Je Bůh lhostejný?
PRVNÍHO listopadu 1755 v dopoledních hodinách otřáslo Lisabonem zemětřesení. Velkou část města zničila následná vlna tsunami a požár. Zahynuly přitom tisíce lidí.
Po zemětřesení, k němuž došlo v roce 2010 na Haiti, bylo v jednom článku v kanadských novinách National Post uvedeno: „Každá velká tragédie je zkouškou víry ve vyšší moc. Avšak stejně jako v případě [velké tragédie v] Lisabonu, i v současnosti jsou některá zemětřesení, jako například to na Haiti, větší zkouškou víry než cokoli jiného.“ Článek končil výrokem: „Bůh asi Haiti opustil.“
Jehova Bůh je ‚Všemohoucí‘ a má neomezenou moc, takže je schopen utrpení ukončit. (Žalm 91:1) Navíc si můžeme být jistí, že k utrpení není lhostejný. Proč to můžeme říct?
Co víme o Bohu?
Bůh má soucit s trpícími lidmi. Když byli Izraelité jako otroci v Egyptě a špatně se s nimi zacházelo, Bůh řekl Mojžíšovi: „Bezesporu jsem viděl trápení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich křik kvůli těm, kdo je pohánějí do práce, protože dobře znám bolesti, jimiž trpí.“ (2. Mojžíšova 3:7) Co to ukazuje? Že Bůh není vůči lidskému utrpení lhostejný. Naopak, o staletí později prorok Izajáš ohledně Izraelitů napsal: „Během vší jejich tísně to bylo tísnivé pro něho.“ (Izajáš 63:9)
„Všechny jeho cesty jsou právo.“ (5. Mojžíšova 32:4) Bůh jedná čestně a nestranně v každém ohledu. „Cestu svých věrně oddaných, tu bude střežit“ a ‚oplatí soužením těm, kdo působí soužení‘ spravedlivým. (Přísloví 2:8; 2. Tesaloničanům 1:6, 7) „Nenadržuje knížatům ani nestraní urozenému před chudým, neboť oni jsou všichni dílem jeho rukou.“ (Job 34:19, Český studijní překlad) Bůh také zná nejlepší způsob, jak lidstvo „uzdravit“. Lidská řešení lze totiž přirovnat k situaci, kdy by lékař použil obyčejnou náplast k tomu, aby zastavil krvácení ze střelné rány. Náplast ránu jen zakryje, ale neodstraní její příčinu a už vůbec neukončí utrpení zraněného.
Použil by lékař obyčejnou náplast k tomu, aby zastavil krvácení ze střelné rány?
Bůh je „milosrdný a milostivý . . . a hojný v milující laskavosti“. (2. Mojžíšova 34:6) Slovo „milosrdný“ použité v Bibli vyjadřuje vřelou účast a soucit, který člověka podnítí k tomu, aby druhému pomohl. Kořen hebrejského slova přeloženého jako „milostivý“ popisuje „člověka, jenž ze srdce pomáhá tomu, kdo něco potřebuje“. A slovo přeložené jako „milující laskavost“ zahrnuje podle díla Theological Dictionary of the Old Testament „zásah ve prospěch někoho, kdo zažívá neštěstí nebo je v tísni“. Jehova tedy nejen cítí bolest, když lidé trpí, ale milosrdenstvím, milostivostí a milující laskavostí je také podněcován, aby poskytl pomoc. Proto si můžeme být jistí, že utrpení ukončí.
Předchozí článek poukázal na to, že dnešní utrpení má tři hlavní příčiny, z nichž žádnou nepůsobí Bůh. Podívejme se na tyto příčiny podrobněji.
Osobní rozhodnutí
Adamovým panovníkem byl původně Bůh. Když však Adam dostal možnost volby, rozhodl se Boží panování odmítnout a vyzkoušet si, jaké to je, být na Bohu nezávislý. Ignoroval Jehovovo varování zapsané v 1. Mojžíšově 2:17: „Určitě zemřeš.“ To, že Adam nebyl ochotný podřídit se Boží vládě, mělo za následek hřích a nedokonalost. „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) Bůh však důsledky hříchu odstraní.
Souhra náhod
Jak jsme již uvedli, první člověk Adam odmítl Boží vedení — přesně to vedení, které lidé potřebují, aby byli chráněni před nebezpečím včetně přírodních katastrof. Adamovo rozhodnutí lze přirovnat k tomu, když pacient nevyužije péči zkušeného lékaře. Jestliže se pacient nezajímá o nebezpečí a zdravotní komplikace, které mohou nastat a o kterých doktor ví, může na svou lhostejnost doplatit. Podobně i to, že člověk jedná nezodpovědně, například staví budovy, které nemají bezpečnou konstrukci, a nebere v úvahu působení přírodních sil, často vede ke katastrofám. Bůh však nepřipustí, aby taková situace trvala věčně.
„Panovník tohoto světa“
Proč Bůh dovolil Satanovi, aby potom co se proti němu vzbouřil, panoval nad světem? Jedna kniha uvádí, že „každý nový režim má krátké počáteční období, kdy může všechny problémy svalovat na předchozí vládu“. Kdyby Jehova sesadil ‚panovníka tohoto světa‘ předčasně, Satan by všechny nedostatky své vlády mohl svalovat na předchozího panovníka, totiž Boha. (Jan 12:31) Avšak díky tomu, že Satan měl dostatek času, aby v plné míře uplatnil svou moc nad světem, se jasně ukázalo, že naprosto selhal. Otázkou nicméně zůstává, proč si můžeme být jistí, že utrpení skončí.