací schopnosti ptáků jsou předmětem závisti leteckých konstruktérů.

Při letu, a to zejména při startu, je zapotřebí mnoho energie. Ptáci proto mají silný a výkonný „motor“. Jestliže srdce ptáka srovnáme se srdcem savce, který má přibližně stejnou velikost, zjistíme, že ptačí srdce tluče rychleji a je obvykle větší a výkonnější. Kromě toho ptačími plícemi, na rozdíl od plic savců, vzduch proudí pouze jedním směrem, což je účinnější způsob využívání kyslíku.

Jakého výkonu jsou ptáci schopni? U letadla je podstatné to, zda dokáže odstartovat s takovým množstvím paliva, které mu vystačí na celý let. Když se Boeing 747 vydává na desetihodinový let, palivo, které potřebuje, tvoří přibližně třetinu jeho váhy. Drozd malý může při desetihodinovém letu ztratit téměř polovinu své váhy. Více než polovinu své váhy ztratí při cestě z Aljašky na Nový Zéland i břehouš rudý, ale ten letí bez přestávky asi 190 hodin (osm dní). To nedokáže žádné letadlo.