Zprávy v médiích ve vás vyvolávají představu, že internet je rájem pachatelů kyberšikany, sexuálních predátorů a zlodějů identity. Děláte si starosti a není to od věci. Vaše dospívající dítě tráví na internetu spoustu času a zdá se, že si z hrozících nebezpečí nedělá hlavu.

Své dítě můžete naučit, aby internet používalo bezpečně. Nejdřív se ale zamyslete nad několika fakty, která byste měli vědět.

Dospívající se mohou dostat na internet prostřednictvím mobilních zařízení. Zásada, že počítač by měl být doma umístěný ve společných prostorách, má stále svůj význam. Ale díky tabletu nebo chytrému telefonu s připojením na internet může vaše dítě vstoupit do světa online snadněji než kdy dřív, a to bez vašeho dohledu.

Někteří dospívající tráví na internetu až moc času. „Zapnu počítač s tím, že na něm budu pět minut a jenom si přečtu e-maily, a nakonec se hodiny dívám na videa,“ připouští jedna 19letá dívka. „Měla bych se víc ovládat.“

Dospívající někdy o sobě na internetu prozradí víc, než by měli. Z komentářů a fotek, které dospívající na internetu uveřejní, si pochybní lidé dokážou poskládat informace například o tom, kde mladý člověk bydlí, kam chodí do školy nebo kdy nikdo nebude doma.

Někteří dospívající si neuvědomují, jaké to může mít následky, když na internet něco umístí. Co se jednou na internetu objeví, to tam zůstane. Kompromitující komentáře a fotky možná někdo objeví později – třeba zaměstnavatel, který si zjišťuje, jakou má uchazeč o zaměstnání minulost.

I přes tyto důvody k obavám nezapomeňte, že internet není váš nepřítel. K problémům vede spíš jeho nezodpovědné používání.

Učte své dítě určovat si priority a hospodařit s časem. Aby se z něj stal zodpovědný dospělý, musí se mimo jiné naučit dělat nejdřív to, co má prioritu. Komunikace v rodině, domácí úkoly a práce v domácnosti jsou důležitější než jen tak trávit čas na internetu. Pokud vám dělá starosti, že vaše dítě dlouho vysedává u počítače, stanovte mu hranice. Možná budete muset použít časovač. (Biblická zásada: Filipanům 1:10)

Učte své dítě, aby přemýšlelo dřív, než na internetu něco uveřejní. Pomozte mu, aby si kladlo tyto otázky: Mohl by komentář, který se chystám napsat, někomu ublížit? Jaký vliv bude mít ta fotka na moji pověst? Cítil bych se trapně, kdyby tu fotku nebo komentář viděli rodiče nebo jiní dospělí? Co by si o mně mysleli? Co bych si o někom, kdo by uveřejnil takový komentář nebo fotku, myslel já? (Biblická zásada: Přísloví 10:23)

Učte své dítě, aby se v životě řídilo hodnotami, ne jen pravidly. Není možné, abyste se svému dospívajícímu dítěti neustále dívali přes rameno. Navíc, vaším cílem není ovládat ho, ale pomoci mu, aby mělo „vycvičený mravní smysl pro rozlišování dobrého a zlého“. (Hebrejcům 5:14, Jeruzalémská bible) Takže místo abyste zdůrazňovali pravidla a trest, apelujte na jeho mravní cítění. Jakou chce mít pověst? Jakými vlastnostmi chce být známé? Vaším cílem je pomoci mu, aby se moudře rozhodovalo, ať už je ve vaší přítomnosti, nebo ne. (Biblická zásada: Přísloví 3:21)

Podobně jako řízení auta, i prohlížení internetových stránek nevyžaduje jen technickou zdatnost, ale také dobrý úsudek. Aby ho děti získaly, neobejdou se bez vaší pomoci. Koneckonců platí to, co prohlásila Parry Aftabová, odbornice na bezpečné používání internetu: „Děti vědí víc o technice, rodiče zas o životě.“