Pozorujeme svět

Průzkum provedený zpravodajskou společností BBC mezi 13 000 lidmi v 26 zemích ukázal, že „nejdiskutovanějším problémem na světě je korupce“. Za nejzávažnější problém je však pokládána chudoba. BBC NEWS, BRITÁNIE

„V kostelech po celých Spojených státech je k sošce Jezulátka připojováno zařízení GPS pro sledování polohy. V posledních letech totiž bylo v této zemi mnoho sošek novorozeného Ježíše ukradeno.“ THE WEEK, USA

„Poradní výbor [amerického] Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv doporučil, aby lidem s chronickým únavovým syndromem nebylo dovoleno darovat krev, jelikož existují obavy, že příčinou této choroby mohou být retroviry.“ THE WALL STREET JOURNAL, USA

Světlo zabíjí bakterie

Na Strathclydeské univerzitě ve skotském Glasgow vyvinuli originální postup, kterým lze pomocí vysoce intenzivního světla zničit rezistentní nemocniční bakterie. Tato nová asanační technika je výrazně účinnější než čisticí a desinfekční prostředky. Mikrobiolog profesor John Anderson vysvětluje, že metoda „využívá úzké spektrum vlnových délek viditelného světla k tomu, aby v bakteriích stimulovala některé molekuly, které se pak stanou vysoce reaktivními a bakterie usmrtí“.

Kácení lesa a výskyt malárie

Podle názoru vědců má kácení tropických pralesů souvislost s faktem, že výskyt malárie stoupl téměř o 50 procent. Bylo to zjištěno porovnáním údajů z 54 brazilských zdravotních okrsků se satelitními snímky, které dokumentují těžbu dřeva na těchto místech. Hlavním přenašečem malárie v této oblasti je komár Anopheles darlingi. „Zdá se, že odlesněná krajina, kde je více otevřeného prostranství a jezírka prohřátá sluncem, představuje pro tohoto komára ideální prostředí,“ říká autorka zprávy Sarah Olsonová. Zjistilo se, že místa s nejvyšším výskytem malárie odpovídají oblastem, kde dochází k největšímu ničení pralesa.

Létající oliheň

Fotografie nedávno potvrdily, že některé druhy olihní využívají tryskový pohon k létání nad hladinou. Mořští biologové pozorovali, že „oliheň o velikosti pouhých 20 centimetrů se vymrštila téměř dva metry nad hladinu a překonala vzdálenost deseti metrů, přičemž čile mávala ploutvičkami a točila chapadly,“ uvádí časopis Scientific American. Oliheň nasaje vodu, pak ji prudce vytlačí a tím vytvoří dostatečnou sílu k tomu, aby se vymrštila nad hladinu. Z fotografií se zdá, že při letu používá své ploutvičky jako křídla.