Bible — Kniha přesných proroctví, 4. část
Bible — Kniha přesných proroctví, 4. část
Bible předpověděla Kristovo utrpení a smrt
Tato série osmi článků rozebírá jeden význačný rys Bible — její proroctví neboli to, co předpověděla do budoucnosti. Články vám pomohou získat odpovědi na tyto otázky: Jsou biblická proroctví pouze výmyslem chytrých lidí? Nebo jsou inspirována Bohem? Vybízíme vás, abyste prozkoumali důkazy.
KDYŽ byl Ježíš Kristus asi před 2 000 lety na zemi, věděl, že jeho nepřátelé mu způsobí krutou smrt. Jak to mohl vědět? Dobře znal proroctví, která o něm byla napsána v Hebrejských písmech neboli Starém zákoně. Některá zaznamenal prorok Izajáš více než 700 let před Ježíšovým narozením. Jak si můžeme být jisti, že je Izajáš napsal před tím, než se splnila?
V roce 1947 našel jeden beduínský pastevec svitky, které byly ukryty v jeskyni u Kumránu na severozápadním pobřeží Mrtvého moře. Těmto svitkům spolu s dalšími, které se našly v blízkých jeskyních, se začalo říkat svitky od Mrtvého moře. Obsahují opis celé knihy Izajáš. * Tento opis se datuje asi do 2. století před Ježíšovým narozením. Takže to, co Izajáš napsal, vlastně byla proroctví. Co předpověděl o utrpení Krista neboli Mesiáše? * Uvažujme o dvou jeho proroctvích.
Proroctví o Kristově utrpení
1. proroctví: „Svá záda jsem nastavil bijícím.“ (Izajáš 50:6) *
Splnění: V roce 33 n. l. přivedli Ježíše jeho židovští nepřátelé před římského místodržitele Pontského Piláta, aby ho odsoudil. Pilát rozpoznal, že Ježíš je nevinný, a proto ho chtěl propustit. Židé se ale vytrvale dožadovali Ježíšovy smrti, a tak Pilát, „aby vyhověl jejich požadavku“, nechal Ježíše přibít na kůl. (Lukáš 23:13–24) Nejprve ho však dal krutě zbičovat. (Jan 19:1) Podle Izajášovy předpovědi se Ježíš nevzpíral, ale „svá záda . . . nastavil bijícím“.
Co ukazují dějiny:
● Dějiny potvrzují, že Římané své oběti běžně před popravou bičovali. Podle Halley’s Bible Handbook „se k bičování používal bič z několika kožených pásků, které byly zatíženy kousky olova nebo ostrými kousky jiného kovu. Oběť byla . . . mrskána do holých zad . . ., až se začalo trhat maso. Někdy při tom zemřela.“ Ježíš však tato počáteční muka přežil.
Proroctví o Kristově smrti
2. proroctví: „Vylil svou duši právě na smrt.“ (Izajáš 53:12) * Žalm 22:17 uvádí další podrobnosti: „Obstupují mě zlosyni. Ruce i nohy mi probodli.“ (Bible21)
Splnění: „Když dal [Pilát] Ježíše zbičovat, vydal ho, aby byl přibit na kůl,“ říká Marek 15:15. Ježíš byl krutě usmrcen tak, že mu ke kůlu přibili ruce a nohy. (Jan 20:25) O několik hodin později „vydal hlasitý výkřik a vydechl naposled“. (Marek 15:37)
Co ukazují dějiny:
● Ačkoli mimobiblické zdroje neposkytují mnoho informací o tom, jak Ježíš zemřel, uznávaný římský historik Tacitus, který se narodil asi v roce 55 n. l., napsal: „Christus, od něhož jméno [křesťané] pochází, vytrpěl hrdelní trest za vlády Tiberia z rukou jednoho z našich prokurátorů, Pontského Piláta.“ * Tacitova slova jsou plně v souladu se zprávami v evangeliích, ve kterých se také píše o Tiberiu Caesarovi, Pontském Pilátovi a jiných lidech ve vysokém postavení. (Lukáš 3:1; 23:1–33; Jan 19:1–24)
I historie potvrzuje, že Římané přibíjeli na kůl otroky a lidi, které považovali za opovrženíhodné zločince. Někdy je ke kůlu přivazovali, jindy používali hřeby. Halley’s Bible Handbook uvádí: „Hřeby se zatloukaly do rukou a nohou a oběť zůstala viset v agonii.“ Trpěla „nesnesitelnou žízní a mučivými bolestivými křečemi“.
Jak už bylo uvedeno, Ježíš předem věděl, že zemře krutou smrtí. Když se tedy blížil konec jeho života, mohl tento odvážný muž svým věrným následovníkům říct: „Jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán předním kněžím a znalcům Zákona a oni ho odsoudí k smrti a vydají ho lidem z národů, aby si z něho tropili žerty a aby ho mrskali a přibili na kůl.“ (Matouš 20:18, 19) Někteří lidé si ale kladou otázku, proč Ježíš musel zemřít. Odpověď se týká nás všech a je tou nejlepší zprávou, jakou jsme kdy mohli slyšet.
„Drcen za naše provinění“
Jsme nedokonalí, a tak často jednáme nesprávně. Bible takové jednání nazývá hříchem. Hřích může být přirovnán k nečistotě v motoru. Ta způsobí, že se motor opotřebuje a nakonec přestane fungovat. Podobně hřích působí, že stárneme, trpíme nemocemi a umíráme. „Mzda, kterou platí hřích, je totiž smrt,“ píše se v Římanům 6:23. Díky Kristově smrti však můžeme být z tohoto smutného stavu vysvobozeni. Jak to? V jiném působivém proroctví Izajáš o Kristu napsal, že zemře „za náš přestupek“ neboli bude „drcen za naše provinění“ a že „kvůli jeho zranění nám [nastane] uzdravení“. * (Izajáš 53:5)
Izajášovo proroctví nám připomíná Ježíšova slova zapsaná u Jana 3:16: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“
Jak můžete získat víru v Ježíše? Tím, že se o něm budete dozvídat další informace. Ježíš v modlitbě řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Toto cenné poznání je obsaženo v Bibli. (2. Timoteovi 3:16)
Ježíš pochopitelně chce, aby věčný život získalo co možná nejvíc lidí. Krátce před svou smrtí proto pronesl úžasné proroctví: „Tato dobrá zpráva o království [Boží vládě, která způsobí, aby lidé měli užitek z Kristova výkupného] se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ (Matouš 24:14) Jak uvidíme v dalších dvou článcích této série, i toto proroctví je nanejvýš přesné.
[Poznámky pod čarou]
^ 5. odst. Celá kniha Izajáš je napsána na jednom jediném svitku.
^ 5. odst. O dalších biblických proroctvích, která pomáhají určit totožnost Mesiáše, si můžete přečíst v Probuďte se! z července 2012.
^ 7. odst. Z kontextu je vidět, že toto proroctví se vztahuje na Krista. Například v 8. verši je napsáno: „Ten [Bůh], kdo mě [Ježíše Krista] prohlašuje za spravedlivého, je blízko.“ Když byl Ježíš na zemi, byl jediným člověkem, který byl z Božího pohledu spravedlivý neboli bez hříchu. (Římanům 3:23; 1. Petra 2:21, 22)
^ 12. odst. Izajáš 52:13–53:12 obsahuje mnoho prorockých detailů o Mesiášovi. Například u Izajáše 53:7 je napsáno: „Byl veden právě jako ovce na porážku . . . Neotvíral svá ústa.“ A 10. verš dodává, že svou duši předložil „jako oběť za vinu“.
^ 15. odst. O Kristu se zmiňují i jiní starověcí kronikáři, například uznávaný římský historik Suetonius (1. století), místodržitel Bithýnie Plinius Mladší (počátek 2. století) a židovský dějepisec Josephus (1. století). Ten zmiňuje „muže jménem Jakub, bratra Ježíše, který byl nazýván Kristus“.
^ 19. odst. Ježíš nezhřešil, a tak si smrt nezasloužil. (1. Petra 2:22) Svého života se ale vzdal v náš prospěch, a tím zaplatil cenu za naše hříchy a vykoupil nás ze zajetí smrti. Jeho smrt se tedy označuje jako „výkupné“. (Matouš 20:28) Více informací o tomto námětu najdete v knize Co Bible doopravdy říká?, která je k dispozici na www.pr418.com.
[Rámeček a obrázek na straně 20]
PŘEDOBRAZ KRISTOVY OBĚTNÍ SMRTI
Zákon, který dal Bůh Izraelitům, obsahoval předpisy, jež předstiňovaly to, co později udělá Mesiáš. Například když Izraelita zhřešil, neboli neposlechl Boha, musel obětovat zdravé zvíře. (3. Mojžíšova 17:11; 22:21) Mohl však obětováním zvířat plně odčinit své hříchy? Ne. (Hebrejcům 10:4) Takové oběti ale mohly sloužit a také posloužily jako předobraz oběti, která hříchy přikryje. Předložil ji „Boží Beránek, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29; Hebrejcům 10:1, 5–10) Všichni, kdo v tohoto obrazného Beránka, Ježíše Krista, projevují víru, mají drahocennou naději na věčný život. (Jan 6:40)
