Jurty — Obydlí středoasijských kočovníků

JE TO měkké, zaoblené, v zimě hřejivé a v létě chladivé. Co je to? „Jurta,“ odpověděli by kočovníci ze Střední Asie. Na území, které sahá od mongolských a kazašských stepí až po kyrgyzské hory a údolí, byla tato tradiční obydlí svého času zcela běžná.

Jurta je v podstatě stan s kruhovým půdorysem, který je po obvodu lemován zdobenými rákosovými rohožemi. Konstrukce je zvnějšku pokryta několika vrstvami plsti vyrobené z ovčí vlny. Jurty jsou lehké a dají se snadno postavit. Zároveň jsou ale stabilní a je v nich příjemně jak během horkého léta, tak během chladné zimy. Kyrgyzové jurtě říkají „šedý dům“, Kazaši „plstěný dům“ a Mongolové ger, což znamená „domov“.

Jurty mohou být buď šedohnědé, nebo čistě bílé — záleží na tom, jakou barvu má použitá vlna. Kyrgyzské a kazašské jurty jsou často zdobeny tradičními pestrými ornamenty z obarvené vlny, které připomínají beraní rohy. Krásné přikrývky a plstěné koberce byly v minulosti symbolem bohatství a postavení rodiny.

Vrchol střechy je tvořen středovým kruhem neboli korunou, k němuž jsou připojeny všechny střešní tyče. Tento masivní, těžký prstenec dodává celé konstrukci stabilitu. Přes korunu je natažena plstěná přikrývka. Při větrání se otvor ve střeše odkryje a při nepříznivém počasí zakryje. Když je v noci jasno, může rodina skrz otvor pozorovat hvězdné nebe přímo z jurty.

Ideální pro kočovný život

V některých oblastech Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Mongolska a dalších zemí si lidé dosud uchovali kočovný způsob života. Becky Kemeryová ve své knize Yurts—Living in the Round (Jurty — Život v kruhu) popisuje, jak se jurty v Mongolsku dodnes stěhují pomocí velbloudů: „Na jednoho velblouda se naloží konstrukce jurty, a to tak, aby měl na obou stranách stejnou zátěž. Koruna se nakládá jako poslední; skvěle sedí na hrbu. Druhý velbloud pak nese plstěné pásy. Pokud pastevci velbloudy nemají, naloží jurty na vozy, které táhnou jaci nebo koně. Ke stěhování jurt se používají také ruské nákladní automobily.“

 Mongolské jurty mají rovné střešní tyče, takže jejich střecha je plošší. Na otevřených planinách proto celá konstrukce lépe odolává silnému větru a nehrozí takové riziko, že do ní udeří blesk. Jurty v Kyrgyzstánu a Kazachstánu mají spíše kopulovitý tvar. Vchod do jurty je obvykle obrácen ke slunci, takže je uvnitř více světla. Naproti vchodu jsou na dřevěných truhlách naskládány pestře zdobené plstěné rohože a přikrývky. Před touto mnohobarevnou výzdobou zpravidla sedává významný host nebo nejstarší mužský člen rodiny.

Část jurty vpravo od vchodu je určena ženám. Je tu uloženo náčiní na vaření, úklid, šití a výrobu plsti. Levá strana je vyhrazena mužům, kteří tu mají uskladněna sedla, jezdecké bičíky, lovecké zbraně a vybavení pro chov zvířat.

Jurta přečkala i politické otřesy

Život kočovníků se dramaticky změnil po bolševické revoluci v roce 1917. Po celé Střední Asii Rusové stavěli školy, nemocnice a silnice a vedli tak místní obyvatele k tomu, aby se usadili.

Postupem času mnozí zdejší lidé kočovat opravdu přestali a přestěhovali se do měst a vesnic. Jurty však nevymizely úplně. V letních měsících je občas využívají pastevci, kteří se starají o ovce, skot a koně velkých zemědělských družstev.

Kyrgyz jménem Maksat, kterému je teď necelých čtyřicet let, vzpomíná: „Jako kluk jsem tátovi pomáhal hlídat stádo, které měl na starosti. V červenci, kdy už roztál sníh a průsmyky byly průchodné, jsme zvířata vyháněli na pastviny vysoko v horách.

Postavili jsme si jurtu na břehu horské říčky, kde jsme měli dostatek vody na vaření a na mytí. Zůstali jsme tam až do začátku října, kdy se začalo ochlazovat.“

Moderní využití jurty

Například v Kyrgyzstánu jsou běžně k vidění jurty postavené podél silnice. Jsou v nich obchody a restaurace, v nichž mohou návštěvníci ochutnat místní kuchyni. A u průzračného jezera Issyk-Kuľ nebo v horách mají turisté možnost v jurtě přespat a vyzkoušet si tak tradiční způsob života Kyrgyzů.

Jurty také neodmyslitelně patří k některým středoasijským pohřebním zvykům. Maksat vysvětluje: „V Kyrgyzstánu je zesnulý uložen do jurty, kam ho jeho rodina a přátelé mohou přijít oplakávat.“

Poslední dobou se jurty objevují i v západních zemích. Někteří lidé je doporučují jako praktickou alternativu běžného způsobu bydlení, která navíc tolik nenarušuje životní prostředí. Většina dnešních jurt se ale od těch dřívějších výrazně liší. Vyrábějí se z moderních materiálů a často se počítá s tím, že se nebudou tolik přemisťovat.

Přestože nelze přesně určit, odkud jurty pocházejí, jejich význam je nezpochybnitelný. Jsou úzce spjaty s kočovným duchem obyvatel Střední Asie a svědčí o důmyslnosti těchto houževnatých a přizpůsobivých lidí.

[Obrázek na straně 17]

Jurty na břehu známého kyrgyzského jezera Issyk-Kuľ