Pozorujeme svět

Z 95,2 milionu tun mořských živočichů vylovených každý rok se přibližně 38,5 milionu tun nevyužije. „Dokud budeme se 40 procenty úlovku zacházet jako s odpadem, populace ryb se budou stále zmenšovat,“ říká Karoline Schachtová, odbornice na rybolov při World Wildlife Fund. BERLINER MORGENPOST, NĚMECKO.

„Mohlo by se zdát, že krávy, ovce a kozy jsou nevinnými oběťmi lidské touhy po mase, ale . . . říháním dobytka vzniká 18 procent všech emisí skleníkových plynů [hlavně metanu] — tedy více, než kolik pochází ze všech druhů dopravy dohromady.“ NEW SCIENTIST, BRITÁNIE

Tisíce let staré lepidlo

Vědci pracující v provincii KwaZulu-Natal v Jižní Africe objevili superlepidlo, které je staré několik tisíc let. „Je stejně kvalitní jako ta, která se prodávají dnes,“ píše se v johannesburských novinách The Star. Předpokládá se, že lepidlo používali starověcí lovci k připevnění hrotů na své šípy a oštěpy. Když se vědci pokusili starověký recept napodobit — smíchali oxid železitý, živočišný tuk, arabskou gumu a písek a výslednou směs u ohně zahřáli přesně na takovou teplotu, jaká je potřeba k vysušení lepidla —, stoupla jejich úcta k lidem, kteří ho kdysi vyráběli.

Méně spánku, častější nachlazení

„Lidé, kteří spí méně než sedm hodin denně, trpí nachlazením téměř třikrát častěji než ti, kdo spí v průměru osm hodin nebo více,“ píše se ve zprávě, kterou vydala Carnegie Mellon University v Pittsburghu v americkém státě Pensylvánie. A lidé, kteří probdí byť i jen osm procent času stráveného v posteli, se nachladí pětapůlkrát častěji než ti, kteří mají hlubší spánek. „Vztah mezi spánkem a funkcí imunitního systému je sice dobře zdokumentovaný, ale toto je první důkaz, že i relativně malé poruchy spánku mohou ovlivnit reakci lidského těla na viry způsobující nachlazení,“ říká vedoucí studie Sheldon Cohen. „Je to další důvod, proč by si lidé měli udělat čas na to, aby si v noci důkladně odpočinuli.“

Spousta zemědělské půdy

„Na světě je dostatek půdy pro navýšení produkce potravin, jimiž by byly zajištěny potřeby rostoucí populace,“ píše se v časopise New Scientist. „A přestože bychom to nečekali, většinu těchto potravin lze vypěstovat v Africe.“ Časopis cituje ze zemědělské zprávy vydané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizací OSN pro výživu a zemědělství. Ve zprávě se uvádí, že množství půdy, které je v současné době vyhrazeno pro zemědělské účely, lze více než zdvojnásobit. „Více než polovina této potenciální zemědělské půdy leží v Africe a Latinské Americe,“ říká se ve zprávě.