Závdavek: Řecké slovo, které je v 2. Korinťanům 1:22 překládané jako „závdavek“, bylo podle jednoho slovníku „termínem používaným v oblasti práva a obchodu“. Označovalo „první splátku, záruku nebo zálohu, kterými se předem zaplatila část kupní ceny a tak se zajistil právní nárok na určitou věc nebo se potvrdila platnost smlouvy“. Když je křesťan pomazán svatým duchem, dostává od Jehovy „závdavek“ budoucí odměny. Tou je podle 2. Korinťanům 5:1–5 neporušitelné duchovní tělo a patří k ní také dar nesmrtelnosti. (1. Kor. 15:48–54)

Je zajímavé, že v moderní řečtině se příbuzným výrazem označuje zásnubní prsten, což trefně vystihuje to, že pomazaní budou tvořit symbolickou Kristovu manželku. (2. Kor. 11:2; Zjev. 21:2, 9)

Pečeť: V minulosti se pečeť používala k potvrzení vlastnictví či pravosti nebo ke stvrzení smlouvy. Když jsou pomazaní symbolicky „zapečetěni“ neboli označeni svatým duchem, stávají se Božím vlastnictvím. (Ef. 1:13, 14) V tu chvíli ale ještě nejsou zapečetěni s konečnou platností. K tomu dojde až krátce před tím, než ve věrnosti zemřou, nebo těsně před vypuknutím velkého soužení. (Ef. 4:30; Zjev. 7:2–4)