OTÁZKY ohledně Boha měla Susan už v sedmi letech. Tehdy jejího o dva roky staršího kamaráda Ala přivezli s dětskou obrnou do nemocnice a připojili na železné plíce. Její vyprávění bylo otištěno 6. ledna 2013 v The New York Times.

Po návštěvě v nemocnici se Susan zeptala své maminky: „Proč by Bůh něco takového udělal malému chlapci?“

Maminka jí odpověděla: „Farář by ti řekl, že Bůh k tomu určitě má své důvody. Ale jaké, to nevím.“

O dva roky později, v roce 1954, se začala používat vakcína proti dětské obrně, kterou objevil Jonas Salk. Susanina maminka dospěla k závěru, že ho při výzkumu zřejmě vedl Bůh.

„Bůh měl vést doktory už dávno, aby Al nemusel být v železných plících,“ řekla Susan.

Tento příběh z dětství shrnula slovy: „[Al] zemřel za pouhých osm let a v té době už jsem byla zapřisáhlá ateistka.“

I mnoho dalších lidí, kteří zažili nějakou tragédii, nedokáže na otázky týkající se Boha najít odpovědi. Z některých se stávají ateisté. Jiní možná úplně nepopírají Boží existenci, ale jsou skeptičtí.

Nedá se říct, že ateisté a skeptici nevědí o náboženství vůbec nic. Naopak, často přestali věřit v Boha právě kvůli náboženství. Podle nich církve nedokážou odpovědět na zásadní životní otázky. S nimi si kupodivu lámou hlavu i věřící. Uvažujte o třech otázkách, které by hodně lidí položilo Bohu, kdyby dostali tu příležitost. Podívejte se také, co k nim říká Bible.

Proč zrovna tato otázka?

Hodně lidí si myslí, že milující Bůh by tragickým událostem zabránil.

K ZAMYŠLENÍ: Zvyky a tradice lidí z jiné kultury možná považujeme za divné, nebo dokonce šokující. Jejich jednání si můžeme snadno špatně vyložit. Například v některých kulturách považují lidé oční kontakt za známku upřímnosti, zatímco jinde ho vnímají jako projev neúcty. V každém případě ale nemáme důvod si myslet, že jedni nebo druzí jsou špatní. Spíš potřebujeme danou kulturu lépe poznat.

Mohlo by se stát něco podobného i v souvislosti s Bohem? Mnoho lidí si myslí, že utrpení ve světě je důkazem toho, že Bůh neexistuje. Ale jiní, kteří pochopili, proč utrpení dopouští, v něj pevně věří.

CO ŘÍKÁ BIBLE: Boží myšlení a jednání se liší od toho našeho. (Izajáš 55:8, 9) Proto se nám jeho jednání a důvody, proč zatím utrpení neodstranil, můžou zdát nepochopitelné.

Bible nám ale nenabízí jen nějaká chabá vysvětlení typu „Boží cesty jsou nevyzpytatelné“, se kterými se prostě musíme smířit. Naopak nás povzbuzuje, abychom Boha víc poznali, a pomáhá nám pochopit, proč jedná tak, jak jedná. * Dokonce si k němu můžeme vytvořit blízký vztah. (Jakub 4:8)

Proč zrovna tato otázka?

Někteří si myslí: Pokud se Bohu líbí upřímnost, tak by mezi věřícími nemělo být tolik pokrytectví.

K ZAMYŠLENÍ: Představte si syna, který se postaví proti dobré výchově svého otce, odejde z domu a zaplete se do spousty špatných věcí. I když s tím otec nesouhlasí, nechá syna, aby si o životě rozhodoval sám. Mohli by lidé, kteří syna později potkají, oprávněně říct, že měl špatného otce, nebo dokonce že žádného neměl? Samozřejmě že ne! Podobně pokrytectví v náboženství dokazuje pouze to, že Bůh dává lidem na výběr, kudy chtějí v životě jít.

CO ŘÍKÁ BIBLE: Bůh náboženské pokrytectví nenávidí. (Jeremjáš 7:29–31; 32:35) Zároveň lidem dovoluje, aby se svobodně rozhodovali. Mnozí věřící si vytvořili vlastní měřítka morálky a řídí se náboženskými naukami, které ve skutečnosti vymysleli lidé. (Matouš 15:7–9)

Naproti tomu Bůh schvaluje náboženství, jehož členové nejsou pokrytečtí. * Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Tato láska musí být „bez pokrytectví“. (Římanům 12:9) Většina církví ale takovou podmínku nesplňuje. Například během genocidy ve Rwandě v roce 1994 desetitisíce věřících vraždily příslušníky svého náboženství jenom proto, že patřili k jinému kmeni. V kontrastu s tím se svědkové Jehovovi do tohoto masakru nezapojili a hodně jich chránilo své spoluvěřící a další lidi, i když při tom riskovali život. Takové nesobecké jednání je dokladem toho, že náboženství nemusí být pokrytecké.

Proč zrovna tato otázka?

Někteří si říkají: Proč lidé žijí jenom 80 nebo 90 let a potom zemřou? Má tak krátký život nějaký smysl?

K ZAMYŠLENÍ: Mnozí nevěřící lidé uznávají, že v přírodě je patrná složitost, vzájemná provázanost a řád, které si žádají vysvětlení. Uvědomují si, že naše planeta, jiné planety a Měsíc mají takovou velikost a polohu, že život na Zemi je možný. Podle nich jsou zákony, které platí ve vesmíru, nastavené s dokonalou přesností, takže by sebemenší změna vedla k zániku života.

CO ŘÍKÁ BIBLE: To, že žijeme relativně krátkou dobu, je pro mnoho lidí dokladem, že Bůh není. Nicméně příroda poskytuje o existenci Stvořitele ohromné množství důkazů. (Římanům 1:20) Všechno vytvořil s určitým záměrem a odpověď na otázku, proč jsme zde, s tímto záměrem úzce souvisí. Bůh stvořil lidi tak, aby na zemi žili věčně. A této myšlenky se nevzdal. (Žalm 37:11, 29; Izajáš 55:11)

Je pravda, že existenci Boha, a dokonce i některé jeho vlastnosti, můžeme poznat z přírody. Svůj záměr, a tedy i smysl naší existence, nám ale sděluje jinak. Komuni kuje s námi prostřednictvím Bible, kterou nechal zapsat v jednoduchých a jasných pojmech. * Svědkové Jehovovi vás povzbuzují, abyste odpovědi na své otázky hledali právě v ní.