Zemětřesení, hurikán, teroristický útok, střelba ve škole – tahle slova se ve zprávách objevují až příliš často. Číst o nějaké katastrofě je ale něco úplně jiného než ji na vlastní kůži zažít. Jak se na takovou krizovou situaci připravit? A co dělat, když přijde? Může na tom záviset váš život.

NIKDO si nemůže být jistý, že se ho žádná katastrofa nedotkne. To hlavní, co můžete pro záchranu svého života udělat, je dobře se připravit. Co konkrétně podniknout?

• Připravte se psychicky. Přijměte skutečnost, že ke katastrofám dochází a že by nějaká mohla postihnout i vás nebo vaše blízké. Když už se něco stane, je na přípravu pozdě.

• Zjistěte si, k čemu by ve vaší oblasti mohlo dojít. Jsou poblíž nějaké úkryty? Poskytuje váš dům dostatečnou ochranu? Nestojí na nebezpečném místě? Dejte do pořádku věci, které by mohly způsobit požár. Nainstalujte detektory kouře a přinejmenším jednou za rok v nich vyměňte baterie.

• Udělejte si nouzové zásoby. Může se stát, že selžou dodávky elektřiny a vody, nebude dostupná telefonní síť ani veřejná doprava a zásobování. Pokud máte auto, snažte se mít stále nádrž plnou aspoň do poloviny. Vždycky mějte doma jídlo, vodu a další věci pro případ nouze (viz rámeček „ Máte všechno, co potřebujete?“).

• Sepište si seznam telefonních čísel svých přátel, ať už žijí blízko, nebo daleko.

• Vytvořte si krizový plán a vyzkoušejte ho. V budovách, ve kterých se pohybujete, si zjistěte, kde jsou nejbližší únikové východy. Seznamte se s evakuačním plánem školy, kam chodí vaše děti. Domluvte si, kde se jako rodina případně sejdete, například v nějaké škole nebo knihovně. Stanovte si taková místa dvě, jedno poblíž a jedno někde dál. Odborníci doporučují, abyste si společně vyzkoušeli na obě místa pěšky dojít.

• Naplánujte si, jak pomůžete ostatním, například lidem v pokročilém věku a nemocným.

„Když vypukl požár, většina lidí nezpanikařila. Problém byl, že neuměli rychle zareagovat,“ vypráví Joshua, kterého jsme citovali v úvodu. „Někteří vypínali počítač nebo si napouštěli vodu do láhve. Slyšel jsem jednoho muže říct: ‚Počkáme a uvidíme.‘“ I když  ostatní váhali, Joshua zakřičel: „Musíme pryč! Hned!“ Jeho kolegům to pomohlo uvědomit si, co se vlastně děje, a rozběhli se za ním dolů po schodech. „Pokud někdo upadne, zvedněte ho a jdeme dál,“ volal Joshua. „Zvládneme to!“

• Při požáru. Snažte se držet blízko podlahy a co nejrychleji jděte k nejbližšímu nouzovému východu. Dávejte si pozor na kouř – zhoršuje viditelnost a většina úmrtí při požáru je způsobena tím, že se ho člověk nadýchá. Nesnažte se vzít si s sebou osobní věci. O přežití někdy rozhodují vteřiny.

• Při zemětřesení. Schovejte se pod pevný kus nábytku nebo se přitiskněte k některé z vnitřních zdí. Počítejte s následnými otřesy, a proto se snažte co nejrychleji dostat ven do bezpečné vzdálenosti od jakýchkoli budov. Pokud to jde, snažte se pomáhat ostatním, protože někdy může trvat celé hodiny, než dorazí záchranné týmy.

• Při tsunami. Pokud voda náhle ustoupí od pobřeží, okamžitě se přesuňte někam na kopec nebo do hor. Očekávejte několik velkých vln.

• Při tornádu, hurikánu nebo orkánu. Na nic nečekejte a ukryjte se na bezpečném místě, třeba ve sklepě.

• Při povodni. Nebuďte v zaplavených budovách. Nesnažte se projet vodu autem ani se v ní nepohybujte. Pamatujte, že ve vodě můžou být splašky a že se pod hladinou můžou skrývat různá nebezpečí, například sutiny, otevřené kanály a spadlé dráty elektrického vedení.

• Víte, že...? Už něco přes půl metru proudící vody dokáže odnést auto. Většina úmrtí při povodni nastává, když se lidé snaží proudící vodou projet.

• Když je nařízena evakuace, okamžitě uposlechněte! Informujte přátele, kde jste, aby vás nehledali a neriskovali tak svůj život.

• Víte, že...? Textové zprávy můžou být spolehlivější způsob komunikace než volání.

• Když je vydáno nařízení nevycházet z domu nebo neopouštět úkryt, opravdu to tak udělejte. Pokud dojde k chemické, biologické nebo jaderné nehodě či útoku, nevycházejte z budovy, vypněte vzduchotechniku a utěsněte dveře a okna. V případě jaderné katastrofy sejděte do nejnižší části budovy, abyste byli co nejmíň vystaveni radiaci. Sledujte zpravodajství v televizi nebo rádiu. Nevycházejte ven, dokud není oznámeno, že nebezpečí pominulo.

Co dělat, abyste se vyhnuli nákaze a dalším rizikům? Můžou vám pomoct následující tipy:

• Pokud to jde, bydlete u přátel, a ne v místě hromadného náhradního ubytování.

• Nezanedbávejte hygienu a úklid.

• Používejte osobní ochranné pomůcky při odstraňování trosek. Pokud je to možné, mějte rukavice, pevné boty, přilbu a respirátor. Dávejte si pozor na dráty, které by mohly být pod proudem, a na místa, která ještě po požáru zůstala rozžhavená.

• Dodržujte běžný denní režim, jak jenom to půjde. Vaše děti potřebují vidět, že jste klidní a neztrácíte naději. Věnujte se s nimi školním předmětům, uctívání Boha a nezapomeňte ani na hraní. Nesledujte v nadměrné míře zprávy o dané katastrofě a nevybíjejte si zlobu nebo zoufalství na členech rodiny. Přijímejte pomoc a pomáhejte ostatním.

• Smiřte se s tím, že katastrofy přináší ztráty. Cílem vlády a humanitárních organizací je pomoct lidem, aby přežili, a ne nahradit veškeré škody. A k tomu, aby člověk přežil, potřebuje vodu, jídlo, oblečení a úkryt před počasím. (1. Timoteovi 6:7, 8)

• Nepřehlížejte zranění, která nejsou vidět. Potom co pomine prvotní šok, se často objeví psychické problémy. Můžou se projevit úzkostí, smutkem, změnami nálad a problémy se soustředěním, spánkem a prací. O tom, jak se cítíte, mluvte s přáteli.

Joshua požár mrakodrapu přežil, ale mnoho jeho známých zemřelo. Po psychické stránce mu hodně pomohlo, že mluvil se staršími v křesťanském sboru a že vyhledal odbornou pomoc. „Ujistili mě, že než se člověk s takovým zážitkem vyrovná, je normální, že nějakou dobu smutek cítí,“ říká Joshua. „Asi po šesti měsících ustoupily noční můry. Ale s jinými věcmi jsem se potýkal delší dobu.“

Katastrofy v nás dokážou vyvolat pocit strašlivé nespravedlnosti. Z toho, co se stalo, lidé někdy nesprávně obviňují Boha. A podobně jako Joshua často cítí „vinu přeživšího“. Joshua vypráví: „Stále si říkám, jestli jsem nemohl zachránit víc lidí. Utěšuje mě ale moje víra, že Bůh dá věci na zemi už brzo do pořádku a napraví všechny křivdy. Než ta doba přijde, vážím si každého dne svého života a dávám pozor, abych o něj zbytečně nepřišel.“ (Zjevení 21:4, 5) *