Přejít k článku

Přejít na obsah

„Může to být pouhá píseň“

„Může to být pouhá píseň“

„Může to být pouhá píseň“

Na Filipínách žila milá letitá křesťanka jménem Juliana. Trpěla Alzheimerovou chorobou, a tak nedokázala poznat ani svoje děti. Přesto jsem se u ní zastavila pokaždé, když jsem měla cestu kolem.

Juliana byla upoutána na lůžko a jen se upřeně dívala z okna. Navštěvovat ji pro mě nebylo snadné, protože už si mě vůbec nepamatovala. Nepřítomně na mě hleděla svýma velkýma očima a nic nenaznačovalo, že by si uvědomovala, kdo jsem. Jednou jsem se jí zeptala: „Myslíš často na Jehovu?“ Pak jsem jí vyprávěla zážitek z kazatelské služby a položila jí několik dalších otázek. Nezdálo se však, že by mě vnímala. Začala jsem tedy zpívat. To, co následovalo, bylo velmi dojemné.

Juliana ke mně otočila hlavu a ke zpěvu se připojila. Já jsem však celý text písně v tagalštině neznala, a proto jsem musela brzy přestat. Juliana ale zpívala dál. Pamatovala si všechny tři sloky. Rychle jsem poprosila kamarádku, která byla na návštěvě se mnou, aby zašla za naší spolukřesťankou, jež bydlela poblíž, a půjčila od ní zpěvník. V mžiku byla zpátky. Neznala jsem číslo písně, kterou jsme předtím zpívaly, ale náhodou jsem zpěvník otevřela na správné stránce. Tentokrát jsme si celou píseň zazpívaly společně. Když jsem se Juliany zeptala, zda si vzpomíná ještě na nějakou jinou, začala zpívat starou filipínskou milostnou píseň.

„Juliano, nemyslela jsem píseň z rádia, ale ze sálu Království,“ řekla jsem. * Pak jsem začala zpívat další píseň ze zpěvníku a Juliana se ke mně hned přidala. Už neměla ten prázdný pohled. Oči jí zářily a spokojeně se usmívala.

K domu se seběhli sousedé, aby zjistili, kdo to zpívá. Postavili se k oknu, dívali se na nás a poslouchali. Bylo nádherné vidět, jak hudba působí na Julianino srdce. Díky tomu, že slyšela známé melodie, si vzpomněla i na slova písní.

Tento zážitek mě naučil, že člověk nikdy neví, co se dotkne srdce těch, kdo nejsou schopni jasně chápat ani komunikovat. Může to být pouhá píseň.

Krátce po mé návštěvě Juliana zemřela. Náš společný zážitek se mi vybavil, když jsem poslouchala nové hudební nahrávky, které vydali svědkové Jehovovi v roce 2009. Možná byste si chtěli tyto nádherné, působivé melodie poslechnout i vy. Pokud ano, zeptejte se někoho ze svědků ve svém okolí, jak si je můžete opatřit.

[Poznámka pod čarou]

^ 5. odst. Sál Království je budova, kde svědkové Jehovovi pořádají svá shromáždění.