LUZIA NAPADÁ NA LEVOU NOHU. Jako malá totiž prodělala dětskou obrnu. Když jí bylo 16 let, tak jí žena, pro kterou pracovala, řekla: „Bůh tě potrestal obrnou, protože jsi neposlouchala maminku a nechovala ses k ní hezky.“ Luzia si i po letech vzpomíná, jak moc ji to zdrtilo.

KDYŽ SE DAMARIS DOZVĚDĚLA, ŽE MÁ NÁDOR NA MOZKU, její otec se jí zeptal: „Co jsi provedla? Musela jsi udělat něco strašného. Bůh tě teď za to trestá.“ Damaris byla z těch slov zničená.

Představa, že nemoc je trestem od Boha, má dlouhou historii. V knize Manners and Customs of Bible Lands se píše, že v době Ježíše Krista mnoho lidí věřilo, že „nemoc je trestem buď za hřích nemocného, nebo za hřích jeho příbuzných“. A ve středověku „někteří věřili, že Bůh sesílá mory, aby lidi potrestal za jejich hříchy,“ říká kniha Medieval Medicine and the Plague. Co tedy například mor, který v Evropě řádil ve 14. století a zemřely kvůli němu miliony lidí? Bylo to vykonání Božího rozsudku? Anebo ho prostě způsobila bakteriální infekce, jak později zjistila lékařská věda? I dnes možná někoho napadne otázka: Stává se, že Bůh člověka postihne nemocí, aby ho potrestal za jeho hříchy? *

K ZAMYŠLENÍ: Kdyby nemoc nebo utrpení byly zaslouženým trestem od Boha, proč by Ježíš nemocné lidi léčil? Tím by vlastně zpochybňoval, že Bůh jednal správně a podle práva. (Matouš 4:23, 24) Ježíš by ale nikdy nešel proti Bohu. Řekl: „Vždycky dělám to, co se mu líbí“ a „Jednám tak, jak mi Otec přikázal.“ (Jan 8:29; 14:31)

Bible se vyjadřuje jednoznačně: Jehova je Bůh, který se nikdy „nedopustí bezpráví“. (5. Mojžíšova 32:4) Nikdy by například nezpůsobil leteckou katastrofu, při které by zemřely stovky nevinných lidí, aby potrestal jednoho člověka na palubě! Abraham, věrný Boží služebník, dobře věděl, že Bůh by nikdy nesmetl „se špatnými lidmi i dobré“. Řekl, že by to bylo nepředstavitelné. (1. Mojžíšova 18:23, 25) V Bibli se také píše, že je nemožné, aby Bůh „páchal zlo“ a „jednal nesprávně“. (Job 34:10–12)

Když zažíváme nějaké utrpení, není to Boží trest za něco konkrétního, čeho jsme se dopustili. Sám Ježíš se k této otázce vyjádřil velmi jasně. Když jednou on a jeho učedníci uviděli muže, který byl od narození slepý, učedníci se zeptali: „‚Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On, nebo jeho rodiče?‘ Ježíš odpověděl: ‚Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče.‘“ (Jan 9:1–3)

Vzhledem k tehdejším mylným představám musela Ježíšova odpověď, že příčinou nemoci toho muže není jeho hřích ani hřích jeho rodičů, učedníky opravdu překvapit. Ježíš muže uzdravil a tím nesprávnou nauku, že utrpení je trestem od Boha, vyvrátil. (Jan 9:6, 7) Ti, kdo jsou vážně nemocní v dnešní době, si můžou být jistí, že jejich nemoc nezpůsobil Bůh.

Bible nás ujišťuje:

• „Boha nikdo nemůže pokoušet ke zlému ani on sám nikoho ke zlému nepokouší.“ (JAKUB 1:13) Zlé věci, které lidstvo trápí už po staletí, včetně nemocí, bolesti a smrti, budou již brzy patřit minulosti.

• Ježíš Kristus „uzdravoval všechny, kdo trpěli“. (MATOUŠ 8:16) Boží Syn uzdravil každého, kdo za ním přišel, a tím ukázal, co se v celosvětovém měřítku stane díky Božímu království.

• Bůh lidem „setře … z očí každou slzu a smrt už nebude a nebude už ani truchlení, ani křik, ani bolest. Dřívější věci pominuly“. (ZJEVENÍ 21:3–5)

Proč je tedy ve světě tolik bolesti a utrpení? Lidé nad touto otázkou přemýšlí už stovky let. Když za to nemůže Bůh, tak kdo? Odpovědi se dozvíme v dalším článku.