Bible říká, že Goliat byl „vysoký šest loktů a píď“. (1. Samuelova 17:4) Loket v tomto případě představuje délku 44,5 centimetru a píď délku 22,2 centimetru. Dohromady to dává asi 2,9 metru. Někteří lidé si myslí, že Goliat tak vysoký být nemohl. V novodobé historii ale bylo zdokumentováno, že jeden muž měřil přes 2,7 metru. Proč by tedy Goliat nemohl vyrůst o pouhých 20 centimetrů víc? Patřil mezi muže z kmene Refaim, kteří byli neobvyklým vzrůstem proslulí. Také v jednom egyptském dokumentu z 13. století př. n. l. je zmínka o obávaných bojovnících z oblasti Kanaánu vysokých přes 2,4 metru. I když tedy Goliatova výška rozhodně není obvyklá, zdaleka se nedá říct, že by takový vzrůst nebyl reálný.

Určitou dobu se historikové snažili zařadit postavu krále Davida do říše mýtů a legend. Pak se ale objevily doklady, které svědčí o opaku. Archeologové nalezli starověký nápis, ve kterém je zmínka o „Davidově domě“. Navíc Ježíš Kristus mluvil o Davidovi jako o skutečné osobě. (Matouš 12:3; 22:43–45) A to, že Ježíš byl slíbeným Mesiášem, dokládají dvě podrobné rodové linie, ze kterých je vidět, že Ježíš byl jedním z potomků krále Davida. (Matouš 1:6–16; Lukáš 3:23–31) David tedy skutečně žil.

Podle Bible se boj odehrál v údolí Elah. Zpráva obsahuje i další podrobnosti. Říká, že Filištíni tábořili na svazích mezi městy Soko a Azeka a izraelský tábor se rozkládal na svazích na protější straně údolí. Jsou to skutečná místa?

Jistý muž, který tuto oblast nedávno navštívil, vypráví: „Do údolí Elah jsme se vydali s průvodcem, který se nehlásil k žádnému náboženství. Nejdřív jsme vyšli na jeden kopec, takže jsme měli krásný výhled na údolí pod námi. Průvodce nám dal přečíst 1. Samuelovu 17:1–3. Ukázal na protější stranu údolí a řekl: ‚Tímhle směrem, nalevo od vás, leží ruiny města Soko.‘ Pootočil se a pokračoval: ‚A tamhle, vpravo od vás, jsou ruiny Azeky. Filištíni tábořili přímo na svazích, na které se díváte, někde mezi těmito dvěma městy. Takže my jsme na místě, kde klidně mohl být tábor Izraelitů.‘ Představoval jsem si, že právě tam, kde stojím, kdysi stál Saul s Davidem. Pak jsme sešli do údolí a pokračovali směrem k protějšímu svahu. Uprostřed jsme narazili na kamenité koryto řeky, které bylo téměř bez vody. Úplně jsem viděl Davida, jak tam skloněný sbírá pět oblázků, z nichž jeden měl pro filištínského obra znamenat smrt.“ Tento cestovatel, stejně jako mnoho dalších lidí, jen žasl, když si ověřil neobyčejnou přesnost biblické zprávy.

Nemáme tedy důvod této zprávě nevěřit. Vystupují v ní skutečné postavy a odehrává se na skutečných místech. Především je ale součástí Božího Slova, které pro nás nechal zapsat Bůh, který „nemůže lhát“. (Titovi 1:2; 2. Timoteovi 3:16)