KAZAŠI po staletí žili jako kočovníci. I v dnešní době někteří pastevci přesouvají svá stáda v závislosti na ročním období z jedné pastviny na druhou. Léto tráví na chladných, vysoko položených místech, a než začne sněžit, sestoupí do teplejších nížin.

Kazaši žijí i v moderních městech. Kočovný život jejich předků se ale stále odráží v místních tradicích, kuchyni a ručních výrobcích. Kazachstán se může chlubit bohatým kulturním dědictvím v podobě básní, písní a hry na tradiční nástroje.

Jurta, přenosný stan kočovníků, je dobrým příkladem toho, jak člověk může žít v souladu s přírodou.  Pastevci v nich dodnes bydlí a Kazaši, kteří žijí ve městech, jurty často využívají při různých slavnostních událostech. Můžou se v nich pohodlně ubytovat i turisté. Jurty bývají vyzdobeny krásnými výšivkami, tkanými látkami a koberci, které vyrobily místní ženy.

Lidé na venkově si nedokážou představit život bez koní. Jezdit na nich se učí už malí kluci. V kazaštině existuje pro koně nejméně 21 různých slov a každé z nich má svůj specifický význam. Dalších 30 slov a slovních spojení popisuje jeho různé zbarvení. Kůň se dodnes považuje za velmi drahý a vzácný dar.

Typické kazašské jídlo se neobejde bez masa a nebývá pálivé. K oblíbeným kazašským nápojům patří kumys, který je prý velmi zdravý, a šubat, který je vydatný a nakyslý. Kumys se vyrábí z kobylího mléka, zatímco šubat z velbloudího.

V pobočce svědků Jehovových v Almaty jsou vítáni všichni, kdo by si ji rádi prohlédli.