Dílo náhody?
Muší kyvadélka
Jak je možné, že obyčejná moucha dokáže provádět složité a přesné akrobatické kousky? Jak to, že se při nárazu větru umí rychle srovnat a udržet směr? Vděčí za to mimo jiné dvěma malým přívěskům, kterým se říká haltery neboli kyvadélka a které jsou umístěny za každým křídlem. *
Zajímavé údaje: Kyvadélko se podobá paličce s kulovitým zakončením. Když moucha letí, kyvadélka kmitají nahoru a dolů ve stejné frekvenci jako křídla, ale v opačném směru. Vědci zjistili, že slouží jako důmyslný gyroskop, protože mouchám pomáhají udržet ve vzduchu stabilitu. *
Haltery se „rytmicky pohybují v jednom směru podobně jako kyvadlo u hodin,“ píše se v Encyclopedia of Adaptations in the Natural World. Když moucha při letu náhle změní směr, ať už úmyslně, nebo kvůli závanu větru, „kořen kyvadélka se deformuje,“ uvádí encyklopedie. „Tuto deformaci zaznamená hustý shluk nervových zakončení, která jsou ke kyvadélku připojena, a odešle informaci do mozku, takže moucha může náležitě zareagovat, aby zůstala . . . v daném směru.“ Díky tomu jsou mouchy velmi hbité a je těžké je chytit.
Konstruktéři si uvědomují, že technologie, které napodobují funkci halter, mají nespočet využití, třeba při sestrojování robotů, mikromechanického létajícího hmyzu a kosmických zařízení. Rafal Zbikowski, který se zabývá výzkumem vzdušného a kosmického prostoru, napsal: „Kdo by si pomyslel, že tak malé a nepříjemné stvoření, jako je moucha, nás může tolik naučit?“
Co si o tom myslíte? Jsou muší kyvadélka výsledkem evoluce, nebo svědčí o existenci inteligentního Stvořitele?
^ 3. odst. Kyvadélka se vyskytují u dvoukřídlého hmyzu, jako jsou například mouchy a komáři.
^ 4. odst. Gyroskop je obvykle tvořen rámem, v němž je umístěn disk, který rychle rotuje kolem své osy. Disk udržuje osu rotace ve stejné poloze i přes pohyb rámu nebo působení magnetického pole či gravitace. Proto jsou gyroskopy součástí velice užitečných navigačních přístrojů.