Přejít k článku

Přejít na obsah

Bible — Kniha přesných proroctví, 2. část

Bible — Kniha přesných proroctví, 2. část

Bible — Kniha přesných proroctví, 2. část

Prchejte z Babylónu!

Tato série osmi článků rozebírá jeden význačný rys Bible — její proroctví neboli to, co předpověděla do budoucnosti. Články vám pomohou získat odpovědi na tyto otázky: Jsou biblická proroctví pouze výmyslem chytrých lidí? Nebo jsou inspirována Bohem? Vybízíme vás, abyste prozkoumali důkazy.

V PŘEDCHOZÍM článku této série jsme rozebrali tři biblická proroctví týkající se Abrahamových potomků. Důkazy svědčí o tom, že Bůh tyto sliby splnil na starověkých Izraelitech, kteří byli potomky Abrahama.

Starověký Babylón byl dalším národem, který sehrál důležitou roli v biblických dějinách, a to především v 7. století př. n. l. Podívejme se na tři proroctví, jež se k babylónskému království vztahují, a prozkoumejme, zda existují nějaké důkazy, že pocházejí od Boha.

Prorok Mojžíš řekl izraelskému národu tato varovná slova: „Kdybys zcela zapomněl na Jehovu, svého Boha, a skutečně bys chodil za jinými bohy a sloužil jim a klaněl se jim, . . . naprosto zahynete.“ (5. Mojžíšova 8:19; 11:16, 17) Izraelité se přesto proti Bohu opakovaně bouřili tím, že uctívali modly. (1. Královská 14:22–24)

Bohu časem došla trpělivost, a tak připustil, aby jeho vzpurný lid padl do rukou Babylóňanů. Jejich vojska vedená králem Nebukadnecarem, známým také jako Nebukadrecar, přitáhla proti Izraeli a začala obléhat Jeruzalém. Bylo toto obléhání něčím významné? Je zajímavé, co napsal prorok Jeremjáš téměř 20 let před tím, než k tomu došlo. (Jeremjáš 25:1)

1. proroctví: „Protože jste [Izraelité] neuposlechli mých [Božích] slov, hle, posílám . . . k babylónskému králi Nebukadrecarovi . . . a přivedu je [Babylóňany] proti této zemi a proti jejím obyvatelům a proti všem těmto okolním národům . . . A celá tato země se stane zpustošeným místem, předmětem úžasu, a tyto národy budou muset sloužit babylónskému králi sedmdesát let.“ (Jeremjáš 25:8–11)

Splnění: Po dlouhém obléhání nakonec Nebukadnecar v roce 607 př. n. l. Jeruzalém dobyl a vyplenil. Také si podrobil další judská města, jako třeba Lakiš a Azeku. (Jeremjáš 34:6, 7) Většinu těch, kdo přežili, odvedl do Babylónu, kde byli drženi v zajetí 70 let.

Co ukazují dějiny:

● Z Bible se dozvídáme, že v době zničení Jeruzaléma byl králem Babylónu Nebukadnecar. Existenci tohoto krále potvrzuje také archeologie. Ve Florencii je vystavena onyxová kamej, na které je mimo jiné napsáno: „Na počest Merodaka, svého pána, nechal za svého života udělat Nebukadnecar, král Babylónu.“ Nebukadnecar vládl v letech 624 až 582 př. n. l.

● V knize The Bible and Archaeology se píše o vykopávkách a výzkumech provedených v Lakiši, které potvrzují, že „poslední zničení bylo devastující a požár, který zachvátil město [Lakiš], byl natolik silný, že se z vápence na budovách stalo vápno“.

2. proroctví: „Ve shodě s naplněním sedmdesáti let v Babylóně k vám [já, Jehova] obrátím svou pozornost a potvrdím vám [židovským vyhnancům] své dobré slovo tím, že vás přivedu zpět na toto místo [do judské země].“ (Jeremjáš 29:10)

Splnění: Po sedmdesátiletém vyhnanství, které začalo roku 607 př. n. l. a skončilo roku 537 př. n. l., perský král Kýros židovské zajatce propustil a dovolil jim, aby se vrátili do své vlasti a znovu postavili chrám v Jeruzalémě. (Ezra 1:2–4)

Co ukazují dějiny:

● Skutečně byli Izraelité zajati v Babylóně 70 let, jak to předpověděla Bible? Všimněte si, co k tomu řekl významný izraelský archeolog Ephraim Stern. „Zhruba půl století — od roku 604 př. n. l. do roku 538 př. n. l. — chybí jakékoli doklady svědčící o osídlení. Po celou tu dobu se v žádném z měst, jež Babylóňané dobyli, nikdo neusadil.“ Období, ve kterém nebylo dobyté území osídleno, téměř odpovídá období od roku 607 do roku 537 př. n. l., kdy byli Izraelité ve vyhnanství v Babylóně. (2. Paralipomenon 36:20, 21)

● Starověké národy v celé Mezopotámii psaly své záznamy na tabulky z měkké hlíny. Například hliněný Kýrův válec se datuje asi do roku 539 př. n. l., tedy do stejného roku, ve kterém perský král Kýros porazil Babylónskou říši. Na válci je možné najít tento nápis: „Já jsem Kýros, . . . král Babylónu.“ Dále se na něm píše: „Vrátil jsem [jistým dříve jmenovaným] posvátným městům na druhé straně Tigridu svatyně, které byly dlouho v troskách, sochy, které tam (kdysi) prodlévaly . . . (Také) jsem shromáždil všechny jejich (někdejší) obyvatele a vrátil (jim) jejich sídla.“

To, co uvádí tento mimobiblický zdroj, je v souladu s proroctvím, že se židovští vyhnanci vrátí do své vlasti, což bylo v Bibli zaznamenáno asi 200 let dopředu.

3. proroctví: „Babylón, okrasa království, krása pýchy Chaldejců, bude, jako když Bůh rozvrátil Sodomu a Gomoru. Nikdy nebude obýván.“ (Izajáš 13:19, 20)

Splnění: V roce 539 př. n. l. nastal nečekaný zvrat událostí — mocná světová velmoc Babylón byla poražena spojenými vojsky Médů a Peršanů. * Město už nikdy nedosáhlo své dřívější slávy. Pomalu upadalo a nakonec se z něj stalo opuštěné místo „bez obyvatele“. (Jeremjáš 51:37)

Co ukazují dějiny:

● To, že Babylón zmizel tak dokonale, potvrzují slova učence Toma Boiyho. Podle něj „západní historici a poutníci ze šestnáctého až osmnáctého století“ sice znali symbolický význam města, ale měli problémy určit jeho „přesnou polohu“.

● H. R. Hall, správce egyptské a asyrské sbírky v Britském muzeu, popsal v roce 1919 Babylón těmito slovy: „Je to hromada stržených zdí . . . zasypaných pískem.“

K jakému závěru můžeme dojít po prozkoumání těchto proroctví a jejich splnění? Bible znovu a znovu potvrzuje, že je knihou přesných proroctví. Předpovědi ohledně Judy a Babylónu se splnily do nejmenších podrobností.

Jeruzalém byl zničen proto, že Izraelité nevěnovali pozornost Božím výstrahám, aby přestali jednat bezbožně. Po předpovězených 70 letech vyhnanství v Babylóně se mohli vrátit zpátky do Jeruzaléma. Starověké město Babylón bylo zničeno způsobem popsaným v Bibli a až dodnes zůstává neobydlené. To je ale jen několik z mnoha proroctví, která jsou v této knize obsažena.

Příští článek bude pojednávat o událostech, které byly předpovězeny dlouho dopředu a splnily se v prvním století n. l. I tato proroctví posílí naši důvěru v přesnost Bible.

[Poznámka pod čarou]

^ 20. odst. To, že Médie bude mít hlavní úlohu při dobývání Babylónu, také předpověděl asi 200 let dopředu Izajáš. (Viz Izajáše 13:17–19; 21:2.)

[Tabulka na straně 12 a 13]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

BABYLÓN — ČASOVÁ OSA

asi 732 př. n. l.: Izajáš předpovídá pád Babylónu

(př. n. l.)

647 Jeremjáš začíná sloužit jako prorok

632 Babylón si podrobuje Asýrii

625 Začíná vládnout Nebukadnecar

617 Do Babylónu jsou odvedeni Daniel a Ezekiel

607 Nebukadnecar dobývá Jeruzalém

582 Nebukadnecarova vláda končí

539 Babylónu se zmocňují Médové a Peršané

537 Židovští vyhnanci se mohou vrátit do Jeruzaléma

Židé jsou drženi v zajetí v Babylóně 70 let

[Obrázek na straně 12]

Dopisy z Lakiše potvrzují Jeremjášovo proroctví o dobytí Judy Babylónem

[Obrázek na straně 13]

Kýrův válec se zmiňuje o králově politice propouštět zajatce zpět do jejich vlasti

[Podpisky obrázku na straně 13]

Strana 12, dopis z Lakiše: fotografie pořízena s laskavým svolením British Museum; strana 13, Kýrův válec: © The Trustees of the British Museum