Proč jsou Vánoce čím dál populárnější?

VÁNOCE jsou přede dveřmi. Těšíte se, nebo jste ve stresu? Miliony lidí si říkají: Komu mám koupit dárek? Co by to mělo být? Mám na to? Jak dlouho potom budu splácet dluhy?

Přestože Vánoce jsou zdrojem stresu, stále se těší velké oblibě. Dokonce se začaly slavit i v zemích, které nejsou křesťanské. Například je slaví většina japonských rodin — ne pro jejich náboženský význam, ale jen jako sváteční událost. Ve velkých městech v Číně „zdobí veselá tvář Santa Clause výlohy obchodů,“ uvádí The Wall Street Journal a dodává: „Vánoční horečka zachvátila nově vzniklou střední vrstvu obyvatel v čínských městech. Využívají tuto příležitost jako záminku, aby mohli nakupovat, dobře se najíst a bavit se.“

V mnoha částech světa Vánoce značně prospívají místnímu hospodářství. Zvláště to platí o Číně, která podle uvedených novin nyní „exportuje obrovské množství umělých stromečků, vánočních řetězů, svíček a dalších tretek“.

Také v převážně muslimských zemích jsou propagovány slavnosti, které se Vánocům podobají, i když se neslaví přímo 25. prosince. V turecké Ankaře a libanonském Bejrútu bývají výlohy vyzdobené dárkovými balíčky a chvojím s vánočními řetězy. V Indonésii zase hotely a nákupní střediska sponzorují oslavy, při kterých děti mohou jíst se Santa Clausem nebo se s ním nechat vyfotit.

V západních zemích jsou Vánoce převážně světskou a obchodní záležitostí a mnoho reklam se „zcela nepokrytě zaměřuje na děti,“ uvádí kanadský časopis Royal Bank Letter. Je pravda, že někteří lidé stále ještě chodí o Vánocích do kostela. Nicméně novodobými chrámy se nyní stala obchodní centra, ve kterých hlasitě zní koledy. Proč k této změně došlo? Mohlo by to souviset s původem Vánoc? Jak vlastně vznikly?

Tyto otázky budou rozebrány na následujících stránkách. Nejprve si však přečtěte biblické zprávy, na kterých jsou údajně založeny scénky zobrazující narození Krista.

 [Rámeček a obrázek na straně 4]

CO SE PÍŠE V EVANGELIÍCH

Evangelium podle Matouše: „Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judeji za dnů krále Heroda, pohleďme, do Jeruzaléma přišli astrologové z východních končin a řekli: ‚Kde je ten narozený král Židů? Viděli jsme totiž jeho hvězdu, když jsme byli na východě, a přišli jsme, abychom mu vzdali poctu.‘ Když to uslyšel král Herodes, znepokojil se.“ Pak „shromáždil všechny přední kněze a . . . začal se jich dotazovat, kde se má narodit Kristus“. Když se dozvěděl, že „v Betlémě“, řekl astrologům: „Jděte, pečlivě pátrejte po malém dítěti, a až je naleznete, podejte mi zpět zprávu.“

Nato astrologové „odešli; a pohleďme, hvězda, kterou viděli, když byli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo malé dítě. . . . Když vešli do domu, viděli malé dítě s Marií, jeho matkou.“ Poté, co mu předložili dary, byla jim „dána ve snu božská výstraha, aby se nevraceli k Herodovi, [a proto se] odebrali . . . do své země jinou cestou.

Když se vzdálili, pohleďme, Josefovi se ve snu objevil Jehovův anděl a řekl: ‚Vstaň, vezmi malé dítě a jeho matku a uprchni do Egypta . . .‘ Vstal tedy a vzal s sebou v noci malé dítě a jeho matku . . . Když pak Herodes viděl, že ho astrologové přelstili, velmi se rozvzteklil a poslal a dal usmrtit všechny chlapce v Betlémě a ve všech jeho oblastech, od dvouletých a níže.“ (Matouš 2:1–16)

Evangelium podle Lukáše: „Josef vyšel z Galileje, z města Nazaret, do Judeje, do Davidova města, které se nazývá Betlém, . . . aby se dal zapsat s Marií . . . Zatímco tam byli, . . . porodila syna, prvorozeného, a ovinula ho pruhy látky a položila ho do jeslí, protože pro ně nebylo místo v noclehárně.

V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády. A náhle u nich stál Jehovův anděl . . . a dostali velký strach. Anděl jim však řekl: ‚Nemějte strach, vždyť pohleďte, oznamuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé, protože se vám dnes narodil v Davidově městě Zachránce, který je Kristus, Pán.‘“ Na to pastýři „šli spěšně a našli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích“. (Lukáš 2:4–16)