UŽIVATELÉ počítačů vytvářejí obrovské množství digitálních dat. Aby se k nim mohli vrátit, musí být někde uložena. Vědci doufají, že současné metody ukládání dat doznají zásadních změn, a snaží se napodobit mnohem propracovanější paměťový systém, který lze najít v přírodě. Je jím DNA.

Zajímavé údaje: DNA obsažená v živých buňkách uchovává miliardy biologických informací. „Dokážeme ji získat z kostí mamutů . . . a rozumíme jejímu zápisu,“ říká Nick Goldman z Evropského institutu bioinformatiky. „Je také neuvěřitelně malá a kompaktní a k uchovávání dat nepotřebuje žádnou energii. Její přeprava a skladování jsou tedy nenáročné.“ Mohla by DNA uchovávat data, která vytvořili lidé? Pracovníci výzkumu tvrdí že ano.

Vědci syntetizovali DNA se zakódovaným textem, obrázky a audiosoubory, která se podobá digitálnímu médiu s uloženými daty. Po určité době dokázali informace se stoprocentní přesností dekódovat. Věří, že tímto způsobem bude časem možné do umělé DNA o hmotnosti jednoho gramu uložit data, která by se vešla asi na 3 miliony CD nosičů, a uchovat je stovky, ne-li tisíce let. Teoreticky by tento systém mohl pojmout digitální archiv celého světa. DNA si proto vysloužila přezdívku „nejlepší pevný disk“.

Co si o tom myslíte? Je paměťová kapacita DNA výsledkem evoluce, nebo ji někdo navrhl?