Čím je dáno, zda jsme dobří nebo špatní?
Co říká Bible
Čím je dáno, zda jsme dobří nebo špatní?
DĚJINY lidstva jsou plné nenávisti a krveprolévání. Když však nastane nějaká tragická událost, lidé se často zachovají mimořádně obětavě a laskavě. Jak to, že z jednoho člověka se stane chladnokrevný zabiják a z jiného dobrodinec, který by se pro druhé rozdal? A proč se někdy u lidí projevují zvířecké sklony?
Sklon ke špatnému a svědomí
Bible jasně říká: „Myšlenky lidského srdce [jsou] už od mládí zlé.“ (1. Mojžíšova 8:21, Bible21) Proto už děti mají sklon tropit neplechu. (Přísloví 22:15) Všichni od narození tíhneme ke špatnému jednání. (Žalm 51:5) Chceme-li konat dobro, musíme vynaložit úsilí, podobně jako kdybychom veslovali proti proudu.
Na druhé straně je tu naše svědomí. Díky tomuto vrozenému smyslu pro to, co je dobré a co špatné, se většina lidí chová v mezích slušnosti. Proto i ti, které nikdo neučil, co je z morálního hlediska správné, mohou být známi svou dobrosrdečností. (Římanům 2:14, 15) V každém z nás tedy působí dvě protichůdné síly — sklon ke špatnému a přání řídit se svým svědomím. Co nás při tomto vnitřním boji ovlivňuje?
Vliv prostředí
Chameleoni mění barvu, aby se přizpůsobili prostředí. Podobně i lidé, kteří tráví čas se zločinci, se pravděpodobněji začnou chovat jako oni. Bible říká: „Nebudeš následovat zástup ke zlým cílům.“ (2. Mojžíšova 23:2) Naproti tomu společenství s těmi, kdo jsou čestní a mají vysoká mravní měřítka, člověka povzbuzuje ke konání dobra. (Přísloví 13:20)
To ale neznamená, že když se přímo nestýkáme s lidmi, kteří jednají špatně, jsme před působením zla automaticky chráněni. Jelikož jsme hříšní, zlo se může skrývat hluboko v naší mysli a čekat na svou příležitost. (1. Mojžíšova 4:7) Navíc se k nám domů může dostat prostřednictvím médií. V počítačových hrách, filmech a televizních pořadech jsou často stavěni do příznivého světla ti, kdo jednají násilně a mstí se. Dokonce i když pravidelně sledujeme nebo čteme zprávy, můžeme se stát nevnímavými k lidskému utrpení a bolesti.
Co je hlavní příčinou toho, že prostředí, ve kterém žijeme, je tak zkažené? Bible odpovídá: „Celý svět je pod mocí Zlého.“ (1. Jana 5:19, Český ekumenický překlad) Tím ‚Zlým‘ je Satan Ďábel. Bible o něm otevřeně říká, že je lhář a zabiják. (Jan 8:44) To on ve světě vytváří prostředí, které lidi podněcuje ke špatnému.
Někdo možná dojde k závěru, že když na naše jednání a myšlení působí tolik vlivů, vlastně za své špatné skutky nemůžeme. Jak je to ale doopravdy? Podobně jako se auto ovládá volantem a loď kormidlem, jednání člověka je ovládáno jeho myslí.
Rozhodnutí je na vás
Každému vědomě vykonanému skutku, ať dobrému nebo špatnému, předchází myšlenka. Lukáš 6:43–45; Jakub 1:14, 15) Lze tedy říct, že každý člověk je tak dobrý nebo zlý, jak se sám rozhodne.
Když obrazně řečeno zaséváme pozitivní a správné myšlenky, přinese to dobré ovoce. A naopak, pokud ve své mysli necháváme klíčit sobecké touhy, pravděpodobně se z nich urodí mnoho zla. (Povzbudivé je, že podle Bible se člověk může naučit být dobrý. (Izajáš 1:16, 17) Mocným podnětem ke konání dobra je láska. V Bibli je totiž řečeno, že „láska nepůsobí bližnímu zlo“. (Římanům 13:10) Pokud druhé máme rádi, je pro nás nemyslitelné jednat s nimi špatně.
O tom se přesvědčil i Ray ze Spojených států. Už od dětství se rád pral, a tak si brzy vysloužil přezdívku Punch (Mlátička). Měl také velmi výbušnou povahu. Když ale začal uplatňovat zásady z Bible, postupně se měnil. Je pravda, že to nebylo vždycky jednoduché. Občas se cítil tak jako kdysi apoštol Pavel, který své pocity vyjádřil těmito slovy: „Když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné.“ (Římanům 7:21) Ale dnes, po letech usilovné snahy, se mu daří ‚přemáhat zlo dobrem‘. (Římanům 12:21)
Proč vlastně stojí za to snažit se ‚chodit cestou dobrých lidí‘? (Přísloví 2:20–22) Protože dobro nakonec nad zlem zvítězí. Bible předpovídá: „Zločinci budou odříznuti . . . Ještě chvilku, a ničemný již nebude . . . Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:9–11) Až Bůh tento slib splní, nezůstane zde po zlu ani památky. Lidé, kteří se usilovně snaží konat dobro, tedy mají před sebou nádhernou budoucnost.
ZAJÍMALO BY VÁS?
● Kdo může za to, jak jednáme? (Jakub 1:14)
● Je možné se změnit? (Izajáš 1:16, 17)
● Bude tady zlo vždycky? (Žalm 37:9, 10; Přísloví 2:20–22)
[Obrázky na straně 21]
Člověk je tak dobrý nebo zlý, jak se sám rozhodne