V ROCE 1621 jeden italský badatel našel v rozvalinách starověkého perského města Persepolis nápisy psané neznámým písmem. V 19. století archeologové při vykopávkách v Iráku objevili řadu podobných nápisů na hliněných tabulkách a zdech paláců. Texty jsou napsány mezopotamskými jazyky, kterými mluvili takoví panovníci jako Sargon II., Chammurabi a Nebukadnecar II. Znaky objeveného písma jsou tvořeny vtisky ve tvaru klínu, a proto se mu začalo říkat klínové.

Toto písmo je klíčem k porozumění velkých civilizací starověké Mezopotámie. Odborníci, kteří pracovali na rozluštění nalezených dokumentů, si proto uvědomili, že je zapotřebí úplný slovník akkadštiny, jejímiž blízce příbuznými dialekty jsou asyrština a babylónština.

Do tohoto náročného projektu se v roce 1921 pustil Orientální ústav Chicagské univerzity v USA a dokončil ho o 90 let později, v roce 2011. Vznikl monumentální 26dílný Asyrský slovník,  který má více než 9 700 stran. Obsahuje jazyky a dialekty, kterými se od třetího tisíciletí př. n. l. do roku 100 n. l. mluvilo v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku.

Proč je tento slovník tak rozsáhlý? Proč trvalo tolik let ho sestavit? A kdo ho dnes bude používat?

„Tento slovník není jen pouhý seznam slov,“ vysvětluje Gil Stein, ředitel Orientálního ústavu. „Tím, že uvádí podrobnosti o historii a rozsahu používání každého slova, je v zásadě kulturní encyklopedií mezopotamské historie, společnosti, literatury, práva a náboženství. Je to nepostradatelný výzkumný nástroj pro každého badatele kdekoli na světě, který se snaží zkoumat psaný záznam mezopotamské civilizace.“

Vydavatelé si už v počátcích své práce uvědomovali, že k tomu, „aby plně vystihli význam nějakého slova, je zapotřebí shromáždit všechny jeho výskyty, a že tyto výskyty musí být shromážděny nejen jako slova, ale také s doprovodným textem, který musí být natolik obsáhlý, aby bylo možné rozpoznat význam slova v rámci konkrétního kontextu nebo použití“. Slovník se proto stal sbírkou citátů z původních klínopisných textů, ve kterých se daná slova objevují, a jejich překladů.

V posledních dvou stoletích byly objeveny doslova miliony klínopisných textů, které pojednávaly o široké škále námětů. Akkadština byla mezinárodní diplomatický jazyk používaný na starověkém Předním východě. Lidé, kteří žili v té oblasti, ale také psali literaturu, obchodovali, studovali matematiku, astrologii a magii, vytvářeli zákony, rozvíjeli profese a věnovali se náboženství. To, co o těchto a řadě jiných námětů napsali, je tedy bohatou studnicí informací.

Tyto texty nevykreslují nějakou cizí civilizaci. „Hodně z toho je nám velmi dobře známé — lidé vyjadřovali strach, hněv i lásku a o lásku také prosili,“ říká Matthew Stolper, profesor asyriologie na Chicagské univerzitě, který na projektu pracoval s přestávkami 30 let. „Existují nápisy od králů, kteří o sobě tvrdí, jak jsou skvělí, a také nápisy od jiných, kteří říkají, že tito chlapíci zas až tak skvělí nebyli.“ Texty z Nuzi v dnešním Iráku zase dokládají 3 500 let staré právní spory, například ohledně dědictví jedné vdovy, zavlažování pole nebo půjčení osla.

Na tomto projektu spolupracovali asyriologové z celého světa. Zaměstnanci Orientálního ústavu strávili desítky let tím, že vyplňovali téměř 2 000 000 kartotéčních lístků, které obsahují použití jednotlivých slov. První svazek slovníku šel do tisku v roce 1956 a od té doby vyšlo postupně dalších 25 dílů. Celá sada se prodává v přepočtu za asi 33 000 korun. Je také k dispozici zdarma online.

Vytvoření celého slovníku trvalo 90 let. Přesto si ti, kdo na tomto mamutím projektu pracovali, uvědomují jeho omezení. V jednom článku se píše: „Dodnes se neví, co některá slova znamenají, a protože neustále dochází k novým objevům, práce na slovníku pokračuje.“