„Když se modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž.“ (Matouš 6:7)

Jehova nechce, abychom jen opakovali naučené modlitby nebo je četli z modlitební knížky. Chce, abychom mu říkali, co máme na srdci. Líbilo by se vám, kdyby vám přátelé každý den opakovali stále stejné naučené fráze, místo aby si s vámi povídali? Dobří přátelé spolu mluví o tom, co prožívají a jak jim je. Když se k Bohu modlíme vlastními slovy, dáváme mu tím najevo, že ho považujeme za svého přítele.

„Když prosíte, stejně nedostáváte. Prosíte totiž se špatnou pohnutkou.“ (Jakub 4:3)

Určitě bychom nečekali, že nás Bůh vyslyší, pokud bychom ho prosili o něco, o čem víme, že s tím nesouhlasí. Co kdyby se například nějaký hazardní hráč modlil k Bohu o to, aby při něm stála štěstěna? Vyslyšel by Jehova takovou prosbu? Bible přece varuje před chamtivostí a pověrčivostí. (Izajáš 65:11; Lukáš 12:15) Čekat, že Jehova takovou modlitbu vyslyší, tedy nedává smysl. Pokud chceme, aby Bůh naše modlitby vyslyšel, musí být to, o co se modlíme, v souladu s tím, co nám Bůh říká v Bibli.

 „Pokud někdo nechce poslouchat zákon, i jeho modlitba je odporná.“ (Přísloví 28:9)

V Bibli se píše, že Bůh nevyslyšel modlitby lidí, kteří se nechtěli řídit jeho zákony. (Izajáš 1:15, 16) Bůh se nezměnil. (Malachiáš 3:6) Pokud chceme, aby Bůh naše modlitby vyslyšel, musíme se ze všech sil snažit dodržovat jeho zákony. Co když jsme ale v minulosti udělali něco špatného? Znamená to, že nám Jehova už nikdy nebude naslouchat? Neznamená. Pokud je nám upřímně líto, čeho jsme se dopustili, a snažíme se dělat, co se Bohu líbí, odpustí nám. (Skutky 3:19)