Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč je těžké jednat poctivě

Proč je těžké jednat poctivě

Proč je těžké jednat poctivě

„Poctivost v podnikání je přežitek z minulosti a ti, kdo se snaží jednat poctivě, jsou odsouzeni k nezdaru.“ (Stephen, USA)

SOUHLASÍTE s tímto pochmurným hodnocením situace? Je pravda, že nepoctivost se často vyplácí, minimálně z krátkodobého hlediska. Proto jsou ti, kdo se snaží jednat čestně, pod silným tlakem z různých stran.

Vlastní touhy. Kdo by si nepřál mít víc peněz a žít ve větším luxusu? Když člověk dostane možnost nepoctivým způsobem získat peníze, může být těžké odolat.

● „Rozhoduji o tom, se kterou společností naše firma uzavře kontrakt. Běžně jsou mi nabízeny úplatky. Pokušení snadno přijít k penězům je silné.“ (Franz, Střední východ)

Tlak na dosažení co největšího zisku. V posledních letech ovlivňuje podnikání na celém světě špatná ekonomická situace. Firmy také musí držet krok s rychle se měnícími technologiemi a přibývající konkurencí, jak domácí, tak zahraniční. Zaměstnanci mohou mít pocit, že jediný způsob, jak dosáhnout cílů stanovených majiteli a manažery, je uchýlit se k nepoctivosti.

● „Mysleli jsme si, že to dělat musíme. . . . Jinak bychom přivedli firmu k úpadku.“ (Reinhard Siekaczek, zatčený pro uplácení; The New York Times)

Tlak ze strany druhých. Spolupracovníci nebo zákazníci mohou někdy navrhovat, a dokonce vyžadovat, abyste podpořili jejich nečestné plány.

● „Manažer našeho předního zákazníka ke mně přišel a řekl, že o zakázku přijdeme, pokud mu nedám ‚podíl ze zisku‘, tedy v podstatě úplatek.“ (Johan, Jižní Afrika)

Kultura. V některých kulturách je zvykem, že obchodní transakce jsou spojeny se vzájemným předáváním dárků. Někdy má dárek takovou hodnotu a je předán za takových okolností, že nemusí být jasné, zda už nejsou překročeny hranice poctivého obchodování. V mnoha zemích zkorumpovaní úředníci požadují peníze za to, že splní svou povinnost, a rádi si nechají zaplatit za vstřícný přístup.

● „Rozlišit, jestli se jedná o pozornost, nebo úplatek, je vždy těžké.“ (William, Kolumbie)

Prostředí. Ti, kdo žijí ve velké chudobě nebo v zemích, kde panuje anarchie, jsou pod ještě větším tlakem. Za takových okolností mohou být lidé, kteří nejsou ochotní podvádět nebo krást, pokládáni za špatné živitele rodin.

● „Nepoctivost se považuje za normální, nezbytnou a přijatelnou — pokud při ní ovšem nejste přistiženi.“ (Tomasi, Konžská demokratická republika)

Poctivost se stává relativním pojmem

Tlak na lidi, aby jednali nepoctivě, má dalekosáhlý dopad. Z průzkumu mezi obchodními manažery v Austrálii vyplynulo, že jich devět z deseti pokládá úplatky a korupci za „nesprávné, ale nevyhnutelné“. Dotázaní řekli, že by byli ochotni porušit své morální zásady, aby pro svou firmu získali kontrakt nebo nějaké výhody.

Nicméně ti, kdo se nepoctivosti dopouštějí, sami sebe často pokládají za čestné lidi. Jak to, že se i přes své nesprávné jednání vidí v dobrém světle? Časopis Journal of Marketing Research vysvětluje: „Lidé jednají dost nepoctivě na to, aby se obohatili, ale stále ještě dost poctivě na to, aby si mohli nalhávat, že jsou čestní.“ Aby sami před sebou neztratili tvář, snaží se svou nepoctivost omlouvat, bagatelizovat nebo různě zdůvodňovat.

Například se vyhýbají výrazům, které by zněly pohoršlivě. Lhaní nebo podvádění se schová za „konkurenční boj“ a úplatek může být označen jako „pozornost“ nebo „poplatek za urychlení zakázky“.

Jiní své pochybné chování omlouvají tak, že používají volnější definici poctivosti. Tom, který pracuje ve finančním odvětví, si všiml: „V očích lidí je poctivost spíše o tom, co jim podle zákona projde, než o tom, co je skutečně pravda.“ David, bývalý podnikatel, se vyjádřil takto: „Když se na nepoctivost přijde, lidé se pohoršují, ale dokud není odhalena, považuje se za přijatelnou. Ti, kterým prochází, jsou pokládáni za chytré a kreativní.“

Mnozí by dokonce řekli, že pro úspěch je nepoctivost nezbytná. Jeden dlouholetý podnikatel uvádí: „Lidé, kteří mají soupeřivého ducha, často říkají: ‚Musíte udělat cokoli, abyste zakázku dostali.‘“ Je to ale pravda? Nebo je to tak, že ti, kdo se snaží ospravedlnit svou nepoctivost, vlastně klamou sami sebe „falešným uvažováním“? (Jakub 1:22) Následující článek pojednává o tom, proč je praktické jednat poctivě.

[Praporek na straně 5]

„V očích lidí je poctivost spíše o tom, co jim podle zákona projde, než o tom, co je skutečně pravda.“

[Obrázek na straně 5]

Mnozí tvrdí, že pro úspěch je nepoctivost nezbytná