Přejít k článku

Přejít na obsah

Záleží Bohu na zvířatech?

Záleží Bohu na zvířatech?

Co říká Bible

Záleží Bohu na zvířatech?

ŘÍŠE zvířat je ohrožena. Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že zvířecí druhy mizí stále rychlejším tempem. Na zvířata má ničivý dopad růst lidské populace a k neutěšené situaci přispívá i průmyslová výroba potravin, pořádání zvířecích zápasů a to, že lidé bezcitně opouští své domácí mazlíčky.

Někteří si myslí, že tento chmurný obraz je zkrátka cenou za lidský pokrok. Opravdu to ale Bůh takhle zamýšlel? Je mu jedno, že zvířata kvůli lidem trpí? Jak můžeme zjistit, zda Bohu na zvířatech záleží?

Boží zájem o zvířata byl patrný už od začátku

Potom, co Bůh stvořil ryby, ptáky a suchozemská zvířata, byl s tím, co udělal, spokojený. Bible říká, že viděl, „že to je dobré“. (1. Mojžíšova 1:21, 25) Všichni tito tvorové, od nejmenších po největší, měli užitek z láskyplného zájmu Stvořitele. Bůh je nejen stvořil jako „instinktivně moudré“, ale také zajistil, aby v prostředí, kde žili, prospívali. Jeden z pisatelů Bible to výstižně vyjádřil těmito slovy: „Ti všichni — stále čekají na tebe, abys jim dal jejich potravu v jejím období. Co jim dáváš, to sbírají. Otevíráš ruku — sytí se dobrými věcmi.“ (Přísloví 30:24; Žalm 104:24, 25, 27, 28)

Je pravda, že Bůh zvířata podřídil prvnímu člověku Adamovi. Nebyla vytvořena tak, aby logicky uvažovala a zabývala se duchovními věcmi. (2. Petra 2:12; Juda 19) Naproti tomu Adam byl jako vyšší forma života stvořen „k obrazu Božímu“. On a jeho potomci tak mohli napodobovat osobnost svého Stvořitele Jehovy. (1. Mojžíšova 1:27; Žalm 83:18) To však lidi neopravňovalo k tomu, aby uplatňovali autoritu nad zvířaty nezávisle na svém Stvořiteli.

Adam například začal pojmenovávat zvířata, protože Jehova se rozhodl mu tuto výsadu svěřit. Dokonce mu při tom pomáhal tak, že je k němu přiváděl, „aby viděl, jak každého nazve“. (1. Mojžíšova 2:19) Člověk se mohl o zvířata starat úspěšně pouze v případě, že jednal v souladu s vedením od Stvořitele.

Bohu na zvířatech opravdu záleží

Adam se žel proti Bohu vzbouřil. Jeho vzpoura měla ničivé důsledky pro lidskou rodinu a veškerý život na naší planetě. Stvořitel však jasně stanovil, jak by se se zvířaty mělo zacházet. Je sice pravda, že lidem nakonec dovolil, aby zvířata jedli nebo je využívali k dalším praktickým účelům, ale nikdy neschvaloval kruté zacházení s nimi. Bible říká: „Spravedlivý pečuje o duši svého domácího zvířete, ale projevy milosrdenství ničemných jsou kruté.“ (Přísloví 12:10)

Starověkému izraelskému národu dal Bůh dokonce zákony, které zajišťovaly, aby se zvířatům dobře dařilo. Z uspořádání týkajícího se Sabatu, tedy dne, kdy Izraelité neměli pracovat, měla užitek i domácí zvířata, protože také mohla odpočívat. (2. Mojžíšova 23:12) Stojí za povšimnutí, že přestože nebylo dovoleno vykonávat v tomto posvátném dnu žádnou práci, lidé měli přijít na pomoc trpícímu zvířeti. (Lukáš 14:5) Dále Bůh nařídil, že dobytku by se při práci nemělo bránit se nažrat a že se na zvířata nemají nakládat extrémně těžká břemena. (2. Mojžíšova 23:5; 5. Mojžíšova 25:4) Také bylo zakázáno zapřáhnout pod jedno jho býka a osla, aby se předešlo jejich zranění. (5. Mojžíšova 22:10) Z Bible jasně vyplývá, že se zvířaty by se mělo zacházet slušně, ohleduplně a laskavě.

Mnozí lidé se zaměřují hlavně na vlastní prospěch a neberou v úvahu, jaký dopad to má na zvířata. Bůh se však o ně soucitně zajímá. Když prorok Jonáš nemilosrdně zareagoval na to, že obyvatelé Ninive činili pokání, a tak byli ušetřeni Božího rozsudku, Jehova prohlásil: „Já, já bych se neměl slitovat nad velkým městem Ninive, v němž existuje kromě mnoha domácích zvířat více než sto dvacet tisíc lidí, kteří vůbec neznají rozdíl mezi svou pravicí a svou levicí?“ (Jonáš 4:11) Je tedy vidět, že Stvořiteli záleželo i na zvířatech.

Bůh zajistí lepší podmínky

Můžeme si být jisti, že Bůh se zajímá o to, jak se se zvířaty zachází. Jeho milovaný Syn Ježíš dokonce řekl, že ani jediný vrabec nespadne na zem, aniž by o tom Stvořitel věděl. (Matouš 10:29) Naproti tomu lidé, i když mají ty nejlepší úmysly, zcela nerozumí tomu, jaký vliv má jejich činnost na životní prostředí. Pokud se má lidská společnost chovat k přírodě ohleduplně, vyžaduje to změnu smýšlení.

Můžeme se těšit na dobu popsanou v Bibli, kdy pod vládou Božího Království „země jistě bude naplněna poznáním Jehovy“. (Izajáš 11:9) Díky tomuto poznání získají poslušní lidé potřebné vzdělání a školení, aby mohli zemi spravovat dobře. Stvořitel potom zajistí, aby nastal pokoj mezi lidmi a zvířaty, a tak na zemi obnoví podmínky, které původně zamýšlel.

Bible tuto přeměnu popisuje následujícími slovy: „Vlk bude bydlet s beránkem, leopard ulehne vedle kůzlete; tele se bude pást spolu s lvíčetem a malé dítě je povede. Kráva a medvědice budou na pastvě, jejich mláďata si lehnou společně a lev bude žrát slámu jako dobytče. Nemluvně si bude hrát nad dírou zmije, batole sáhne do hadího doupěte.“ Celou zemi čeká opravdu nádherná budoucnost. (Izajáš 11:6–8, Bible21)

ZAJÍMALO BY VÁS?

● Záleží Bohu na tom, jak se se zvířaty zachází? (Přísloví 12:10; Matouš 10:29)

● Je pokojné soužití lidí a zvířat možné? (Izajáš 11:6–9)

[Praporek na straně 11]

Chovat se k přírodě ohleduplně vyžaduje změnu smýšlení.

[Podpisek obrázku na straně 11]

La Voz de Galicia/Fotógrafo: Víctor Mejuto