1., 2. a) Vysvětli, proč je křest závažným krokem. b) Čím by si měl být člověk jistý, než se dá pokřtít, a proč?

JSI mladý člověk, který uvažuje o křtu? Pokud ano, buď si jistý, že dát se pokřtít je ta největší čest, jakou může člověk mít. Jak ale bylo řečeno v předchozím článku, je to zároveň závažný krok. Člověk jím dává veřejně najevo, že se Jehovovi zasvětil – slíbil, že mu bude sloužit navždy a že nejdůležitější pro něho bude dělat to, co si přeje Jehova. Proto je rozumné, aby ses dal pokřtít jenom v případě, že jsi dostatečně zralý, je to tvoje osobní přání a chápeš, co to znamená být zasvěcený Bohu.

² Co když se ještě necítíš na křest připravený? Nebo co když ti rodiče říkají, ať ještě chvíli počkáš, než budeš mít víc zkušeností? Postav se k tomu pozitivně. Snaž se dávat si konkrétní cíle a dělat pokroky, abys zanedlouho na křest připravený byl. Můžeš se při tom zaměřit na tři oblasti: 1. na svoje přesvědčení, 2. na svoje jednání a 3. na to, za co můžeš být Bohu vděčný.

3., 4. Co se můžou mladí naučit od Timotea?

³ Zamysli se, jak bys odpověděl na tyto otázky: Proč věřím, že Bůh existuje? Proč jsem si jistý, že Bible je opravdu od Boha? Proč si myslím, že je lepší žít podle Božích měřítek než podle měřítek světa? Cílem těchto otázek není vyvolat v tobě pochybnosti, ale pomoct ti uplatnit slova apoštola Pavla, který vybídl Římany, aby „si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle“. (Řím. 12:2) Proč si ale měli ověřovat něco, co už znali?

⁴ Zamysli se nad jedním příkladem z Bible. Timoteus dobře věděl, co učí Písmo. Už „od útlého dětství“ se o tom dozvídal od své maminky a babičky. To ale nebylo všechno. Pavel mu napsal: „Pokračuj v tom, co ses naučil a o čem ses přesvědčil, abys tomu věřil.“ (2. Tim. 3:14, 15) Podle jednoho slovníku má původní řecké slovo přeložené jako „přesvědčit se“ význam „být si jistý pravdivostí něčeho“. Timoteus se s tím, co učí Písmo, ztotožňoval. Nevěřil tomu jenom proto, že mu to maminka s babičkou říkaly. Sám o tom přemýšlel a přesvědčil se, že je to pravda. (Přečti Římanům 12:1.)

5., 6. Proč je důležité, aby ses co nejdřív naučil používat svoji „sílu rozumu“?

⁵ A co ty? Pokud už znáš pravdu dlouho, co kdyby sis dal za cíl ujasnit si, proč tomu, co ses naučil, věříš? Když o tom budeš přemýšlet, posílí to tvoji víru. A čím pevnější budeš mít víru, tím jednodušší pro tebe bude odolávat tlaku spolužáků, světským názorům i nesprávným touhám.

⁶ Pokud se co nejdřív naučíš používat svoji „sílu rozumu“, dokážeš odpovědět spolužákům, když se tě například zeptají: „Jak víš, že Bůh opravdu existuje? Když Bůh miluje lidi, tak proč je tolik zla? Jak je možné, že Bůh existoval vždycky?“ Když budeš dobře připravený, takové otázky nenahlodají tvoji víru. Prostě si sedneš k Bibli a prostuduješ si, co k tomu říká.

7.–9. Jak ti může rubrika „Co Bible doopravdy říká? (studijní pomůcky)“ pomoct k pevnějšímu přesvědčení?

⁷ Když budeš Bibli důkladně studovat, můžeš najít odpovědi na důležité otázky, rozptýlit svoje pochybnosti a posílit svoje přesvědčení. (Sk. 17:11) K dispozici máš různé materiály, například brožuru Vznik života – Pět otázek, které stojí za odpověď nebo knihu Existuje Stvořitel, který se o vás stará? Mnozí mladí si oblíbili rubriku „Co Bible doopravdy říká? (studijní pomůcky)“. Najdeš ji na jw.org v sekci CO ŘÍKÁ BIBLE. Rozebírají se v ní různá biblická témata a může ti pomoct, aby sis ujasnil, čemu věříš a proč.

⁸ Bibli už nejspíš znáš docela dobře, a tak bys na některé otázky v těchto materiálech dokázal rychle odpovědět. Ale proč jsi si svými odpověďmi jistý? Tyto studijní pomůcky tě povedou k tomu, abys uvažoval nad určitými verši a napsal si, jak jim rozumíš. Budeš si tak moct promyslet, jak bys to, čemu věříš, vysvětlil druhým. Díky těmto pomůckám mnozí mladí  upevňují svoje přesvědčení. Mohl bys je i ty zařadit do programu svého osobního studia?

⁹ Když posiluješ svoje přesvědčení, že to, čemu věříš, je pravda, děláš tím důležitý krok směrem ke křtu. Jedna mladá sestra řekla: „Než jsem se dala pokřtít, studovala jsem Bibli a ověřila jsem si, že tohle je pravé náboženství. A jsem si tím den ode dne jistější.“

10. Proč by pokřtěný člověk měl jednat v souladu s tím, čemu věří?

¹⁰ Bible říká, že „víra, jestliže nemá skutky, je sama o sobě mrtvá“. (Jak. 2:17) Pokud máš pevnou víru, mělo by se to projevit na tvém jednání. Co by k němu mělo patřit? Bible mluví o „svatých činech chování“ a „skutcích zbožné oddanosti“. (Přečti 2. Petra 3:11.)

11. Vysvětli, co jsou „svaté činy chování“.

¹¹ Co jsou „svaté činy chování“? Je to jednání, které je z morálního hlediska čisté. Zamysli se, jak se ti v tomto ohledu dařilo v posledních šesti měsících. Ukázal jsi, že umíš rozlišit mezi správným a nesprávným? (Hebr. 5:14) Vzpomněl by sis na nějakou konkrétní situaci, kdy jsi odolal pokušení nebo nátlaku spolužáků? Děláš svým chováním ve škole dobré jméno Jehovovi? Dokážeš se postavit za to, čemu věříš, nebo se snažíš zapadnout mezi spolužáky, aby se ti nesmáli? (1. Petra 4:3, 4) Nikdo samozřejmě není dokonalý. I dlouholetým Jehovovým služebníkům se někdy stane, že se zdráhají veřejně se postavit za svoje přesvědčení. Nicméně člověk, který se zasvětil Jehovovi, by měl být hrdý, že může nosit Boží jméno, a dávat to najevo svým jednáním.

12. Co patří ke „skutkům zbožné oddanosti“ a jaký bys k nim měl mít postoj?

¹² A co jsou „skutky zbožné oddanosti“? Patří k nim aktivity spojené se sborem, například návštěva shromáždění a kazatelská služba. Jsou to i soukromé činnosti, které souvisí s tvým vztahem k Bohu – třeba modlitby a osobní studium. Člověk, který zasvětil svůj život Jehovovi, se na takové věci nedívá jako na povinnosti. Věnuje se jim s podobným postojem, jaký měl král David, který řekl: „Je mi potěšením činit tvou vůli, můj Bože, a tvůj zákon je v mém nitru.“ (Žalm 40:8)

13., 14. Co ti může pomoct dělat duchovní pokroky a jak se vyjádřili někteří mladí?

¹³ K tomu, abys dělal duchovní pokroky, ti může pomoct pracovní list, který najdeš v knize Otázky mladých lidí – Praktické odpovědi, 2. díl, na stranách 308 a 309. Můžeš si do něj napsat odpovědi například na tyto otázky: „Jak konkrétní jsou tvoje modlitby a jak je z nich vidět tvoje láska k Jehovovi? Co patří k tvému osobnímu studiu? Chodíš do služby i bez rodičů?“ Můžeš si tam taky poznamenat, jaké cíle by sis v souvislosti s modlitbou, osobním studiem a kazatelskou službou chtěl dát.

¹⁴ Z tohoto pracovního listu mělo užitek už mnoho mladých, kteří uvažovali o křtu. Mladá sestra Tilda řekla: „Pomohl mi, abych si dala konkrétní  cíle. Postupně jsem jich dosáhla a asi za rok jsem se mohla dát pokřtít.“ Podobnou zkušenost má i Patrick. Řekl: „Věděl jsem, jaké mám cíle, ale když jsem si je sepsal, motivovalo mě to, abych se víc snažil jich dosáhnout.“

15. Vysvětli, proč je důležité, aby ses rozhodl sloužit Jehovovi z vlastní vůle.

¹⁵ Jedna z otázek v pracovním listu zní: „Budeš Jehovovi sloužit, i kdyby mu tvoji rodiče a přátelé sloužit přestali?“ Pamatuj, že jako zasvěcený a pokřtěný křesťan se budeš Jehovovi zodpovídat sám za sebe. To, co pro Jehovu děláš, by nemělo záviset na druhých – ani na tvých rodičích. Tvoje „svaté činy chování“ a „skutky zbožné oddanosti“ dokládají, že jsi pravdu přijal za svou a že jsi na nejlepší cestě ke křtu.

16., 17. a) Co by mělo být pohnutkou, proč se někdo dává pokřtít? b) K čemu by se dalo přirovnat to, proč máme být vděční za výkupné?

¹⁶ Jeden muž, který dobře znal Mojžíšův zákon, se zeptal Ježíše: „Které je největší přikázání?“ Ježíš mu řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mat. 22:35–37) Z toho vyplývá, že pohnutkou, proč se někdo dává pokřtít, by měla být láska k Jehovovi. Jeden z nejlepších způsobů, jak tuto lásku prohloubit, je přemýšlet o tom největším daru, jaký nám dal – o výkupní oběti jeho Syna. (Přečti 2. Korinťanům 5:14, 15; 1. Jana 4:9, 19.) Když to budeš dělat, poroste tvoje touha projevovat Jehovovi vděčnost.

¹⁷ To, jak vděční bychom měli za výkupné být, by se dalo znázornit takto: Představ si, že by ses topil a někdo by tě zachránil. Co bys udělal? Šel bys prostě domů, osušil se a zapomněl, co se stalo? Samozřejmě že ne. Určitě bys byl tomu člověku velmi vděčný. Vždyť ti zachránil život! Jehova a Ježíš pro nás ale udělali mnohem víc. Bez jejich pomoci bychom se nikdy nedostali ze zajetí hříchu a smrti. Díky tomu, jak velkou nám projevili lásku, máme naději na věčný život v novém světě.

18., 19. a) Proč by ses neměl bát zasvětit se Jehovovi? b) Jak to, že sloužíš Jehovovi, obohacuje tvůj život?

 ¹⁸ Vážíš si toho, co pro tebe Jehova udělal? Pokud ano, pak je namístě, abys uvažoval o křtu. Pamatuj, že zasvětit se Jehovovi znamená slíbit mu, že budeš za všech okolností dělat to, co si přeje on. Měl by ses bát něco takového slíbit? Vůbec ne. Pamatuj, že Jehova pro tebe chce to nejlepší a že „se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebr. 11:6) Když se dáš pokřtít, tvůj život se v žádném případě nezhorší. Naopak – budeš šťastnější. Jeden 24letý bratr, který se křtil už v dětství, říká: „Samozřejmě že od křtu se moje porozumění prohloubilo. Ale to, že jsem se rozhodl Jehovovi zasvětit, mě chránilo před tím, co mi nabízel svět.“

¹⁹ Na rozdíl od Jehovy se o tebe Satan zajímá jen ze sobeckých důvodů. Těm, kdo se přidají na jeho stranu, nemůže nabídnout nic skutečně hodnotného. Jak by taky mohl? On sám žádnou naději do budoucnosti nemá. Jak by ji tedy mohl dát tobě? Jediné, co ti může nabídnout, je špatný konec, protože to je to, co čeká jeho. (Zjev. 20:10)

20. Co může mladému člověku pomoct, aby dospěl ke křtu? (Viz také rámeček „ Co ti pomůže duchovně růst“.)

²⁰ Zasvětit se Jehovovi je jednoznačně ta nejlepší věc, jakou můžeš udělat. Jsi na to připravený? Pokud ano, tak s tím neváhej. Jestli ale cítíš, že bys ještě potřeboval trochu času, uplatni návrhy z tohoto článku a dál se snaž duchovně růst. Křesťany ve Filipech Pavel vybídl, aby nepřestali dělat pokroky. (Fil. 3:16) Když se budeš jeho radou řídit, pomůže ti to, aby ses rozhodl zasvětit svůj život Jehovovi a dát se pokřtít.