NOČNÍ lovec sepiola kropenatá vytváří své vlastní světlo – ne aby byla vidět, ale naopak aby vidět nebyla –, aby splynula s okolím, které je prozářené světlem měsíce a hvězd. Jak to dělá? Spolupracuje se světélkujícími bakteriemi. Tato symbióza v sobě ukrývá tajemství, které by mohlo být užitečné i pro nás, i když se to může zdát zvláštní. Souvisí to s naším zdravím.

Zajímavé informace: Sepiola kropenatá žije v čistých vodách kolem Havajských ostrovů. Ve světle měsíce a hvězd jsou obvykle vidět obrysy tvorů a ty neuniknou dravcům ve vodě pod nimi. Ale tento hlavonožec zespodu vydává světlo, které má stejnou intenzitu i vlnovou délku jako měsíční světlo. Výsledkem je, že není vidět a nevytváří žádný stín. Její „technickou vymožeností“ je svíticí orgán, který je domovem fosforeskujících bakterií, jež vytvářejí právě takové světlo, aby jejich hostitel nebyl vidět.

Tyto bakterie také pomáhají regulovat spánkový rytmus sepioly. To zajímá vědce, protože souvislost mezi bakteriemi a denními cykly nemusí být pouze v těle tohoto hlavonožce. S těmito cykly může také souviset například činnost bakterií, které mají určitou úlohu při trávení v těle savců. Narušení těchto cyklů může vést k depresi, cukrovce, obezitě a poruchám spánku. Výsledky zkoumání symbiózy mezi bakteriemi a sepiolou proto mohou být přínosem pro lidské zdraví.

Co si o tom myslíte? Je svíticí orgán sepioly kropenaté výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního stvořitele?