Přejít k článku

Přejít na obsah

„To je ale nos!“

„To je ale nos!“

„To je ale nos!“

TAKHLE obvykle reagují lidé, kteří poprvé uvidí samce kahaua nosatého a jeho houpající se bambulovitý nos. * U některých samců může měřit až 18 centimetrů, což odpovídá zhruba čtvrtině výšky této opice. Sahá jim až po bradu, a tak si ho musí při žraní držet na straně. Kdybychom měli nos ve stejném poměru k výšce těla, sahal by nám téměř do poloviny hrudníku.

K čemu má samec kahaua tak velký nos? * Teorie se různí. Je možné, že nosem uniká přebytečné tělesné teplo. Nos navíc zesiluje zvuky, které kahau vydává. Může být také viditelným varováním pro ostatní samce. Když se totiž kahau rozčílí nebo je rozrušený, jeho nos naběhne a zčervená. Jiná teorie říká, že kahauův nos slouží k upoutání pozornosti samiček. Nejpravděpodobnější však je, že nos plní více funkcí, z nichž některé možná známe jen málo, nebo zatím vůbec.

Břicho jako balon

Kahauové nosatí také mají pořádné „panděro“. Obsah žaludku může tvořit až čtvrtinu jejich hmotnosti. Jak samci, tak samice proto neustále vypadají, jako by byli těhotní. Proč má kahau tak velké břicho?

Podobně jako je tomu u krav, žaludek kahaua je naplněn hustou směsí rostlin a bakterií. Tyto bakterie zajišťují kvašení potravy a rozkládají celulózu a také určité rostlinné toxiny, které by pro jiné druhy zvířat byly smrtelně jedovaté. Díky svému úžasnému trávicímu ústrojí jsou kahauové schopní živit se listy, nesladkým ovocem, luštěninami a semeny palem a dalších rostlin, tedy potravou, kterou by primáti s jiným žaludkem strávit nedokázali.

Kahauovo pozoruhodné trávicí ústrojí má však i své nevýhody. Tyto opice se musí vyhýbat cukernatému ovoci, které rychle kvasí. Sladké ovoce by totiž mohlo způsobit, že se jim břicho nafoukne, a dokonce by jim to mohlo přivodit bolestivou smrt.

Kvůli stravě bohaté na celulózu a složité stavbě žaludku potřebují kahauové hodně času na to, aby potravu mohli strávit. A tak si po vydatné snídani dají třeba i mnohahodinovou siestu, než se nažerou znovu.

Společenský tvor

Ať už kahauové žerou, nebo odpočívají, málokdy jsou u toho sami. Dominantní samci dohlížejí na své harémy čítající až osm samic, které se navíc starají o svá mláďata, jež přicházejí na svět s tmavě modrým obličejem. Samec, který se v takové tlupě narodí, je vypuzen, jakmile je dostatečně starý na to, aby se o sebe mohl postarat. Spolu s dalšími mladými samci pak vytvářejí skupinky, ve kterých také dominují jeden až dva vzrostlí samci. Nezkušený pozorovatel by takovou skupinu mohl pokládat za harém.

Kahauové nosatí mají zvláštní společenské zvyklosti. Jejich harémy se často promíchají, a to zvláště po večerech, kdy se shromažďují u řek. Pokud má nějaký samec pocit, že jiný kahau se zajímá o samici z jeho harému, začne stavět na odiv svou sílu. Tento samec, který může vážit zhruba 20 kilogramů, se spustí na všechny čtyři a s tlamou široce otevřenou zírá na svého soka. „Pokud to nepřinese žádoucí výsledek,“ píše se v jedné knize o kahauech, „samec pak najednou nečekaně vyrazí do korun stromů, často s ohlušujícím řevem, a opakovaně dopadá na suché větve, které s rámusem praskají, což přispívá k hlasitému pozdvižení.“ (Proboscis Monkeys of Borneo) Občas dojde i k boji, ale stává se to jen zřídka.

„Kahauové nosatí nejen zvláštně vypadají, ale také vydávají celou škálu bizarních zvuků,“ pokračuje zmíněná kniha. Zvláště večer je možné slyšet je bručet, troubit, řvát a vřískat. Uprostřed této disharmonie samice tiše krmí svá mláďata a pečují o ně. Když se začne stmívat, kahauové si vyhledají pohodlné místo na nějakém vysokém stromě — obvykle v blízkosti řeky — a uchystají se ke spánku.

Nohy s plovací blánou

Kromě svého nosu kahauové disponují ještě jinou zvláštností — mají mezi prsty na nohách blány. To jim umožňuje nejen dobře plavat, ale také se jistě pohybovat mangrovovými bažinami. V oblastech, kde rostou tropické mangrovy, se často vyskytují krokodýli a nejinak tomu je na Borneu. Tam, kde kahauové žijí, se to krokodýly jenom hemží. Co když se opice potřebují dostat přes řeku? Jak to dělají, aby neskončily v žaludku těchto predátorů?

Jednou taktikou je, že potichu vklouznou do vody a čubičkou plavou v řadě za sebou na druhou stranu, aniž by při tom zčeřily hladinu. Když je řeka úzká, používají jinou taktiku. Vyšplhají do koruny stromu, rozeběhnou se po větvi, která může být tak devět metrů nad hladinou, skočí po břiše do vody a zbytek vzdálenosti co nejrychleji doplavou. Tuto taktiku používají i samice, které nesou svá mláďata. Někdy do řeky naskáče celá tlupa a společně uhánějí ke břehu. Největším nepřítelem kahauů však nejsou krokodýli.

Ohrožený druh

Kahau nosatý je na seznamu ohrožených druhů. V přirozeném prostředí jich žije jen několik tisíc a toto číslo — převážně v důsledku lidské činnosti — neustále klesá. Příčinou jsou požáry, těžba dřeva, nekontrolovaný turismus a kácení lesů kvůli pěstování palmy olejné. Dalším faktorem je lov. Někteří lidé zabíjejí kahauy pouze pro zábavu, jiní kvůli jídlu nebo pro použití v tradiční medicíně. Kahauové spící na stromech podél řek jsou dobře vidět, a tak se stávají snadnou kořistí. V jedné oblasti, kde se pohybuje hodně lovců v motorových člunech, se populace opic během pěti let snížila na polovinu.

Ochranáři se snaží informovat o neutěšené situaci tohoto zvířete. V současné době je kahau nosatý na Borneu chráněn zákonem. Bude to stačit? To ukáže čas. Pokud by měl tento tvor z přírody vymizet, byla by to velká škoda. Kahau je totiž v říši zvířat skutečnou raritou. Navíc se příliš nedaří chovat ho v zajetí.

Kahau nosatý je samozřejmě pouze jedním z mnoha zvířat, jejichž budoucnost vypadá chmurně. A bezpočet dalších druhů už vyhynulo. Dobrou zprávou je, že Bůh se chystá převzít plnou kontrolu nad zemí. Odstraní ničemné lidi a bude učit ty spravedlivé, jak co nejlépe pečovat o svůj domov. (Přísloví 2:21, 22) „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře,“ slibuje Jehova Bůh, „protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:9)

[Poznámky pod čarou]

^ 2. odst. Kahauové žijí na ostrově Borneo. Domorodci tuto opici nazývají orang belanda neboli Holanďan.

^ 3. odst. I samice mají velký nos, ale ten nedosahuje takových rozměrů jako u samců.

[Obrázek na straně 12]

Kahauové mají výrazný nos i břicho

[Podpisek]

© Peter Lilja/age fotostock

[Obrázek na straně 13]

Nos samcům visí přes tlamu. Když žerou, musí si ho držet na straně

[Podpisek]

© Juniors Bildarchiv/Alamy

[Obrázek na straně 14]

Ať už žerou, nebo odpočívají, málokdy jsou kahauové sami

[Podpisek]

© Peter Lilja/age fotostock