Stejně jako Bůh jsou i andělé neviditelní duchové, kteří nemají „maso a kosti“. Věrní andělé sídlí v nebi a mají přímý přístup k Bohu. (Lukáš 24:39; Matouš 18:10; Jan 4:24)

Andělé se někdy na zemi objevovali v lidské podobě, aby splnili úkol, který jim Bůh dal. Po dokončení úkolu se zase odhmotnili. (Soudci 6:11–23; 13:15–20)

I když se v Bibli o andělech píše v mužském rodě a vždycky se zhmotňovali jako muži, nerozlišuje se u nich ženské nebo mužské pohlaví. Nevstupují do manželství ani se nerozmnožují. Není to tak, že by nejdřív začali na zemi existovat jako lidé a po smrti šli do nebe jako andělé. Každého anděla stvořil Jehova. Proto o nich Bible říká, že jsou to „synové pravého Boha“. (Job 1:6; Žalm 148:2, 5)

V Bibli se mluví o „jazycích lidí i andělů“. To naznačuje, že duchovní bytosti mají vlastní jazyk. I když Bůh používal anděly ke komunikaci s lidmi, nedovoluje nám, abychom anděly uctívali nebo se k nim modlili. (1. Korinťanům 13:1, Bible21; Zjevení 22:8, 9)

Andělů je mnoho myriád, takže jejich počet možná dosahuje miliard. * (Daniel 7:10; Zjevení 5:11)

Andělé jsou „mocní v síle“ – mají daleko větší sílu než lidé. Také mají nadlidskou inteligenci. A zjevně se dokážou pohybovat ohromnou rychlostí, která značně překračuje hranice toho, co je možné v hmotném světě. (Žalm 103:20; Daniel 9:20–23)

I když jsou andělé mnohem mocnější a inteligentnější než lidé, mají své limity. A také nevědí úplně všechno. (Matouš 24:36; 1. Petra 1:12)

Andělé byli vytvořeni tak, že mají osobnost, podobné vlastnosti jako Bůh a svobodnou vůli. Stejně jako lidé se tedy můžou rozhodnout, jestli budou dělat dobré nebo špatné věci. Někteří andělé se bohužel rozhodli, že se proti Jehovovi vzbouří. (Juda 6)