Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Jen necelá čtvrtina Němců do 40 let hodnotí pozitivně to, když se rodiče každý den společně s dětmi modlí. Mezi členy církve to považují za důležité jen čtyři lidé z deseti. APOTHEKEN UMSCHAU, NĚMECKO

U jistého dárce spermatu nebyla odhalena genová mutace, která je zodpovědná za určitou srdeční vadu. Dárce toto postižení přenesl na 9 z 24 dětí, o nichž se ví, že jsou jeho potomky. Jedno z nich už na selhání srdce ve věku dvou let zemřelo. JAMA, USA

„Více než 50 procent Rusů si myslí, že korupce je nevyhnutelnou a trvalou součástí života.“ RIA NOVOSTI, RUSKO.

Pouhá hrstka skutečných přátel

Jak napsal londýnský list The Daily Telegraph, „průměrný Brit má pouze tři skutečné přátele, na které se může spolehnout“. Podle jedné studie „přišel typický obyvatel Británie za svůj život o 36 přátel“. Příčinou toho bývá „hektický životní styl“ či ‚obyčejné odcizení‘. Celkem 43 procent respondentů navíc uvedlo, že se s přáteli „nepohodli . . . a zařekli se, že už s nimi nikdy nepromluví“. Téměř pětina dotázaných se svěřuje svým kolegům, protože nemají „nikoho jiného, s kým by se mohli poradit“. Mluvčí organizátorů tohoto průzkumu prohlásil: „Dosáhnout toho, aby vám druzí důvěřovali a spoléhali se na vás, není jen tak.“

Pašerácké poloponorky

Kolumbijští překupníci drog využívají k pašování kokainu do Spojených států i do Mexika a dalších zemí Střední Ameriky stále propracovanější metody. Od roku 1993 zadrželo kolumbijské námořnictvo nejméně 42 pašeráckých poloponorek a objevilo i několik dílen, kde se tato plavidla montovala. Poloponorky, poháněné dieselovým motorem, se sice nemohou zcela ponořit, ale je velmi těžké zachytit je pomocí radaru. Některé dokážou doplout až do vzdálenosti 3 200 kilometrů a uvezou šest až deset tun kokainu. Náklady na jejich výrobu pravděpodobně dosahují až jednoho milionu dolarů.

Proč je dobré jíst jako rodina?

Pouze necelá polovina Finů ve věku od 14 do 16 let v nedávném průzkumu uvedla, že jejich rodina má ve zvyku jíst společně. Ze studie vyplynulo, že v mnoha domácnostech se vlastně ani nevaří. Mladí lidé ale po těchto pravidelných chvilkách pohody v rodinném kruhu velmi touží. Jak uvádí list Helsingin Sanomat, když se organizátoři průzkumu respondentů zeptali, co by chtěli od svých rodičů, odpověď byla jasná: „Mít možnost se s celou rodinou sejít u teplého jídla a mít někoho, kdo by mi naslouchal a udělal si na mě čas.“ Společné jídlo významně ovlivňuje i duševní zdraví mladých lidí. Podle citovaného článku mívají „mladí, jejichž rodina se schází u společného jídla, obvykle dobrý prospěch ve škole, jen zřídkakdy se zapletou do kouření, pití nebo užívání drog a nepotýkají se tak často s depresí“.