Řekli byste, že lidé dokážou vyřešit všechny ty problémy, které nás okrádají o pocit klidu a bezpečí a které ohrožují naši budoucnost? Pokud má být nějaké řešení účinné, musí být zaměřené na příčiny problémů, nejenom na jejich projevy.

Zamyslete se nad tím, co se stalo pacientovi, který se jmenoval Tom. Byl nemocný a na svou nemoc nakonec zemřel. Proč to došlo tak daleko? „Když se objevily první příznaky, nikoho nenapadlo hledat skrytou příčinu,“ napsal lékař z nemocnice, do které Toma krátce před jeho smrtí přijali. Vypadá to, že lékaři, u kterých byl předtím, mu prostě jenom dávali léky, aby mu bylo líp.

Nepřistupují lidé k problémům ve světě podobně? Například vlády bojují s kriminalitou tak, že schvalují nové zákony, instalují kamerové systémy a navyšují počty policistů. Jenomže taková opatření, i když do jisté míry účinná, neřeší skryté příčiny. Jednání viditelné navenek totiž většinou odráží vnitřní postoje, názory a touhy.

Daniel, který žije v jihoamerické zemi, kde se hroutí ekonomika, říká: „Dřív jsme žili úplně normálně. Nebáli jsme se, že nás někdo se zbraní v ruce okrade. Teď už tady ale nenajdete ani jedno klidné město nebo vesnici. Když to začalo jít s ekonomikou z kopce, u mnoha lidí vyšlo najevo, jací doopravdy jsou – chamtiví a naprosto bez úcty k životu a majetku druhých.“

Jeden muž, který pochází z Blízkého východu, utekl kvůli válečnému konfliktu a později se začal zajímat o Bibli. Vypráví: „Hodně mladých mužů z mého města bylo svojí rodinou a politicko-náboženským systémem povzbuzováno, aby šli do války a stali se z nich hrdinové. Muži na nepřátelské straně slyšeli úplně to samé. Díky tomu všemu jsem si uvědomil, že když člověk důvěřuje lidským vůdcům, akorát se zklame.“

Jedna moudrá starověká kniha pravdivě říká:

• „Lidské srdce je odmalička nakloněné ke špatnému.“ (1. Mojžíšova 8:21)

• „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je schopné všeho. Kdo se v něm vyzná?“ (Jeremjáš 17:9)

• „Ze srdce například vychází špatné myšlenky – vraždy, cizoložství, sexuální nemravnost, krádeže, křivá svědectví.“ (Matouš 15:19)

Lidé zatím nedokázali najít způsob, jak „vyléčit“ špatné sklony, které v sobě máme zakořeněné. Ve skutečnosti to vypadá, že jsou čím dál horší, jak je vidět z problémů, o kterých mluvil předchozí článek. (2. Timoteovi 3:1–5) A to navzdory tomu, že dnes máme k dispozici obrovské množství informací a můžeme komunikovat nejrůznějšími způsoby! Tak proč nedokážeme udělat ze světa klidné a bezpečné místo? Je to snad nad naše síly? Snažíme se dosáhnout nemožného?

I kdyby se nějakým zázrakem podařilo změnit lidskou povahu k lepšímu, stejně bychom nedokázali zajistit, aby všichni žili v klidu a bezpečí. Proč? Protože jako lidé máme určité limity.

V Bibli je vyjádřená jednoduchá pravda, že člověk „ani nedokáže řídit své kroky“. (Jeremjáš 10:23) Prostě jsme nebyli vytvořeni se schopností sami si  vládnout. K tomu, abychom měli moc nad ostatními lidmi, jsme nebyli stvořeni o nic víc než k tomu, abychom žili pod vodou nebo ve vesmíru!

Co byste řekli? Mají lidé všeobecně rádi, když jim druzí říkají, jak mají žít a jakými morálními zásadami se mají řídit? Líbí se jim, když jim ostatní diktují, jak se mají dívat třeba na potrat nebo sexuální morálku nebo jak mají vychovávat děti? Toto jsou jenom příklady mnoha témat, která lidi rozdělují. Takže i když je to pro nás možná těžké uznat, to, co říká Bible, dává smysl. Jednoduše nedokážeme vládnout ostatním lidem ani na to nemáme morální právo. Kam se tedy můžeme obrátit o pomoc?

Nejlogičtější je obrátit se k tomu, kdo nás stvořil. Ten nás přece musí znát nejlíp. A i když si mnozí myslí, že ho nezajímáme, opak je pravdou. To, že mu na nás záleží, je vidět třeba ze skutečnosti, že pro nás nechal napsat moudrou knihu Bibli. Když jí porozumíme, porozumíme zároveň i podstatě lidské povahy. A můžeme pochopit, proč jsou lidské dějiny tak tragické. Začne nám dávat smysl, proč je to tak, jak napsal jeden německý filozof, totiž že „národy a vlády se nikdy něčím z dějin nepoučily a nikdy nejednaly podle poučení, které by z nich mělo být vyvozeno“. (Filosofie dějin, přeložil Milan Váňa)

Jeden moudrý člověk řekl, že skutečná moudrost se pozná podle toho, jaké přináší výsledky. (Lukáš 7:35) Příklad takové moudré rady najdeme v Bibli u Izajáše 2:22, kde se píše: „Ve vlastním zájmu se přestaňte spoléhat na člověka.“ Tato dobrá rada nás chrání před falešnými nadějemi a nerealistickým očekáváním. Kenneth, který žije v jednom severoamerickém městě s vysokou kriminalitou, říká: „Všichni politici slibují, že situaci zlepší, ale nemůže se jim to podařit. Jejich sliby pořád vychází naprázdno a tím se potvrzuje, že Bible je opravdu moudrá a pravdivá.“

Daniel, kterého jsme už citovali, napsal: „Dennodenně se přesvědčuju, že lidi nedokážou dobře řídit společnost. ... Peníze na bankovním účtu nebo penzijní systém nejsou žádnou zárukou, že se člověk bude mít ve stáří dobře. Viděl jsem lidi, kteří se v tomhle ohledu šeredně zklamali.“

Bible nás nejenom chrání před nerealistickým očekáváním. Dává nám také naději, že se věci zlepší. Později si k tomu řekneme víc.