Vlastnosti, díky kterým jsme výjimeční

PADESÁTILETÝ stavební dělník čekal v New Yorku na metro. Kousek od něj jeden mladý muž klopýtl na okraji nástupiště a spadl do kolejiště právě ve chvíli, kdy metro vjíždělo do stanice. Dělník neváhal, skočil za ním a tiskl ho k zemi, dokud nad nimi metro bezpečně neprojelo.

Za nacistické éry svědkové Jehovovi v Evropě odmítali zdravit „Heil Hitler!“. Německé slovo Heil totiž znamená „záchrana“ a oni byli pevně přesvědčeni, že jejich Zachráncem je Ježíš Kristus a že „v žádném jiném není záchrana“. (Skutky 4:12) Proto, že se nepodíleli na oslavování Hitlera, byli mnozí vyhnáni z domova a posláni do koncentračních táborů, kde se i nadále pevně drželi křesťanských zásad.

Uvedené příklady ukazují, že člověk je schopen stavět dobro jiných — dokonce i úplně cizích lidí — před své vlastní a považovat své přesvědčení za důležitější než osobní svobodu. Potvrzuje snad takové jednání představu, že jsme jen náhodným produktem evoluce, nebo to spíše dokládá, že jsme promyšleným dílem Stvořitele? Zkuste o tom uvažovat při čtení následujících otázek.

● Proč máme svědomí, tedy vnitřní smysl pro to, co je správné a co je špatné?

● Proč jsme naplněni obdivem, když přemýšlíme o zázracích stvoření?

● Proč máme rádi hudbu, obrazy, básně a jiná umělecká díla? Vždyť umění není nezbytné pro naše přežití.

● Proč se lidé prakticky ze všech kultur snaží být ve spojení s nějakou vyšší bytostí?

● Jak to, že si klademe otázky typu „Proč jsme zde?“ nebo „Co je smyslem života?“?

● Když někdo zemře, proč se účastníme různých obřadů a rituálů?

● Proč lidé všeobecně věří na život po smrti? Je naše vrozená touha žít věčně jen kanadský žertík evoluce?

Kde můžeme najít odpovědi

Logické odpovědi na tyto otázky lze najít v Bibli, nejrozšířenější posvátné knize na světě. Podívejme se, co říká k následujícím námětům.

 Naše osobnost. Lidé byli stvořeni „k obrazu Božímu“, což znamená, že jsme schopni projevovat vlastnosti našeho Stvořitele. (1. Mojžíšova 1:27) První člověk byl proto nazván ‚Božím synem‘. (Lukáš 3:38)

Máme potřebu milovat a být milováni. V 1. Jana 4:8 se píše: „Bůh je láska.“ Byli jsme stvořeni k Božímu obrazu, a proto je pro nás bez ohledu na věk láska důležitá. „Jestliže . . . nemám lásku, nejsem nic,“ řekl apoštol Pavel. (1. Korinťanům 13:2) Také vybízel: „Staňte se . . . napodobiteli Boha jako milované děti.“ (Efezanům 5:1)

Máme duchovní potřeby. „Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ (Matouš 4:4) Boží výroky, které jsou zapsány v Bibli, odhalují osobnost našeho Stvořitele a to, jaký má s námi záměr. Pokud nemáme k Bohu osobní vztah, náš život nemůže mít skutečný smysl.

Proč umíráme. „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život.“ (Římanům 6:23) Hříchem je to, když člověk neodpovídá Božím morálním zásadám a měřítkům pro uctívání. Bůh však má v plánu hřích odstranit, osvobodit z hříšného stavu všechny, kdo ho milují a poslouchají, a obdařit je věčným životem na rajské zemi. (Žalm 37:10, 11, 29; Lukáš 23:43)

Přáli byste si žít naplno, možná rozvíjet talent, o kterém jste ani nevěděli, že jej máte? Chtěli byste se více dozvědět o našem Stvořiteli a jeho úžasném záměru s lidstvem? Pokud ano, povzbuzujeme vás, abyste prozkoumali Bibli, zdroj duchovní pravdy. Nic jiného vám nepřinese větší štěstí, a to jak nyní, tak i v budoucnosti. (Matouš 5:3; Jan 17:3)

[Rámeček a obrázek na straně 9]

LÁSKU POTŘEBUJEME UŽ OD NAROZENÍ

„Tím, co mozek dítěte potřebuje ze všeho nejvíc, jsou podněty z okolí a láska,“ říká vědec Gerald L. Schroeder. Je proto důležité, aby rodiče brali v úvahu biblickou vybídku — určenou zvláště matkám —, že mají ‚milovat své děti‘. (Titovi 2:4)

[Obrázek na straně 8 a 9]

Těšíme se z mnoha nádherných a příjemných věcí, které přitom nejsou pro náš život nezbytné

[Obrázek na straně 9]

Lidé potřebují víc než jen jídlo a pití. Potřebují také vedení od svého Stvořitele