1., 2. a) Co se můžeme naučit z vytrvalosti Gideona a jeho 300 mužů? (Viz úvodní obrázek.) b) Proč je podle Lukáše 21:19 vytrvalost tak důležitá?

BYLA to vyčerpávající bitva. Izraelští vojáci pod vedením soudce Gideona pronásledovali vojsko Midianitů a jejich spojenců celou noc do vzdálenosti asi 30 kilometrů. Co se dělo dál? V Bibli čteme: „Gideon konečně přišel k Jordánu, přešel ho, on a těch tři sta mužů, kteří byli s ním, unavení.“ Ještě ale nezvítězili, protože z nepřátelské armády pořád zbývalo 15 000 mužů. Midianité Izraelity dlouhá léta utlačovali a toto byla jedinečná příležitost se z jejich útlaku vymanit. Izraelité se proto nezastavili a pronásledovali svoje nepřátele dál, dokud je úplně neporazili. (Soud. 7:22; 8:4, 10, 28)

² I my vedeme náročný boj. Našimi nepřáteli jsou Satan, jeho svět a naše vlastní nedokonalost. Někteří z nás už bojují desítky let a s Jehovovou pomocí jsme zvítězili v mnoha bitvách. Válku jsme ale ještě nevyhráli. Mohlo by se stát, že nás neustálý boj nebo čekání na konec současného  systému unaví. Ježíš řekl, že v posledních dnech budeme čelit těžkým zkouškám a krutému pronásledování. Řekl ale také, že pokud vytrváme, pak zvítězíme. (Přečti Lukáše 21:19.) Vznikají tedy důležité otázky: Co je vytrvalost? Co nám pomůže vytrvávat? Co se můžeme naučit od těch, kdo vytrvali? A v jakém smyslu může vytrvalost dokončit své dílo? (Jak. 1:4)

3. Co je vytrvalost?

³ Z Bible vyplývá, že vytrvávat znamená víc než jen snášet zkoušky a problémy. Souvisí to s naší myslí a srdcem – s tím, jak se na problémy díváme. Člověk, který vytrvává, projevuje odvahu, neochvějnost a trpělivost. Jeden slovník uvádí: „Vytrvalost se projevuje tak, že člověk snáší věci ne s pouhou odevzdaností, ale s planoucí nadějí . . . Je to vlastnost, která člověka čelícího vichřici udrží na nohou. Je to ctnost, která může i tu nejtěžší zkoušku přetavit ve slávu, protože se zaměřuje na cíl, a ne na bolest, která cestu k němu provází.“

4. Jak souvisí vytrvalost s láskou?

⁴ K tomu, abychom vytrvávali, nás motivuje láska. (Přečti 1. Korinťanům 13:4, 7.) Díky lásce k Jehovovi jsme ochotní snášet jakýkoli problém, který připustí. (Luk. 22:41, 42) Láska k bratrům nám pomáhá, abychom snášeli jejich nedostatky. (1. Petra 4:8) A láska k manželskému partnerovi nás vede k tomu, abychom svoje manželství upevňovali a snášeli „soužení“, které zažívají i šťastné páry. (1. Kor. 7:28)

5. Díky čemu je Jehova tím nejlepším zdrojem pomoci?

⁵ Pros Jehovu o sílu. Jehova je „Bůh, který poskytuje vytrvalost a útěchu“. (Řím. 15:5) Jedině on plně chápe problémy, kterým čelíme. Také si uvědomuje, jak jsme ovlivněni prostředím, ze kterého pocházíme, emocemi, které prožíváme, a dokonce i tím, co si neseme v genech. Díky tomu přesně ví, co potřebujeme, abychom vytrvali. Bible o něm říká, že „touhu těch, kdo se ho bojí, vyplní a jejich volání o pomoc uslyší, a zachrání je“. (Žalm 145:19) Jak ale Jehova naše prosby o sílu vyslýchá?

6. Jak nám Jehova může poskytnout východisko, když prožíváme nějakou náročnou situaci?

⁶ Přečti 1. Korinťanům 10:13. Když prosíme Jehovu, aby nám pomohl vytrvat v nějaké náročné situaci, on nám „poskytne . . . východisko“. Znamená to, že naše problémy odstraní? Může to tak být. Ve většině případů nám ale dá sílu, abychom dokázali s trpělivostí vytrvávat a neztráceli radost. (Kol. 1:11) A protože dobře zná naše fyzické i psychické hranice, nikdy nedovolí, abychom se dostali do situace, kdy už nedokážeme zůstat věrní.

7. Proč k vytrvalosti potřebujeme duchovní pokrm?

⁷ Posiluj svoji víru duchovním pokrmem. Při zdolávání nejvyšší hory světa, Mount Everestu, spálí horolezec asi 6 000 kalorií za den, tedy o mnoho víc než průměrný člověk. Aby tento extrémní výstup zvládl, musí kalorií přijmout co nejvíc. Podobně abychom my došli do cíle na svojí křesťanské dráze,  musíme přijímat co nejvíc duchovního pokrmu. Nesmíme proto zanedbávat čtení Bible, osobní studium a shromáždění. Tímto způsobem přijímáme „pokrm, který zůstává k věčnému životu“. (Jan 6:27)

8., 9. a) Proč je podle Joba 2:4, 5 důležité, jak se zachováme, když procházíme zkouškou? b) Jaká představa nám může pomoct?

⁸ Pamatuj, jak důležitá je tvoje věrnost. Zkoušky sice přinášejí trápení, ale zároveň představují jedinečnou příležitost dát najevo, že Jehovu opravdu uznáváme jako nejvyššího panovníka. Satan, který napadá Jehovovo právo vládnout, prohlásil: „Všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše.“ Potom Jehovu v souvislosti s Jobem vyzval: „Napřáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se až jeho kosti a jeho těla a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ (Job 2:4, 5) Satan tvrdil, že nikdo neslouží Jehovovi z nesobecké lásky. A v tom se nezměnil. I o stovky let později, když byl svržen z nebe, platilo, že je „žalobce našich bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem“. (Zjev. 12:10) Satan stále zpochybňuje pohnutky, ze kterých Bohu sloužíme. Přál by si, abychom ve zkouškách podlehli a přestali se zastávat Jehovova práva vládnout.

⁹ Když se dostaneš do nějaké náročné situace, zkus si představit tuto scénu: Na jedné straně stojí Satan a démoni, pozorují tvůj boj a tvrdí, že to vzdáš. Na druhé straně je Jehova, Ježíš, vzkříšení pomazaní a tisíce andělů, kteří tě povzbuzují a věří, že to zvládneš. Mají obrovskou radost, že jsi až doteď vytrval a že děláš všechno pro to, abys zůstal věrný. Potom slyšíš, jak ti Jehova říká: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ (Přísl. 27:11)

10. Jak můžeš napodobovat Ježíše, když procházíš náročným obdobím?

¹⁰ Zaměř se na odměnu, kterou vytrvalost přináší. Představ si, že ses vydal na dalekou cestu a procházíš dlouhým tunelem. Po chvíli už kolem sebe nevidíš nic než tmu. Víš ale, že každý tunel má svůj konec, a že pokud půjdeš dál, uvidíš zase světlo. Podobně to můžeš cítit, když procházíš nějakým náročným obdobím. Takové pocity možná zažil i Ježíš. Musel snášet „odporující řeči od hříšníků“ a ponižování a nakonec byl krutým způsobem popraven na mučednickém kůlu, což byly určitě ty nejtemnější chvíle jeho života na zemi. Ježíš to ale všechno vydržel, a to „pro radost, jež mu byla předložena“. (Hebr. 12:2, 3) Zaměřoval se na odměnu, kterou za svoji vytrvalost získá. Uvědomoval si, že tím přispěje k posvěcení Božího jména a zastane se Božího práva vládnout. Věděl také, že utrpení, kterým prochází, je dočasné a že jeho nebeská odměna bude věčná. To platí i o našich problémech, se kterými se na cestě k věčnému životu setkáváme. Někdy nás můžou doslova drtit, ale jsou jen dočasné.

11. Proč bychom se měli zabývat příkladem těch, kdo vytrvali?

¹¹ Nejsme sami, kdo musí vytrvávat. Když chtěl apoštol Petr povzbudit  křesťany, aby vytrvávali navzdory zkouškám od Satana, napsal jim: „Postavte se . . . proti němu, pevní ve víře, protože víte, že se tatáž utrpení dovršují v celém společenství vašich bratrů na světě.“ (1. Petra 5:9) Příklad těch, kdo vytrvali, je pro nás ujištěním, že ve zkouškách můžeme obstát i my, a že když to dokážeme, budeme odměněni. (Jak. 5:11) Pojďme se teď nad několika konkrétními příklady zamyslet. ^[1]

12. Co se můžeme naučit od cherubínů, kteří hlídali vstup do zahrady Eden?

¹² Cherubíni. Příklad těchto vysoce postavených duchovních tvorů nám může pomoct, abychom vytrvali, když plníme nějaký náročný úkol. V Bibli čteme, že Jehova „postavil na východě zahrady Eden cherubíny a planoucí čepel meče, který se neustále otáčel, aby střežili cestu ke stromu života“. ^[2] (1. Mojž. 3:24) Cherubíni samozřejmě pro takový úkol nebyli stvořeni, protože hřích a vzpoura vůbec nebyly součástí Božího záměru. Bible ale neříká, že by si na tento úkol stěžovali. Nenamítali, že mají na víc a že taková práce je pod jejich úroveň. Naopak, věrně ji vykonávali, a to možná až do potopy, která přišla o víc než 1 600 let později.

13. Co Jobovi pomohlo, aby vytrval navzdory zkouškám?

¹³ Patriarcha Job. Ublížil ti nelaskavými slovy někdo z rodiny nebo přátel? Trpíš nějakou vážnou nemocí? Zemřel ti někdo blízký? Pokud ano, pak ti může pomoct, když se zamyslíš nad tím, co prožil Job. (Job 1:18, 19; 2:7, 9; 19:1–3) Job nechápal, proč ho potkalo tolik neštěstí, ale přesto se nevzdal. Miloval totiž Jehovu a nechtěl ho zklamat. (Job 1:1) Byl rozhodnutý, že mu zůstane věrný za příznivých i nepříznivých okolností. Když mu pak Jehova ukázal, jaké úžasné věci vytvořil, Jobovi to pomohlo, aby se spolehl, že Bůh má moc jeho zkoušku ukončit a že to v pravou chvíli udělá. (Job 42:1, 2) A přesně to se také stalo. Jehova Jobovi „začal dávat všechno, co bývalo [jeho], v dvojnásobném množství“. Job potom žil ještě dlouho a zemřel „starý a spokojený se dny“. (Job 42:10, 17)

14. Jak podle 2. Korinťanům 1:6 Pavlova vytrvalost povzbuzovala druhé?

¹⁴ Apoštol Pavel. Zažíváš kvůli svojí  víře odpor, nebo dokonce pronásledování? Jsi sborový starší nebo krajský dozorce a cítíš, že je toho na tebe moc? Pokud ano, přemýšlej o apoštolu Pavlovi. Ten zažíval kruté zacházení a navíc ho stále tížila starost o bratry ve sborech. (2. Kor. 11:23–29) Přesto se nikdy nevzdal a jeho vytrvalost byla pro druhé povzbuzením. (Přečti 2. Korinťanům 1:6.) I ty můžeš svojí vytrvalostí povzbuzovat druhé.

15., 16. a) Jak může vytrvalost dokončit své dílo? b) Uveď příklad toho, jak může vytrvalost tříbit naši křesťanskou osobnost.

¹⁵ Jakub ve svém dopise napsal: „Ať . . . vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní a zdraví ve všech ohledech a nic vám nechybělo.“ (Jak. 1:4) Co to znamená? Ve zkouškách, kterými procházíme, často vyjdou najevo naše slabosti a povahové rysy, které bychom měli změnit. Pokud vytrváme, budeme „úplní“ v tom smyslu, že se vytříbí naše křesťanská osobnost – budeme například trpělivější, vděčnější nebo soucitnější.

¹⁶ Vzhledem k tomu, že z nás vytrvalost dělá lepší křesťany, nesnažme se zkoušky ukončit nějakým nesprávným způsobem. Například pokud bojuješ s nemravnými představami, nepodlehni jim. Pros Jehovu, aby ti pomohl je zahnat. Když odoláš, posílí to tvoje sebeovládání. Nebo pokud zažíváš odpor od nevěřícího člena rodiny, nenech se zlomit. Buď pevně rozhodnutý dál sloužit Jehovovi. Díky tomu vzroste tvoje důvěra v něj. Pamatuj, že abychom měli Boží přízeň, musíme vytrvávat. (Řím. 5:3–5; Jak. 1:12)

17., 18. a) Proč je důležité vytrvat až do konce? b) Čím si můžeme být jistí?

¹⁷ Vytrvat musíme až do konce, ne jen po nějakou dobu. Představ si, že se nějaká loď začne potápět. Aby pasažéři přežili, musí plavat ke břehu. Pokud by některý z nich kousek od břehu přestal plavat, dopadl by stejně jako ten, kdo přestal plavat už po pár metrech. Podobně i my, pokud se chceme dostat do nového světa, musíme vytrvat až do konce. Mějme stejný postoj jako apoštol Pavel, který dvakrát prohlásil: „Proto se nevzdáváme.“ (2. Kor. 4:1, 16)

¹⁸ Můžeme si být jistí, že Jehova nám v našem úsilí pomůže. Pavel napsal: „Vycházíme naprosto vítězně prostřednictvím toho, kdo nás miloval. Jsem totiž přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vlády, ani věci nynější, ani věci budoucí, ani moci, ani výška, ani hloubka, ani žádné jiné stvoření nás nebudou schopni oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím. 8:37–39) I když jsme občas unavení, nevzdávejme se. Napodobíme tím Gideona a jeho vojáky, kteří i přes vyčerpání „pronásledovali dál“. (Soud. 8:4)