MOŽNÁ vás překvapí, že obě situace se týkají jednoho páru.

Podobně jako mnoho pachatelů domácího násilí, i Frank ví, jak na sebe vzít roli hodného manžela, když je na veřejnosti nebo s manželčinými rodiči. Když je ale se svou ženou sám, dokáže být velmi krutý.

Hodně mužů vyrůstalo stejně jako Frank v násilné rodině a v dospělosti si myslí, že jejich chování je přijatelné, nebo dokonce normální. Na domácím násilí  ale nic normálního není! Právě proto je většina lidí znechucena, když se dozví, že nějaký muž svou ženu bije.

Je znepokojující, že i přesto je domácí násilí tak rozšířené. Například z průzkumu provedeného ve Spojených státech vyplynulo, že během jednoho dne zavolalo na krizové linky pro oběti domácího násilí průměrně 16 lidí za minutu. Domácí násilí je celosvětová epidemie, která se nevyhýbá žádné kulturní, ekonomické ani sociální skupině. Jelikož řada případů není ohlášena, situace je nepochybně horší, než ukazují statistiky. *

Zprávy o domácím násilí vyvolávají otázky: Jak se vůbec může stát, že muž jedná s někým, zvlášť se svou ženou, tak otřesně? Může se manžel, který týrá svou manželku, změnit?

Svědkové Jehovovi, vydavatelé tohoto časopisu, jsou přesvědčeni, že praktické rady z Bible mohou násilnému partnerovi pomoci změnit jeho chování. Je taková přeměna snadná? Ne, ale je možná. Biblické vzdělávání už pomohlo mnoha lidem zbavit se násilnických sklonů a jednat s druhými laskavě a s úctou. (Kolosanům 3:8–10) Zamyslete se nad tím, co prožili Troy a Valerie.

Jaký byl váš vztah dřív?

Valerie: Ten večer, kdy jsme se zasnoubili, mi dal Troy takovou facku, že jsem z toho měla týden modřinu. Hrozně se mi omlouval a sliboval, že už to nikdy neudělá. V dalších letech jsem stejná slova slyšela mockrát.

 Troy: Naštvala mě každá maličkost — třeba to, že Valerie ještě neměla hotové jídlo. Jednou jsem ji zbil pistolí. Jindy jsem ji zmlátil tak surově, že jsem ji skoro zabil. Taky jsem se ji snažil zastrašit vyhrožováním, že zabiju našeho syna, a držel jsem mu přitom nůž na krku.

Valerie: Žila jsem v neustálém strachu. Někdy jsem musela utéct z domu a počkat, dokud se Troy neuklidní. Horší pro mě ale bylo snášet slovní útoky než ty fyzické.

Troyi, měl jste vždycky násilnické sklony?

Troy: Ano, už od dětství. Vyrůstal jsem v prostředí, kde bylo násilí na denním pořádku. Otec často bil moji matku přede mnou i mými sourozenci. Když nás opustil, začala žít s jiným mužem a ten ji taky mlátil. Kromě toho znásilnil moji sestru a stejně ublížil i mně. Kvůli tomu šel do vězení. Samozřejmě chápu, že nic z toho neomlouvá moje chování.

Valerie, proč jste s manželem zůstala?

Valerie: Měla jsem strach. Říkala jsem si: Co když mě najde a pak mě nebo moje rodiče zabije? Pokud to ohlásím, co když se situace ještě zhorší?

Kdy se to začalo měnit?

Troy: Manželka začala studovat Bibli se svědky Jehovovými. Nejdřív jsem na její nové přátele žárlil a myslel si, že ji musím před tou divnou „sektou“ ochránit. Proto jsem byl ještě agresivnější jak k Valerii, tak ke svědkům. Jednou ale našeho čtyřletého syna Daniela, který míval epileptické záchvaty, hospitalizovali skoro na tři týdny v nemocnici. Během té doby pro nás svědkové hodně udělali, dokonce se starali o naši šestiletou dceru Desiree. Jeden svědek, který byl po noční směně, hlídal přes den Daniela, aby se Valerie mohla trochu vyspat. Laskavost těchto lidí, ke kterým jsem se choval tak hrubě, na mě silně zapůsobila. Uvědomil jsem si, že jednají jako praví křesťané,  a tak jsem je požádal, aby se mnou studovali Bibli. Během studia jsem se dozvěděl, jak by manžel měl a naopak neměl jednat se svou manželkou. S násilným chováním jsem nadobro přestal. Nakonec jsem se stal svědkem Jehovovým.

Které biblické zásady vám pomohly se změnit?

Troy: Byla jich celá řada. V 1. Petra 3:7 je napsáno, že bych měl své manželce prokazovat „čest“. Galaťanům 5:23 povzbuzuje k tomu, aby člověk projevoval „mírnost“ a „sebeovládání“. V Efezanům 4:31 je odsouzena „utrhačná řeč“. V Hebrejcům 4:13 se píše, že „všechno je . . . otevřeně vystavené“ Božím očím. Takže i když druzí nevidí, jak se chovám, Bůh to vidí. Taky jsem se dozvěděl, že „špatná společenství kazí užitečné návyky“, a proto bych si měl najít jiné přátele. (1. Korinťanům 15:33) Víte, moji dřívější kamarádi mě ve skutečnosti v násilí podporovali. Mysleli si, že je v pořádku bít svou ženu, aby si moc „nevyskakovala“.

Jaké je vaše manželství teď?

Valerie: Už je to 25 let, co se Troy stal svědkem Jehovovým. Od té doby je to milující, laskavý a ohleduplný manžel.

Troy: Nemůžu vzít zpátky to, jak moc jsem svojí rodině ublížil, a moje žena si takové zacházení vůbec nezasloužila. Těším se, až se splní Izajáš 65:17 a toto hrozné období našeho života nám vymizí z paměti.

Co by každý z vás poradil rodinám, ve kterých dochází k domácímu násilí?

Troy: Pokud se na své rodině dopouštíte fyzického nebo slovního násilí, přiznejte si, že potřebujete pomoc. Rozhodně ji vyhledejte. Existuje dost možností, jak ji získat. Já jsem se silně zakořeněných násilnických sklonů dokázal zbavit díky tomu, že jsem studoval Bibli se svědky Jehovovými a stýkal se s nimi.

Valerie: Nesrovnávejte hned svou situaci se situací někoho jiného ani se unáhleně neřiďte radami lidí, kteří si myslí, že vědí, co je pro vás nejlepší. I když to u každého nedopadne stejně, jsem ráda, že jsem od svého manžela neodešla, protože teď máme krásný vztah.

V Bibli se píše: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí.“ (2. Timoteovi 3:16) Mnozí násilníci se podobně jako Troy řídili biblickými radami a dokázali své myšlení i chování změnit.

Chcete se dozvědět víc o tom, jak může Bible prospět vašemu manželství? V tom případě kontaktujete svědky Jehovovy ve vašem okolí nebo navštivte webové stránky jw.org.