Jedinečné papírové město

MĚSTO z papíru? Ano, avšak ne skutečné město, ale jeho zmenšený model. Jedná se o Prahu a tento model je k vidění v Muzeu hlavního města Prahy. Vytvořil ho Antonín Langweil a pracoval na něm 11 let — od roku 1826 do roku 1837, kdy zemřel. Co ho podnítilo k tomu, aby se pustil do takového náročného projektu?

Langweil se narodil v roce 1791 v Postoloprtech (tehdy Postelberg). Vystudoval litografii na Akademii výtvarných umění ve Vídni a pak zřídil první litografickou dílnu v Praze. V podnikání se mu však nedařilo a dílnu musel zavřít. V roce 1826 navštívil v Praze výstavu, kde viděl sádrový model Paříže. To ho inspirovalo k vytvoření modelu Prahy a použil na něj karton a malé množství dřeva.

Langweil nejdříve strávil několik let tím, že si pečlivě zaznamenával všechny detaily. Prošel každou ulicí, dělal si náčrtky a všímal si přesné polohy domů, laviček v parcích, kůlen, soch a stromů. Zakreslil si dokonce i sudy na dvorku, rozbitá okna, žebřík opřený o zeď a hromady dříví. Pak začal stavět model, a to v měřítku 1:480. Aby si přivydělal  ke svému malému příjmu, vyráběl také modely šlechtických sídel.

V roce 1837 onemocněl tuberkulózou a v červnu zemřel. Zůstala po něm vdova a pět dcer. O tři roky později byl jeho model umístěn ve Vlasteneckém muzeu (dnes Národní muzeum). Jak se tam dostal? V roce 1840 vdova po Langweilovi nabídla model ke koupi císaři Ferdinandovi I. Ten jej pak tomuto muzeu velkoryse daroval. Model tam byl přivezen v devíti bednách. Zástupce Muzea hlavního města Prahy, kde se nyní model nachází, později řekl: „Langweilův model byl vystavován v 19. století jen příležitostně. V roce 1891 se stal jedním z exponátů Zemské jubilejní výstavy. Při této příležitosti byl nákladně opraven . . . Od roku 1905 byl model součástí stálé expozice Lapidária Národního muzea.“

Lákadlo pro historiky

Langweilův papírový model je dnes mimořádně populární. Měří 5,76 metru na délku a 3,24 metru na šířku. Je uzavřen ve skleněné vitríně a osvětlen mnoha malými světly, která jsou v ní zavěšena. „Město“ vypadá tak věrohodně, že si člověk musí připomínat, že se dívá jenom na model. Langweil vytvořil každou z více než dvou tisíc miniaturních budov s puntičkářskou přesností.

Na budovy například umístil popisná čísla. Přidal také pouliční lucerny, strouhy a dlažební kostky. Věrně napodobil kostely včetně oken z barevného skla a zachytil i chybějící nebo rozbité tabulky. V místech, kde měly domy oprýskanou omítku, jsou i na jeho modelu vidět cihly. Nezapomněl ani na Vltavu, která Prahou protéká.

Dnes je Langweilův model nejen zajímavým muzejním exponátem, ale také lákadlem pro milovníky umění a pro historiky, které zajímá, jak se Praha během doby změnila. Je pochopitelné, že některé části města vypadají jinak, protože v nich proběhla přestavba a renovace. Obzvlášť se to týká Židovského Města a Starého Města. S pomocí moderní technologie byl Langweilův model převeden do digitální podoby a díky tomu se návštěvníci mohou seznámit s Prahou z roku 1837 formou interaktivního počítačového modelu.

V dubnu 1837 nemocný Langweil žádal Vlastenecké muzeum, zda by jeho model vystavilo, ale muzeum o něj neprojevilo zájem. Jistě byl velmi zklamaný. Představte si však, že by dnes mohl osobně navštívit muzeum nebo procházet svojí starou Prahou na počítačové obrazovce. Nepochybně by cítil, že jeho velké úsilí nebylo marné.

[Obrázek na straně 10]

Antonín Langweil

[Obrázek na straně 10]

Langweilův papírový model Prahy

[Obrázek na straně 10 a 11]

Detailní záběr modelu

[Podpisky obrázku na straně 10]

Strana 10, Langweil: S laskavým svolením Národního muzea v Praze; strany 10 a 11, fotografie modelu: S laskavým svolením Muzea hlavního města Prahy