Co se musí změnit?

„Vláda není řešením našeho problému; vláda je ten problém.“ Z inauguračního projevu Ronalda W. Reagana, 40. prezidenta Spojených států

RONALD REAGAN pronesl tento výrok před více než 30 lety. V té době stály Spojené státy před obrovským problémem — podle jeho slov zemi hrozila „ekonomická krize velkých rozměrů“. „Prožíváme období nejdelší a nejhorší inflace v naší historii,“ vysvětlil. „Po celá desetiletí se náš deficit rok od roku zvyšuje. Žijeme nyní na úkor své budoucnosti a budoucnosti našich dětí. Pokud bude tento vývoj pokračovat, nevyhneme se silným sociálním, kulturním, politickým a ekonomickým otřesům.“

I když jeho prognóza vypadala pochmurně, Reagan nebyl úplný pesimista. Řekl: „Ekonomické potíže zažíváme už několik desetiletí. Nezbavíme se jich ani za den, ani za měsíc, ale nakonec je překonáme.“ (Kurziva od nás.)

Jaká je situace dnes? Zpráva z roku 2009, kterou vydalo americké ministerstvo pro bytovou výstavbu a rozvoj měst, uvádí: „Stále více lidí . . . nemůže nic udělat proti přetížené infrastruktuře, nevyhovujícímu bydlení a zastaralému systému zdravotnictví. HABITAT [Centrum OSN pro lidská sídla] předpokládá, že během tří následujících desetiletí bude každý třetí obyvatel v téměř beznadějné situaci — bude žít ve špatných hygienických podmínkách a bez pitné vody a bude vystaven bezprostředním důsledkům klimatických změn, což povede k šíření nemocí a případně k pandemiím.“

Všeobecný zájem

Bez ohledu na to, kde žijete, uvažujte o těchto otázkách:

● Máte pocit větší finanční jistoty než před deseti lety?

 ● Jste spokojeni s tím, jakou máte vy a vaše rodina zdravotní péči?

● Je vaše okolí čistší a zlepšily se vaše životní podmínky?

● Když přemýšlíte o budoucnosti, myslíte si, že se v příštích 10, 20 nebo 30 letech věci zlepší?

Společenská smlouva

Vlády mnoha států uzavřely takzvanou společenskou smlouvu — písemnou nebo nepřímo vyjádřenou dohodu mezi politiky a občany, která vymezuje práva a povinnosti obou stran. Od občanů se například očekává, že se budou podřizovat zákonům dané země, platit daně a přispívat k všeobecnému bezpečí. Politici na druhou stranu obvykle slibují dostatečnou zdravotní péči, rovnost a ekonomickou jistotu.

Jak si vlády vedou v těchto třech oblastech? Uvažujte o faktech na následujících stranách.

 Dostatečná zdravotní péče

Co by si lidé přáli: Cenově dostupnou léčbu a účinné léky.

Jaká je realita:

● Zpráva Světové banky o hygienických a sanitárních podmínkách uvádí, že „na nemoci související s nedostatečnou kanalizací, špatnými hygienickými podmínkami a závadnou vodou zemře každý den 6 000 dětí. Jen průjmová onemocnění zabíjí každých 20 vteřin jedno dítě.“

● Světová zdravotnická organizace (WHO) provedla v roce 2008 rozsáhlý průzkum, který se týkal zdravotní péče v bohatých a chudých zemích. Vyplynulo z něj, že je poskytována „až příliš nerovnoměrně“ a „nereaguje na rostoucí společenská očekávání, aby byla zaměřená na potřeby lidí a byla spravedlivá, dostupná a účinná“.

O dva roky později WHO zjistila, že „vlády na celém světě mají problém zdravotní péči financovat. Výdaje na tuto péči prudce rostou, protože populace stárne, stále více lidí trpí chronickými nemocemi a zavádějí se nové a dražší léčebné postupy.“

● V oblasti léčby došlo k nečekanému a nebezpečnému zvratu: Takzvané zázračné léky už nejsou účinné. Infekční onemocnění, která kdysi zabíjela miliony lidí, například malomocenství a tuberkulóza, se podařilo dostat pod kontrolu díky antibiotikům, jež se začaly používat ve 40. letech minulého století. Podle zprávy WHO nazvané Světový den zdraví 2011 se ale nyní „objevují a rychle šíří mnohé patogeny rezistentní na léky. Stále více základních antibiotik nezabírá. Léčebný arzenál se zmenšuje.“

Co se musí změnit: Je zapotřebí, aby se splnilo biblické proroctví, že přijde doba, kdy „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Izajáš 33:24)

 Spravedlnost a rovnost

Co by si lidé přáli: Svět bez předsudků vůči menšinám a bez násilí na ženách; setření rozdílů mezi bohatými a chudými.

Jaká je realita:

● Ve zprávě vydané organizací Leadership Conference on Civil Rights Education Fund se píše: „Násilí, které je namířeno proti jednotlivcům, náboženským budovám a občanským sdružením a za kterým stojí předsudky vůči jiné rase, náboženství, sexuální orientaci nebo původu, stále dosahuje nepřijatelných rozměrů a zůstává vážným problémem Ameriky.“

● „Miliony žen po celém světě dále zažívají doma, na pracovišti a ve veřejném životě nespravedlnost, násilí a diskriminaci,“ uvádí tisková zpráva OSN na základě dokumentu Pokrok žen ve světě: směřování ke spravedlnosti. Například v Afghánistánu asi 85 procent žen nedostane lékařskou pomoc při porodu. V Jemenu neexistují žádné zákony proti domácímu násilí. V Konžské demokratické republice je znásilněno v průměru více než tisíc žen denně.

● V říjnu 2011 generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil: „Náš svět je plný strašných rozporů. Spousta jídla, ale miliarda lidí hladoví. Okázalý životní styl několika jednotlivců, ale chudoba mnohých. Obrovské pokroky v medicíně, zatímco matky denně umírají při porodu . . . Miliardy vydané na zbraně k zabíjení lidí, místo aby se vynaložily na jejich ochranu.“

Co se musí změnit: Je zapotřebí, aby se spravedlivě zacházelo s menšinami a se ženami a aby se skoncovalo s těmi, kdo „vyrvali právo od ztrápených“. (Izajáš 10:1, 2)

 Ekonomická jistota

Co by si lidé přáli: Dostatek pracovních míst; finanční jistotu.

Jaká je realita:

● Podle Worldwatch Institute „je více potenciálních pracovníků, kteří mohou podpořit ekonomický růst, než pracovních míst. S přihlédnutím k současné ekonomické recesi Mezinárodní organizace práce (ILO) odhadla, že v roce 2010 dosáhl počet nezaměstnaných 205 milionů.“

● Agentura BBC uveřejnila tuto zprávu: „Globální ekonomika je na pokraji nového a výraznějšího úbytku pracovních míst, což může vést k sociálním nepokojům, varuje Mezinárodní organizace práce (ILO). . . . Nedávné zpomalení hospodářského růstu ukázalo, že bude vytvořena pouze polovina potřebných pracovních míst. . . . Skupina [ILO] také zjišťovala míru nespokojenosti kvůli nedostatku pracovních příležitostí a míru rozhořčení z dojmu, že tíha krize není ve společnosti rozložena spravedlivě. Vyhodnotila, že v mnoha zemích může dojít k sociálním nepokojům, a to především v zemích EU a v arabském regionu.“

● Ve Spojených státech „průměrný dluh na kreditní kartě nyní přesahuje 11 000 dolarů, což je oproti roku 1990 trojnásobek,“ píše se v knize The Narcissism Epidemic vydané v roce 2009. Podle autorů se mnozí zadlužují zkrátka proto, aby budili zdání, že jsou bohatí. „Američané vidí lidi v drahých autech a luxusním oblečení a předpokládají, že to musí být boháči,“ uvádí kniha. „Často je lepší předpokládat, že jsou zadlužení.“

Co se musí změnit: Je zapotřebí, aby byl dostatek pracovních míst a aby lidé měli vyrovnaný názor na utrácení peněz. Bible uznává, že „peníze jsou pro ochranu“, ale také upozorňuje, že „láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu“. (Kazatel 7:12; 1. Timoteovi 6:10)

Z toho, co jste si přečetli na stranách 4 až 8, můžete mít pocit, že lepší budoucnost je pouhým snem. Situace však není beznadějná. Náš svět se změní k lepšímu, ale ne díky lidským vládám.

[Rámeček a graf na straně 5]

Co by nejraději změnily děti? Na stránkách www.4children.org byly uveřejněny výsledky průzkumu, který proběhl v Británii mezi asi 2 000 dětmi ve věku od 4 do 14 let. Chtěly by udělat tyto věci:

[Graf]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

100 %

ZASTAVIT HLAD

UKONČIT VÁLKY

ODSTRANIT CHUDOBU

75%

ZPŮSOBIT, ABY SE JEDNALO SE VŠEMI LIDMI STEJNĚ

ZASTAVIT GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

50 %

25 %

0 %

[Rámeček a graf na straně 5]

V roce 2009 provedla Bertelsmannova nadace v Německu průzkum mezi asi 500 mladými lidmi ve věku od 14 do 18 let. Vyplynulo z něj, z čeho mají největší obavy.

Za méně závažné problémy mladí lidé považují například terorismus a rostoucí populaci. Na spodních příčkách se umístila dokonce i finanční krize. Podle Bertelsmannovy nadace může být důvodem to, že mladí respondenti se s těmito problémy dosud nesetkali.

[Graf]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

100 %

75 % CHUDOBA

KLIMATICKÉ ZMĚNY

NEDOSTATEK POTRAVIN A NIČENÍ

A PITNÉ VODY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

50 % CELOSVĚTOVÉ EPIDEMIE

A NEMOCI

25 %

0 %