Od našich čtenářů

Něco cennějšího než bohatství (březen 2009) Výrok Kostase, který byl v článku citován, na mě zapůsobil tak, jako by Bůh nechtěl, abychom žili v hojnosti. Myslel jsem si, že Jehova nestanovuje žádný limit pro to, kolik majetku může jeho služebník mít. Důležité je, aby dával Boha na první místo. Je tedy špatné žít v hojnosti, když přitom člověk věrně slouží Jehovovi?

J. D., Spojené státy

Odpověď redakce: Samotné bohatství Bible neodsuzuje. I mnozí Boží služebníci ze starověku byli bohatí. (1. Mojžíšova 25:5; 26:12–16; Job 1:1–3) Ti, kdo mají velký majetek, by však měli pamatovat na to, že ‚okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu, nepochází od Otce, ale pochází ze světa‘. (1. Jana 2:16) Apoštol Pavel navíc řekl: „Láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu.“ Upozornil, že touze po bohatství někteří obětovali duchovní zájmy a kvůli tomu „byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi“. (1. Timoteovi 6:10) Boží Slovo samozřejmě neříká, že bohatý člověk by se měl cítit provinile, protože má víc než ostatní. Vybízí však křesťany, aby „byli štědří, pohotoví dělit se“, bez ohledu na to, zda mají po hmotné stránce mnoho nebo málo. (1. Timoteovi 6:18)

I němý hlas může být slyšet (říjen 2008) Článek o Hillary, která má Rettův syndrom, mě velmi utěšil. Můj pětiletý vnouček nevidí, neslyší, nemluví a nedokáže chodit ani sedět. Teď ale věřím tomu, že když mu zpívám, čtu, mluvím na něj, hladím ho nebo ho masíruji, něco se v jeho mozku děje. Plakala jsem, když jsem četla slova Hillaryiny maminky: „I když já její hlas neslyším, Jehova ho slyší.“ Pomohlo mi to uvědomit si, že ačkoli můj vnouček nemůže mluvit, Jehova ví, co je v jeho srdci.

M. A., Japonsko

Mojí dceři je už 43 let, ale toto byl první článek, který mi pomohl pochopit její stav a příčiny jejího postižení. S Hillary, její maminkou a sestrou hluboce soucítím. Přestože nás od sebe dělí tisíce kilometrů, zažíváme něco podobného. Velmi si vážím jejich příkladné víry, lásky a vytrvalosti.

T. Y., Ghana

Potrat — Zdánlivě jednoduché řešení (červen 2009) Děkuji vám za sérii článků o potratech. Bylo mi něco přes dvacet let, když jsem se pro potrat rozhodla. Dodnes toho hluboce lituji. Kdybych později nepoznala biblickou pravdu, propadla bych zoufalství. Jsem nesmírně vděčná za to, že mám naději a vím, že Jehova odpouští.

Jméno neuvedeno, Spojené státy

Mladí lidé se ptají . . . Jak se můžu vyrovnat se smrtí rodiče? (srpen 2009) Je mi teprve 22 let a smrt mého tatínka byla natolik neočekávaná, že mě to úplně zdrtilo. Jak bylo v článku uvedeno, při důležitých okamžicích mého života mi bude chybět. Od jeho smrti uplynuly už tři roky, ale já jsem se ještě nedokázala dát dohromady. I přesto mě tento článek velmi utěšil. Rady, jak zvládnout zármutek, sice bylo těžké uplatnit, ale ukázalo se, že fungují. Děkuji vám za skvělou práci, kterou děláte.

N. P., Francie