Jehova svůj lid vede po cestě k životu
„To je ta cesta. Choďte po ní.“ (IZ. 30:21)
1., 2. a) Jaká upozornění zachránila mnoho životů? (Viz úvodní obrázek.) b) Jakým způsobem Jehova vede svůj lid?
„ZASTAV, ROZHLÉDNI SE, POSLOUCHEJ.“ Velké cedule s tímto nápisem se před víc než sto lety objevily na železničních přejezdech v Severní Americe. Varovaly řidiče, aby nevjeli na koleje v nesprávnou chvíli a nesmetl je projíždějící vlak. Tato upozornění zachránila mnoho životů.
2 Jehova pro nás dělá víc než jen to, že by nám do cesty stavěl výstražné cedule. Obrazně řečeno jde před námi a vede nás tak, abychom se vyhnuli různým léčkám a získali věčný život. Je jako milující pastýř, který svým ovečkám ukazuje správný směr a varuje je před nebezpečím. (Přečti Izajáše 30:20, 21.)
JEHOVA SVOJE SLUŽEBNÍKY VEDL ODJAKŽIVA
3. Jak se lidstvo ocitlo na cestě vedoucí ke smrti?
3 Už v zahradě Eden dal Jehova lidem konkrétní pokyny. 1. Mojž. 2:15–17) Adam s Evou se ale vedením svého milujícího Otce neřídili. Eva poslechla radu, kterou dostala – jak se zdálo – od pouhého zvířete. Adam potom udělal to, co mu řekla jeho manželka. Oběma to přineslo mnoho bolesti a nakonec smrt bez jakékoli naděje. Vinou jejich neposlušnosti se navíc celé lidstvo ocitlo na cestě vedoucí ke smrti.
Kdyby je poslouchali, mohli být šťastní a žít věčně. (4. a) Proč bylo po potopě nutné, aby dal Jehova lidem další pokyn? b) Co z tohoto pokynu o Jehovovi poznáváme?
4 Noe dostal od Boha pokyny, díky kterým zůstal on i jeho rodina naživu. Po potopě dal navíc Jehova lidem jednoznačný příkaz ohledně krve. Proč? Protože se změnily okolnosti. Jehova se rozhodl, že lidem dovolí jíst maso. Bylo proto potřeba, aby jim dal následující pokyn: „Nesmíte . . . jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev.“ (1. Mojž. 9:1–4, Bible21) Z těchto slov poznáváme, jak se Bůh dívá na život. Je stvořitelem a dárcem života, a má tedy právo stanovit, jak se s ním má nakládat. Například dal jasně najevo, že odsuzuje vraždu. Život a krev považuje za posvátné a potrestá každého, kdo s nimi zachází s neúctou. (1. Mojž. 9:5, 6)
5. O čem budeme uvažovat a proč?
5 Pojďme teď společně prozkoumat, jak Bůh svoje služebníky vedl v průběhu staletí po Noemovi. Posílí to naše rozhodnutí nechat se Jehovou vést až do nového světa.
NOVÝ NÁROD, NOVÉ POKYNY
6. Proč bylo nutné, aby Jehova dal Izraelitům prostřednictvím Mojžíše zákony, a jaký postoj k nim měli mít?
6 V Mojžíšově době dal Jehova svému lidu jasné pokyny ohledně správného chování a způsobu uctívání. Znovu se totiž změnily okolnosti. Víc než 200 let žili Jákobovi potomci pod egyptskou nadvládou. Egypt byl prosáklý uctíváním mrtvých, modlářstvím a mnoha dalšími zvyklostmi, které urážely Boha. Když byli Izraelité osvobozeni, potřebovali nové pokyny. Už neměli být národem otroků, ale svobodným lidem, který se řídí pouze Jehovovým zákonem. Podle některých zdrojů je hebrejské slovo překládané jako „zákon“ příbuzné s výrazem, který znamená „řídit, vést, poučovat“. Mojžíšův zákon Izraelity chránil před nemravností a náboženskými zvyky okolních národů. Když Izraelité Jehovu poslouchali, zažívali jeho požehnání. Když jeho vedení ignorovali, mělo to hrozné následky. (Přečti 5. Mojžíšovu 28:1, 2, 15.)
7. a) Na co měl Zákon Izraelity připravit? b) Jakou další úlohu měl Zákon plnit?
7 Zákon byl zapotřebí ještě z dalšího důvodu. Měl totiž Izraelity připravit na důležitý moment v naplňování Jehovova záměru – na příchod Mesiáše. Zákon jim jasně ukazoval, že jsou nedokonalí a že potřebují výkupné, tedy dokonalou oběť, která by zcela přikryla jejich hříchy. (Gal. 3:19; Hebr. 10:1–10) Měl zároveň chránit rodovou linii vedoucí k Mesiášovi a pomoct Izraelitům, aby ho dokázali rozpoznat. Jinými slovy, Zákon byl po určitou dobu ochráncem a „vychovatelem“ vedoucím ke Kristu. (Gal. 3:23, 24)
8. Proč je dobré uvažovat o pokynech z Mojžíšova zákona?
8 Z pokynů, které Jehova Izraelitům dal v Mojžíšově zákoně, se můžeme poučit i my. I když už pro nás nejsou závazné, řada z nich může být užitečným vodítkem pro náš život i službu Bohu. Jehova je nechal do Bible zapsat proto, abychom mohli uvažovat o zásadách, na kterých jsou založené, a abychom si ještě víc vážili křesťanských měřítek, která Mojžíšův zákon převyšují. Ježíš například řekl: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ Ale já vám říkám, že každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ Tím ukázal, že se máme nejen vyhýbat cizoložství, ale také bojovat s jakoukoli nemravnou myšlenkou nebo touhou. (Mat. 5:27, 28)
9. Kvůli jaké změně okolností bylo potřeba, aby Bůh dal lidem nové pokyny?
9 Potom co Ježíš přišel na zem, Jehova dal lidem nové pokyny a ještě víc poodhalil svůj záměr. A znovu to bylo proto, že se změnily okolnosti. V roce 33 n. l. Jehova zavrhl izraelský národ a za svůj lid si vybral křesťanský sbor.
POKYNY PRO NOVÝ DUCHOVNÍ NÁROD
10. Proč dostal křesťanský sbor nové pokyny a jak se lišily od těch, kterými se měli řídit Izraelité?
10 V prvním století dostali křesťané nové pokyny k tomu, jak mají žít a uctívat Jehovu. Mojžíšův zákon dal Jehova pouze jednomu národu – doslovnému Izraeli. Ale duchovní Izrael, se kterým Jehova uzavřel novou smlouvu, měl být tvořen lidmi nejrůznějšího původu. Je z toho vidět, že „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Sk. 10:34, 35) Mojžíšův zákon byl zapsán na kamenných tabulkách a byl určen především pro život v Zaslíbené zemi. Naproti tomu zásady, na kterých je založen „Kristův zákon“, měli mít duchovní Izraelité zapsané ve svém srdci a měli se jimi řídit, ať už žili kdekoli. (Gal. 6:2)
11. Jakých dvou oblastí života se týká „Kristův zákon“?
11 Duchovní Izraelité měli velký užitek z toho, že je Jehova vedl prostřednictvím Ježíše. Ještě než byla stvrzena nová smlouva, Ježíš dal svým učedníkům dva důležité příkazy. Jeden se týkal kazatelské činnosti a druhý toho, jak by se jeho následovníci měli chovat a jak spolu navzájem jednat. Tyto pokyny byly určeny všem křesťanům, tedy i nám – bez ohledu na to, jestli máme naději na život v nebi, nebo na zemi.
12. V čem byla kazatelská činnost nová?
12 Uvažujme nejdřív o kazatelské činnosti, kterou Ježíš své následovníky pověřil. Byla nová co do metod i rozsahu. Když chtěl dřív nějaký Neizraelita sloužit Jehovovi, musel přijít do Izraele. (1. Král. 8:41–43) Potom ale dal Ježíš příkaz zapsaný v Matoušovi 28:19, 20. (Přečti.) Jeho učedníci tedy neměli čekat, až k nim lidé přijdou – měli za nimi sami jít. O Letnicích roku 33 n. l. Jehova ukázal, že chce, aby se dobrá zpráva kázala po celém světě. Přibližně 120 členů nově utvořeného sboru dostalo díky působení svatého ducha schopnost mluvit různými jazyky, takže mohli vydávat svědectví Židům i proselytům. (Sk. 2:4–11) Později se začalo kázat i Samaritánům. A od roku 36 n. l. mohli dobrou zprávu slyšet i neobřezaní lidé z národů. Dá se říct, že kazatelský obvod křesťanů se zvětšil z malého židovského „rybníčku“ na „moře“ lidstva.
13., 14. a) Co vyplývá z Ježíšova „nového přikázání“? b) Jaký příklad nám v tomto ohledu dal sám Ježíš?
13 Teď se zaměřme na druhý Ježíšův pokyn. Ježíš dal „nové přikázání“, které ukazuje, jak máme jednat s bratry a sestrami. (Přečti Jana 13:34, 35.) Vyplývá z něj nejen to, že si máme navzájem projevovat lásku v běžných situacích, ale také to, že máme být ochotní jeden za druhého dokonce zemřít. Mojžíšův zákon nic takového nevyžadoval. (Mat. 22:39; 1. Jana 3:16)
14 Sám Ježíš dal ten nejlepší příklad nesobecké lásky. Svoje učedníky miloval do té míry, že byl ochotný za ně položit život. A od svých následovníků očekává totéž. Měli bychom proto být připravení ve prospěch svých bratrů a sester trpět, a dokonce zemřít. (1. Tes. 2:8)
POKYNY PRO DNEŠNÍ DOBU I PRO BUDOUCNOST
15., 16. Jak se oproti dřívějším dobám změnily okolnosti Božího lidu a jak nás dnes Jehova vede?
15 Ježíš ustanovil „věrného a rozvážného otroka“, aby jeho následovníkům poskytoval duchovní „pokrm v pravý čas“. (Mat. 24:45–47) K tomuto pokrmu patří i důležité pokyny, které reagují na to, jak se změnily okolnosti Božího lidu.
16 Žijeme v době, kterou Bible označuje jako „poslední dny“, a těsně před námi je soužení, jaké ještě nikdy nenastalo. (2. Tim. 3:1; Mar. 13:19) Satan a démoni byli svrženi z nebe do blízkosti země, což lidstvu přináší velké utrpení. (Zjev. 12:9, 12) A kromě toho plníme důležitý úkol – kážeme dobrou zprávu tolika lidem a v tolika jazycích, že to v historii nemá obdoby.
17., 18. Jak bychom měli reagovat na vedení, které dostáváme?
17 Od Boží organizace dostáváme mnoho nástrojů, které nám ve službě pomáhají. Používáš je? A když se na shromážděních mluví o tom, jak s těmito nástroji co nejlépe zacházet, vnímáš to jako pokyny od Boha?
18 Pokud chceme, aby nám Jehova dál žehnal, musíme věnovat pozornost všem pokynům, které prostřednictvím sboru dostáváme. Když se už teď učíme poslouchat, bude to pak pro nás snazší ve „velkém soužení“, kdy bude zničen celý Satanův zkažený systém. (Mat. 24:21) Potom dostaneme nové pokyny pro život ve světě, kde už Satan nebude působit.
19., 20. Jaké svitky budou otevřeny a k čemu to povede?
Zjevení 20:12.) Je velmi pravděpodobné, že budou obsahovat Jehovovy pokyny pro život v novém světě. Všichni lidé, včetně vzkříšených, tak budou mít možnost zjistit, co od nich Bůh očekává. Díky těmto svitkům se také budou moct lépe seznámit s tím, jak Jehova uvažuje. A protože všichni budou zároveň ještě víc rozumět Bibli, budou spolu jednat s úctou a láskou. (Iz. 26:9) Pod dohledem našeho krále, Ježíše Krista, bude probíhat úžasný vzdělávací program.
19 Když v Mojžíšově době potřebovali Izraelité nové pokyny, dal jim Bůh Zákon. Později dostal křesťanský sbor „Kristův zákon“. A Bible ukazuje, že v Božím království budou otevřeny nové svitky. (Přečti20 Pokud se budeme řídit pokyny zapsanými ve svitcích a zůstaneme věrní v závěrečné zkoušce, Jehova naše jméno trvale zapíše do „svitku života“. To je nádherná odměna! Je proto důležité, abychom se dokázali ZASTAVIT, ROZHLÉDNOUT a POSLOUCHAT, tedy abychom přemýšleli o Božím Slově, všímali si toho, co bychom měli uplatnit, a řídili se Božími pokyny. Když to budeme dělat, můžeme přežít velké soužení a po celou věčnost poznávat našeho moudrého a milujícího Boha Jehovu. (Kaz. 3:11; Řím. 11:33)